Byly jednou jedny voršilky a ty měly větší klášter, než momentálně potřebovaly. Část využívaly tak, jak se normálně kláštery užívají, část obsadila jejich škola a část pronajaly galerii Nová síň. A protože víme, jaké dneska je k dispozici „umění“, do smlouvy pro jistotu vložily klausuli, že vystavená díla nesmí poškozovat dobré mravy.
Galerie vystavovala tu to, tu ono, a pak tak nějak dospěla k výstavě malíře Romana Franty. Ehm. Kdo má nějaké ponětí o díle Romana Franty, tomu je jasné, že jeho výstavy se obvykle do kláštera nehodí. Člověk by předpokládal, že se takovému podniku galerie vyhne, či mu bude věnovat zvýšenou pozornost, aby nebyl průšvih. Ale galerie se spokojila s tím, že pouze opsala klausuli o dobrých mravech ze smlouvy s řádem do smlouvy s malířem a hodila na to bobek.
Pan malíř, který má o dobrých mravech poněkud prazvláštní představy (má-li vůbec jaké), rozvěsil svou výstavu, která zahrnuje kombinaci postaviček Ondřeje Sekory v čele s broukem Pytlíkem s (decentně řečeno) „velmi odvážnými akty“, jeden akt vyvěsil coby poutač na budovu, kde kolem něj chodí žáci základní školy, kterou sestry voršilky provozují, a bylo to.
Sestry to pochopitelně nenechalo klidné , takže sdělily galerii, že poutač musí pryč, nahotinky z výstavy taky, a předaly věc právníkovi, neboť dospěly k názoru, že výše zmíněná klausule o dobrých mravech byla porušena. A je to tady. Šéf galerie mluví o nedorozumění, přelepuje intimní partie nahotinek černou izolepou a navrhuje malíři jejich výměnu. Malíř je rozhořčen jak izolepou, tak návrhy na výměnu obrazů.
Asi jsem naivní, ale ptám se: jaké nedorozumění? Jaké rozhořčení? Pan ředitel jistě věděl s dostatečným předstihem, co bude vystaveno. Ať už je právní hledisko jakékoliv, zachoval se nečestně a nekorektně. Pan malíř rovněž věděl, co a kde vystavuje. Vystavit, co vystavil, v klášteře, je nehoráznost, v jeho případě patrně jednoznačně neobhájitelná jak morálně, tak i právně.
Otázka výstavy, která náhle plní česká média, má dle mého soudu velmi prosté řešení. Žádné nedorozumění, žádné přelepování, žádná „nečekaná hrozba uzavření“, Frantova výstava by měla z kláštera vystřelit tak rychle, jak jen to jde. Nemá tam co dělat. A pokud jde o alibistickou galerii? Inu, ať s ní sestry naloží, jak umí.
Ignác Pospíšil
Aktuality 
Sestrám voršilkám jsem psal 8.1. v podvečer několik hodin poté, co jsem se to dozvěděl. Ještě téhož dne jsem od nich dostal odpověď, že „Děkujeme za upozornění, nevěděly jsme, čím byla předchozí výstava vystřídána, budeme se snažit jednat“.
Jaký je momentální stav, zda už ta výstava z Galerie Nová síň zmizela, nevím. Pokud ne, pište voršilkám. Doufám, že jim způsobí citelné nepříjemnosti, aby si galeria rozmyslela ještě něco podobného udělat.
Jinak jsem tam byl v prosinci na výstavě Marie Tefrové, jejíž obrazy jsou pěkné a z morálního hlediska nezávadné. Takže pronájem prostor pro galerii sám o sobě není něčím špatným, ale voršilky měly stále sledovat dění v ní.
[…] Podrobnější informace: Voršilky, brouk Pytlík a jedno “nedorozumění” […]
[…] Roman Franta vyvolal skandál, když v klášteře vystavil své poněkud hambaté obrázky. Patrně už jeho dílo samo o sobě […]
Naivní: to určitě, protože jestli si dám jako podmínku klausuli: vystavená díla nesmí poškozovat dobré mravy, tak se nesmím divit, že se čas od času najde exhibice, která vyvolá ono nedorozumění mezi oběma subjekty: klášter-galerie…
Každý subjekt toho sporu má vlastní výklad dobrých mravů a nemůže překvapit, že se tak mohou střetávat ve svých postojích… Je to spíše podlé než naivní, když je tu obvinován provozovatel galerie, nebo samotný autor obrazů…
Mám zkušenost jako Kurátor právě s výstavou(minoritský klášter). Zaručil jsem se nikoli tím, že nebudu narušovat nějaké pochybné dobré mravy, ale že díla vystavená nebudou propagovat násilí, drogy a sex, neboli politická korektnost…
Je pravděpodobné, že roman franta nečte tento blog, pakliže by náhodou ano, má právo dát I.P. facku za urážku osobnosti.
Jelikož nesouhlasím s Vaší představou, že dobré mravy jsou čistě relativní, tak musím konstatovat, že plácáte nesmysly.
Co jsou to dobré mravy určujeme my – Katolická církev.
Souhlasím, byť LTZ nejspíš souhlasit nebude. 🙂
Nicméně i v tom případě má smůlu, protože termín „dobré mravy“ používá i české právo a to zjevně nikoliv jak pojem „naprosto relativní“.
Na základě „rozporu s dobrými mravy“ lze dosáhnout neplatnosti řady smluv; chování nepominutelného dědice k zůstaviteli, které je v rozporu s dobrými mravy, je legitimním důvodem k vydědění a podobně.
Takže je mi líto, pane LTZ, Vaše představa, že dobré mravy si každý libovolně určuje sám je v rozporu nejen s katolickou vírou, ale rovněž se zákony ČR. A i když uznávám, že představa o dobrých mravech se bude u KC a ČR lišit, v otázce Frantových obrazů se IMHO lehce shodnou.
Myslím, že je sice odkaz na „dobré mravy“ odkazem na něco, co je samo o sobě objektivní, ale v současné společnosti to není všude stejně chápáno. Proto by církevní subjekt měl dát do smlouvy spíše formulaci, že vystavovaná díla (pořádané akce apod.) nesmí být v rozporu v rozporu s věroukou a mravoukou katolické církve. To je poměrně objektivní – při argumentaci lze se odvolávat na katechismus a řadu encyklik či jiných oficiálních dokumentů církve.
Zvláštní způsob dobrých mravů, když předkládáte nějaký výsledek řešení sporu, ke kterému ani nedošlo…pokud si vzpomínám, tak výstavu neukončil verdikt soudu, ale malíř sám o své vůli…je tedy hodně sprosté vyjadřovat se proto tak jak se vyjadřujete k osobě malíře…
Franta taky nakreslil obraz Madonny s dítětem, ale vlastní krví, byl by takový obraz proti dobrým mravům, kdyby byl vystaven na stejném místě jako jeho „akty“?
Pokud máte možnost předložit rozhodnutí soudu ve sporu, který je tu zmíněn… učin te tak, pokud ne, nevím proč znovu jen pomlouváte druhé, viz Doležal, když se chováte stejně… Aspon v jedné větě se omluvte za své výroky na adresu Romana Franty…když už je řeč o dobrých mravech…
Je mi líto, ale myslím, že každý soudný člověk chápe, že se nemám za co omlouvat, prtoože já zde rozhodně dobré mravy neporušil. 🙂
Právním termínem zde argumentuji proti nesmyslnému tvrzení z Vaší strany, že smluvní závazek ve věci dobrých mravů je termín těžce subjektivní – současné použití tohoto termínu v právu to vylučuje.
cinicius říká:
-je přece jasné, že malíři šlo o skandál, aby trošičku zvedl zájem o své uvadající dílo…
-patrně už jeho dílo samo o sobě nedokáže přitáhnout zájem lidí, tak se je snaží upoutat jinak.
Urážíte jak osobu tak i dílo malíře Romana Franty.
Pravda nemůže urazit, může jenom bolet.
Myslím, že po tomto žádný příčetný a slušný člověk nemůže pochybovat o tom, že člověka jako je pan Franta prostě urazit nelze:
http://www.lidovky.cz/vytvarnik-franta-vraci-uder-na-novem-obraze-svleka-vorsilky-pra-/ln_kultura.asp?c=A100213_212422_ln_kultura_ter
Mě ten jeho obraz nijak nepohoršil. Je to tak na úrovni kresleného vtipu v nějakém humoristickém časopise.
Velmi pokleslém humoristickém časopise…
Hrozil jsem se toho co uvidím za horror až kliknu na odkaz výše. Nejlépe popisuje dílo Honza Kohoutek (je to tak na úrovni kresleného vtipu) což jinak znamená, že obraz je limitován kontextem zdejší kultury…přesto obsahuje i některé narážky na kulturu americkou(viz ona postava ženy s odhaleným prsem, ala Janet Jackson) a židovsko-německou(byt je ten brouk typický „sekora“ přesto nebo právě proto, je jeho pozice zdvojením absurdity viz Kafka a jeho Proměna). Nevím jak v jiných obrazech, ale zde Brouk Pytlík personifikuje samotného malíře… Ona druhá rovina absurdity je právě v reakcích ciniciuse a neab, se kterými malíř na tutty počítal, nebot on si nedělá legraci z řadových sester Voršilek, ale z uniformity myšlení a názorů, proto oblékl postavy na jeho obraze do uniformy řadových sester. Pokud se dívám dobře na obraze není žádný výrazný symbol křestanství namalován ani zesměšněn. Franta se vyvaroval i tzv nému zjednodušení ala flynt/madonna a svého brouka nijak nepřipodobnuje symbolu ukřižovaného Krista. Meta-rovinou symbolem, který je tzv. neutrální, stejně jako je typickým znakem autora jsou ty černé puntíky na zdi, ale i na zemi…
Bla, bla, bla. Předpokládám, že krom toho, že řádové sestry podle Vás nemají s křesťanstvím nic společného, jsou pro Vás též vhodným objektem k žertování (nechce se mi věřit, že jste tu čárku zapomněl náhodou dvakrát). Nevím, zda si pan Franta chce dělat srandu z uniformity myšlení a názorů, každopádně v mých očích se tímto obrazem dostal do tragického konfliktu s naprosto žádoucími rovinami uniformity v oblasti slušného chování a vkusu. Ne vždy je „originalita“ pozitivní, ne vždy je hodna ocenění. I když tohle není ani příliš originální, každopádně to ale je sprosté a na pár facek.
Že se s ním vůbec bavíš. Já všechny komentáře od „less than zero“ automaticky přeskakuju. Stejně vůbec nedávají smysl.
Aha. To by mne nenapadlo. Asi proto, že nejsem dadaista.
Mě teda pohled na namalovaný řádový sestry nebo řeholníky či kněze v neslušných konotacích pohoršuje vždycky, ať už je v čekoliv.