Zapaterovi socialisté mohou slavit své krvavé vítězství. Jejich liberalizaci potratů posvětil po poslanecké sněmovně i senát a nakonec ji podepsal i král. Lidský život ve Španělsku je ještě dál od nedotknutelnosti, než dřív, novodobý holokaust dostane zvýšený přísun obětí z řad nenarozených. Na frak dostal život i hnutí pro-life. Je to hrozné, ještě více mne však děsí, co podobná vítězství ďábla ukazují o katolících, jejich současné pozemské církvi a jejích pastýřích.
Jsou věci, které zdravým rozumem nelze zpracovat. Matka, která podstoupí potrat, i lékařský personál, který jej provede – ti všichni propadají automatické exkomunikaci. Avšak desítky levicových poslanců a senátorů, co se stále hlásí ke katolické víře, zvedli ruce pro liberalizaci potratů a ti dle španělských biskupů sice nemají chodit k přijímání, ale exkomunikováni nejsou. Přitom jejich provinění je horší, protože tím, že potraty ještě více liberalizovali, že je umožnili v nemocnicích provádět, se fakticky podílí na jednom každém potratu, který bude na základě tohoto zákona proveden.
Co mne ale ještě více šokovalo, bylo dění okolo španělského krále. V době, kdy hnutí pro-life sbíralo podpisy pod petici žádající krále, aby zákon nepodepisoval, španělští biskupové prohlásili, že jestliže ústava vyžaduje, aby král zákon podepsal, a nikdo ho nemůže zastoupit, je to „zvláštní případ“, na nějž nelze aplikovat všeobecné normy a král se nemusí bát žádných církevních trestů, když svůj podpis připojí.
Myslím na belgického krále Baudouina, který raději strpěl dočasné sesazení, než by se podepsal pod liberalizaci potratů. Na lucemburského vévodu, který raději obětoval své právo veta, než aby podepsal zákon povolující euthanasii (odmítl podepsat zákon o euthanasii, načež parlament obratem vypustil ze zákonů bod, který pravil, že zákon „vstupuje v platnost podpisem panovníka“). A pochopitelně především myslím na 5. kapitolu Skutků apoštolů, kde se jasně praví: „Boha je třeba víc poslouchat než lidi.“
Člověka logicky napadá otázka – kdyby se dnes apoštolové znovu objevili na zemi – co by asi řekli, kdyby se od svých moderních nástupců dověděli, že i v takovýchto vyhraněných případech je přijatelné více poslouchat a podporovat ďáblem napsané zákony, než Boha a svědomí? Pořád se tak nějak nemohu zbavit představy sv. Petra, jak se sukovicí v ruce žene několik biskupů napříč Madridem.
Ignác Pospíšil
Aktuality 
Lucembursky velkovevoda, pokud se nemylim.
Jinak se domnivam, ze vyklad CIC je naprosto jasny a exkomunikace se logicky vztahuje i na ty politiky, kteri ho pomahaji ”legalisovat” pred svetem.
Ano, to je pravda, velkovévoda…
Exkomunikace nastává až tehdy, když je formální spolupráce (nutný kausální nexus) završena první uskutečněným abortem.
B 16 by u mně silně stoupl, kdyby toho dobytka Juana Carlose exkomunikoval a zbavil trůnu.
Nechodí Juan Carlos náhodou na bilderberg? Já měl totiž za to, že patří do té party vladařů a stálých účastníků zároveň, jako holandská Beatrice a další. Je to tak nebo ne?
Podle toho, jak k němu bylo přistupováno loni během mše sv. při dnech mládeže v Madridu, tak to na nějakou exkomunikaci nevypadalo. Seděl na pódiu na čestném místě, papež se s ním osobně přivítal, …
[…] Zapaterovi socialisté uspěli definitivně: zákon liberalizující vraždění nenarozených podepsal král. Komentář šefredaktora k této události najdete ZDE. […]
Ano, souhlas. Podle http://www.lifesitenews.com:
Španělský senát schválil 24. března zákon nazvaný „Základní zákon o sexuální a reprodukčním zdraví a dobrovolném přerušení těhotenství“, jenž deklaruje právo na potrat a umožňuje jej bez udání důvodů během prvních 14 týdnů těhotenství. Dívkám starším 16 let lze provést potrat bez souhlasu jejich rodičů. Dosud byly ve Španělsku potraty povoleny jen za některých okolností, jako bylo ohrožení zdraví matky, poškození plodu nebo znásilnění.
Zákon také zavádí povinnou sexuální výchovu, která musí zamýšlet „uznání a přijetí sexuální rozmanitosti“ jakož i „předcházení neplánovaným těhotenstvím“.
Bnigno Blanco, prezident Španělského fóra rodin, prohlásil, že je to velmi smutná událost v historii Španělska a že bude usilovat o jeho zrušení.
Zákon tak šel k podpisu králi Chuanu Carlosu I. Ten jej již podepsal. Ačkoliv o sobě prohlašuje, že je katolík, v minulosti se stal spoluvinným, jak uvedl P. Thomas Euteneuer, prezident Human Life International (HLI), na smrti miliónů svým podpisem potratového zákona v roce 1985 a jiné nemorální legislativy jako svazky homosexuálů v roce 2005. Řada katolických teologů krále vyzvala, aby zákon nepodepisoval. HLI vyzval Španělskou biskupskou konferenci, aby vydala prohlášení, že král upadne do exkomunikace, jestliže zákon podepíše. Ta v listopadu 2009 prohlásila, že ti katoličtí politici, kteří hlasovali pro tento propotratový zákon, se tím sami exkomunikovali.
Mnozí však s poukazem na některé články španělské ústavy tvrdí, že král má malý manévrovací prostor a že jednoduše musí chválit jakoukoli legislativu a že jeho role je formální. HLI namítá, že tento postoj je scestný. Ve výkonu svého úřadu totiž král neztrácí svá práva a povinnosti, které jsou inherentní lidské osobě ani ty, které jsou inherentní tomu, že je katolíkem. Má tak právo a povinnost jednat v souladu se svým svědomím jako katolík. Dodal: „Všichni katoličtí králové Španělska, zejména Ferdinand a Isabela, byli by zděšeni nad možností podepsat takovou vražednou legislativu a povstali by v příkrém odsudku krále, který takovým skutkem abdikuje na svou morální odpovědnost vůči svému lidu.“
Msgr. Ignacio Barreiro, výkonný ředitel římské kanceláře HLI, napsal, že je přesvědčen, že s ohledem na kánony církevní práva španělský král je postižen samočinnou (latae sententiae) exkomunikací, neboť jeho skutek přímo vede k prosazení rozšíření potratů.
Moje poznámka: Lze sice spekulovat o tom, zda postoj HLI, že král upadl do samočinné exkomunikace, je správný (dle mne ano s ohledem na can. 1398 a 1329 §2), ale v každém případě veřejně spáchal těžký hřích. Je proto na místě podle can. 915, aby mu bylo odepřeno svaté přijímání, pokud by chtěl k němu předstoupit. Vzhledem k veřejnosti hříchu by k svatému přijímání (kromě nebezpečí smrti) měl být připuštěn jen po vykonání veřejného pokání. Jsem zvědav na důslednost španělských biskupů, ale iluze si o nich nedělám. V minulosti sice prohlásili, že politici hlasující pro potratový zákon propadli exkomunikaci, ale odmítli zcela nelogicky to aplikovat na krále, kdyby zákon podepsal.
Generální sekretář španělské biskupské konference už oficiálně řekl, že exkomunikovaný není nikdo. Ti co hlasovali pro zákon, by neměli chodit k přijímání, a král, páč po něm zákony podpis vyžadují, nemusí čelit ani tomuto, protože je speciálním případem, na nějž se všeobecné normy nevztahují…
http://www.catholicnewsagency.com/news/bishops_of_spain_abolish_new_abortion_law_as_soon_as_possible/
http://www.cathnewsusa.com/article.aspx?aeid=19654
Tohle že jsou nástupci apoštolů?
Neznám španělskou legislativu.
Buď měl král nepodepsat a stát si na svém. Nebo měl odstoupit.
Abdikace v tomto případě není akt zbabělectví.
V každém případě měl (jako potomek „nejkatoličtějších veličenstev“) vystoupit v televizi a rozhlase se zásadním „prolife“ projevem, obsahujícím podstatný a fundovaný nesouhlas s takovýmto „zákonem“. Jistě by to králi neupřeli. Pokud ano, není už ve Španělsku svoboda, ale nová nadnárodní tyranie (ale to je přehnané:)
Pax
Jan
U krále nevím, jaké podmínky má. Belgický král či český a polský prezident by jistě v případě, že by to šlo proti jejich svědomí, vzdorovali. Postavení hlavy státu ve Španělsku nebo Švédsku je však, pokud vím, ještě slabší.
Co se týče poslanců, zákaz přijímání je minimální trest, co mohli dostat. Dobře, že dostali alespoň ten, v USA si Biden a Kerry chodili dlouhodobě, i když nesměli.
Nevím, co to je, že postavení je ještě slabší. Neexistuje způsob, jak krále donutit k podpisu. Pokud jeho nepodpis v důsledku není překážkou, pak tuplem není proč podepisovat a nést spoluodpovědnost. Pokud by měl nepodpis negativní důsledky na krále a jeho postavení v politickém systému, půjde nanejvýš o princip dvojího účinku a mravní odpovědnost padne na jiné, než na krále.
Princip dvojího účinku se týká případu, že nějaký čin je konán s dobrým úmyslem, nejen subjektivním, ale objektivním, ale vedlejším účinkem je nějaké zlo, které není přímo chtěné. Jestliže to zlo je menší než dobro, které z činu povstane, pak je dovoleno takový čin vykonat.
Takže v tomto hypotetickém případu (jak jej VlaM předestírá) porovnáváme jako dobro postavení krále v politickém systému a jako zlo připuštění potratů. Je jasné, že zlo je zde větší než dobro, také i proto, že politický systém jako dobro nepotřebuje krále jako nevládnoucí loutky.
Špatně. Čtěte pozorně, co píšu a nepřekrucujte.
Tím zlem (v případě dobra v podobě králova odmítnutí podpisu) by bylo zhoršení postavení krále v politickém systému, případně vzbouření proti němu a jeho sesazení, v krajním případě (hypoteticky) ozbrojená vzpoura či občanská válka. Za toto zlo, vyvolané jinými, by však král nebyl, dle principu dvojího účinku odpovědný. To by ovšem dnes nesměl na svém postavení fanaticky lpět.
Španělští biskupové nemůžou krále nijak trestat a něco mu ukládat. Sud nad hlavami států přísluší papeži. Je to na něm, aby se skvrnou Španělského trůnu zatočil dle předpisů.
Je to ještě v novém CIC? V kterém kánonu?
[…] předvedli, jak bezkrevnou a nedůstojnou se v jejich podání katolická církev stala, když popřeli jednu ze základních morálních tezí v Bibli: více je třeba poslouchat Boha, než […]
[…] slovenský příběh KDH, jejich role je často velice důležitá. Třeba ve Španělsku si jejich hanebný přístup ke králově podpišu určitě říkal o zmínku. Koneckocnů i jako Čech bych mohl vyprávět. O […]
[…] slovenský příběh KDH, jejich role je často velice důležitá. Třeba ve Španělsku si jejich hanebný přístup ke králově podpisu určitě říkal o zmínku. Koneckocnů i v rámci českých reálií bych […]