Facebook jako zrcadlo hlouposti

Facebook nabízí spoustu možností, jak se pobavit a jak dát o sobě vědět. A nebo taky, jak ze sebe udělat hlupáka, jak na sebe prozradit věci, které čím méně lidí ví, tím je lépe. Nevím, jestli si uživatelé Facebooku vůbec uvědomují, jak nebezpečná je v tomto ohledu možnost okamžitě hodit na sociální síť odkaz na nějaký článek a doprovodit ho vyjádřením či možnost připojit se v oka mžiku k nějaké skupině či zafandit nějaké stránce.

Jsou chvíle, kdy nevycházím v úžasu, k čemu všemu se moji přátelé neváhají přihlásit. Nedávno jeden slušný a zapálený katolík založil skupinu „Chceme řeholní sestry v nemocnicích“, což bych i podepsal, kdyby v souhrnném infu skupiny nestálo vysvětlení, že světské sestry jsou strašně často líné a nerudné. No, tuším, že ta skupina neexistovala dlouho, takže jsem asi nebyl jediný, kdo mu poděkoval za pozvání s tím, že tohle se mi nelíbí. Nebo mu to prostě došlo. Anebo dodatečně zjistil, že má v  přátelích pěknou řádku „docela fajn sester“, které nechce urážet.

Dnes jeden mladý a nadějný „mladý křesťanský demokrat“ (nechme stranou fakt, že to křesťanský bude v jeho případě asi jen formální) se přihlásil do skupiny „Proč se ti chce celý život makat rukama a nemít peníze ? Aha, učňák“. Faktem je, že od něj mne to zas až tak nepřekvapilo. Doufám jen, že z toho vyroste. Dobře vám radím: vždycky se zamyslete, než se k nějaké skupině přihlásíte, jestli ze sebe nehodláte takhle veřejně udělat blbce.

Neříkám, že v názvu té skupiny není trocha pravdy. Ano, žijeme ve zkaženém a nespravedlivém světě, kde se poctivá práce často odměňuje méně, než nepoctivé a špatné vedení či intelektuální blouznění. Ale jednak poctivý a šikovný řemeslník si dnes u nás stále vydělá relativně dost, jednak někdo s politickými ambicemi by měl přemýšlet nad tím, jak špatný svět zlepšit, a ne hulákat hlouposti ve stylu „pojďte všichni na gympl, ať z vás něco je“. Jsou lidé spíše na intelektuální činnost a jsou lidé manuálně zruční, co se hodí na to, aby stavěli domy či opravovali traktory. Nemá smysl se cpát tam, kde pro to člověk nemá vlohy. Špatný bankéř je k ničemu stejně jako špatný zedník.

Na závěr přikládám odkaz na článek Pavla Koláře, který u příležitosti svátku Josefa Dělníka vyšel na Skleněném kostelu. Zejména bych svému mladšímu kolegovi z MKD doporučil zamyslet se nad citovaným výrokem Pia XI.:

„Žádná práce není nízká ve smyslu méněcennosti. Měřítkem práce je poctivost a užitečnost. Co by se stalo s krásným městem, kdyby nikdo nečistil jeho ulice? Mnohá kabátová dírka je ozdobena stužkou řádu, který byl majiteli udělen za vynikající dílo nebo chrabrost. Já však vám říkám, že nejkrásnějším řádem jsou mozoly na rukou…“

Ignác Pospíšil

Advertisement