Otec Jindráček z dominikánského řádu reaguje na námitky proti Latině při liturgii. Doporučujeme.
Ignác Pospíšil
K diskusím níže:
Duše a hvězdy poskytují na svých stránkách prostor k pokud možno svobodné a otevřené diskusi nad články a příspěvky, které čtenářům předkládají. Nemohou ovšem ručit za správnost diskuzních příspěvků, které také pochopitelně nemusí vyjadřovat názory redakce. Příspěvky obsahující nemístné vulgarity nebo urážky budou mazány.
Aktuality 
Latina měla opravdu kdysi podobnou funkci jako má dneska angličtina ale nikdy nebyla tak rozšířená. Tenhle mezinárodní jazyk používali po dlouhá staletí výhradně duchovní osoby a později i nepatrná hrstka světsky vzdělaných lidí. Po dlouhá staletí obstarávali duchovní kromě léčení nemocných, většiny kultury a sociálního zabezpečení i veškerou administrativní činnost a v diplomatických službách sloužili jako vyslanci nebo alespoň tlumočníci. Povinná školní docházka sice byla zavedena již za Marie Terezie, pravděpodobně z politických důvodů aby bylo možno ideově působit na lidi i mimo církev ale ještě v první čtvrtině 20. století chodili úřední vyhlášky vybubnovat a přečíst na náves obecní policajti. Značná část obyvatel byla negramotná i v mateřském jazyce. Do školy chodili a nechodili, často jen 2-3 měsíce v zimě a tomu odpovídala i výuka náboženství. Což nebránilo tomu aby to nebyli velice zbožní lidé kteří by nám mohli v mnohém jít příkladem. Podobné lidi si za svoje posly vybírá i Panna Maria. Prosté děti s čistým srdcem kterým se v celé své velikosti dokáže přiblížit řečí i vzezřením. Starému indiánovi v Quadeloupe se například v 16. století zjevila jako dívka s indiánskými a španělskými rysy, což dalo podnět k tomu aby byla pokřtěna a přijata do katolické církve celá střední a jižní Amerika. Přizpůsobila se i vietnamským křesťanům v La Vang, díky čemuž je dneska v naší církvi 8-10 milionů Vietnamců. Latina nikdy nebyla plošnou ani masovou záležitostí, neznali jí ani absolventi reálných gymnázií, techniky a obchodních škol. Tam se učili živé jazyky. Jenom ti kteří chodili na klasické gymnázium aby mohli studovat teologii, medicínu nebo práva. Lidem bylo doporučováno aby se během mše modlili Růženec, četli z Nebeklíče a jiných modliteb a někteří si nosili dokonce pletení nebo háčkování.
Nevím jak dlouho trvalo než nám tehdejší svatý otec dovolil slovanskou liturgii ale moc dlouho to asi nebylo. Když jí svatý Cyril a Metoděj ještě stačili uvést v život a pokřtít celou Velkou Moravu i s Bořivojem a svatou Lidmilou.
Podobně nevím v jakém jazyce sloužili mši apoštolové ale pochybuji že by to byla latina. Duch Svatý jim dával tu moc že jim každý rozuměl ve své mateřštině, ne že by každý v jejich přítomnosti mluvil latinsky.
opravdu věříte, že církevní slovanština byla někdy jazykem „lidu“?
a ve které zemi?
Na úterý 14. září připadl svátek Povýšení sv. Kříže. Ranní mše sv. byla tentokrát ve španělštině, předchozí den v angličtině a následující ve francouzštině. Střídání živých jazyků při liturgii je téměř pravidelné. Pojítkem jsou latinské části ordinária, které zaznívají skoro každý den, a pravidelný zpěv Salve Regina a po nešporách. atd…..
http://www.op.cz/?a=1&id=414&m=1