Článek Jana Petra na Skleněném kostelu, týkající se velmi pochybného zodpovězení dotazu čtenáře v Katolickém týdeníku.
K diskusím níže:
Duše a hvězdy poskytují na svých stránkách prostor k pokud možno svobodné a otevřené diskusi nad články a příspěvky, které čtenářům předkládají. Nemohou ovšem ručit za správnost diskuzních příspěvků, které také pochopitelně nemusí vyjadřovat názory redakce. Příspěvky obsahující nemístné vulgarity nebo urážky budou mazány.
Aktuality 
Myslím si že je v tom článku zavádějícím způsobem srovnáváno nesrovnatelné neboli hrušky a jablka. Pojmy jako nový pohled nebo genderové teorie jsou velice široké a snadno zneužitelné. Kromě toho zákony ani společenský a sociální systém obvykle netvoří feministky, homosexuálové ani národnostní a jiné menšiny nebo opoziční politické síly ale ten kdo má politickou a ekonomickou moc, což je v našem případě liberální pravice.
Jestliže se chceme bavit o úloze otce a matky v křesťanské rodině, v církvi i ve společnosti tak bych zcela vypustil genderové i jiné teorie a jejich slovník a držel se spisovné a hovorové češtiny. V dějinách spásy měly mnohé ženy význačnou úlohu která se kupodivu nevylučovala ani s pokorou a láskou. Soudkyně, prorokyně, královny a světice. Po celý středověk a značnou část novověku vládly ženy z nejvyšších společenských vrstev značnou část života v nepřítomnosti manželů. Vychovávaly děti, vlastníma rukama se staraly o chudé a nemocné, velely hradům a lénům svých mužů ve válce i v míru. Stačí když se podíváme na svatou Zdislavu z Lemberka, svatou Ludmilu, matku svatého Františka Javierského a mnohé jiné. Na svaté matky a význačné osobnosti ženského pohlaví z doby Starého i Nového zákona.Například Rebecu, Hannu, Deboru, Jaelu, svatou Alžbětu, svatou Annu i samotnou Pannu Marii.
Co je genderovo zanechme genderovi a co patří našim ženám to s Boží pomocí dávejme jim.
Ano, Václave, naprosto souhlasím (s Vámi). Jen mám strach, že se tu zas rozpoutá divoká polemika, protože je to dost „horká“ půda. V okamžiku, kdy všechno není řečeno úplně přesně tak, jak má být (nikoliv úmyslně, ale třeba jen díky neznalosti přesných formulací a na základě osobní úvahy), hned se najde pár diskutérů, kteří udělají vše pro to, aby ostatním dokázali, že všechno je jinak… Mám pocit, že tato témata jsou za tímto účelem cíleně vyhledávána. Tedy – z mého subjektivně cítěného hlediska Vám dávám za pravdu. Vzhledem k tomu, že však nejsem v těchto otázkách studován, dále se nevyjadřuji. Cit mi však říká, že prokazovat úctu a lásku ženě jako bytosti v nejširším slova smyslu je patřičné a bohulibé, přičemž křesťanská a katolická východiska jsou z tohoto ohledu nepřekonána žádnou „sociologickou“ či „psychologickou“ nebo „filosofickou“ naukou či vědou.
To se mýlíte. Žádná žhavá diskuse nebude.
S vámi dvěma se totiž diskutovat nedá. Dá se s vámi maximálně plkat, případně vás vytáčet. Což je sice roztomilá a Bohulibá kratochvíle, ale časem to omrzí.
Myslím, že článek vše podstatné vystihl. Pojem „genderové teorie“ sice není nejužší, každopádně je ale dost úzký natolik, aby byl s křesťanským pohledem neslučitelný. Václav, jako obvykle, plká zcela mimo záběr článku.
A Radek Rejšek se jako obvykle ošívá kopřivkou ze zdejších natvrdlých, demagogických, ideologicky zmanipulovaných diskutérů, ačkoli již dávno po prozření slíbil, že na tak hrozný web už chodit nebude. 🙂
Doufám, že si to pamatuji špatně a onen frustrovaný ženáč („chtěl jsem být hrozně moc knězem, ale nesnesu současnou církevní hierarchii, ještě že mi Bůh nastrčil ženskou“) nebyl pan filogyn Rejšek, neboť by se to jaksi přelo se současnou náladou oznamovat hříchy našeho blogu biskupům.
Ta sentence se nachází někde ve vzpomínkách Ignáce o jeho gymnaziálních letech, kdyby došlo k dokazování a popírání atd.
Je vidět, jak nás dědičný hřích svazuje – chceme konat dobro, ale konáme to, co nechceme. 🙂
Pokud se nemýlím, tak to byl Armin. 🙂
Nemyslím. Ten hovořil v obdobném duchu, ale poněkud jinak.
Nenarážím na to, že by bylo cosi špatného na odchodu z modernistického řádu, poukazuji jen na nekonzistenci ve výrocích toho pisatele, kterého si pamatuji jako pana Rejška. Inkriminovaný příspěvek jsem v diskusi již nenalezla (asi byl někým smazán), ale doklad o jeho existenci nabízí komentář pana publia, který jej komentuje :-D: http://cirkev.wordpress.com/2010/07/03/jak-jsem-zacinal/
Myslím, že Armin se o své paní vyjadřuje uctivě a láskyplně.
To jsem rád, že mi není podsouván tak uboze formulovaný výrok (nastrčit ženskou). Má žena je Božím požehnáním mého života. Odchod z modernismem nasyceného řádu to byla jen a pouze laskyplná péče Boha o mou spásu. Tudíž….Deo gratias
Armin: moc hezky vyjádřeno.
To nemá chybu, málem jsem si kvůli Vám poprskal klávesnici. Třeba má ten dobrý muž pravdu a Pánbůh ho obdařil právě takovou ženou jakou potřebuje a zaslouží. Která ho dokáže zabavit natolik aby neměl čas prudit a pokoušet trpělivost současné církevní hierarchie.
Tak nějak to bylo myšleno, Václave. Ano, užil jsem formulaci nešťastnou, která měla mít lehce humorný podtext. Že to tak nebylo pochopeno, je věc jiná. Já jsem přesvědčen o tom, že jsme „shora“ hlídáni a vedeni dostatečně dobře na to, abychom, pokud jsme ochotni se otevřít a naslouchat, dělali příliš velké blbosti. Arminovi jeho „úděl“ (prosím, nepochopit špatně!) z celého srdce přeji a chápu ho.
RR: tento Váš příspěvek vyznívá následovně:
Současná hierarchie je v tak katastrofálním stavu, že není možno bez újmy a neustálého boje a konfrontace vstoupit do řádu a vystudovat a nechat se vysvětit na kněze.
Proto je lepší využít možnosti ženitby, neboť tento náročný životní stav mě odvede od reality, že současné vedení v Církvi je v katastrofálním stavu, že s ním nejde vyjít ani jako pasivní člen řádu.
Tedy vzniká jakási sugesce, že jakožto ženáč už mohu mít oči zavřené a budu slepě věřit, že jsem veden a hlídán shora správně, zatímco jakožto potenciální kněz bych toho schopen nebyl.
Bizarní.
Tedy tento Váš příspěvek v kombinaci s tím Vaším starším příspěvkem o zoufalé nespokojenosti se současnou hierarchií a záchranou v podobě ženské.
Žádná ženská nemůže zachránit člověka před konfrontací s realitou a povinností svědčit o pravdě a odmítat zlo.
A pokud někdo o této hierarchii píše škaredé věcičky, tak to pan Rejšek ihned nahlásí; to je přece povinnost.
Těm, kdo mají choutky zajít s panem Rejškem na pivo, navrhuji vzít si škrabošku nebo kápi.
Brontochundelko, nebuďte jízlivý víc, než je nutné. Neah to vidí mnohem lépe než Vy. Cesta každého z nás je individuální. A znovu říkám – proč bych něco někomu hlásil? Internet je médium veřejné a že sem chodí dost lidí, kteří se z různých důvodů nijak neprojevují, je jasné víc než dost. Tak už toho špičkování nechte, mně v této fázi jde především o nalezení společné řeči – mnohem víc než o hledání dalších záminek k roztržkám. Myslím, že škraboška nutností nebude. V podstatě jsem se snažil říci totéž co Armin, ale nepodařilo se mi to s takovou elegancí. Ženitbu taky rozhodně nechápu jako únik před něčím, co mi nekonvenuje. Chápeme-li manželství jako plnohodnotné povolání, není přeci co řešit. V naprosto každé situaci a ke každé variantě lze mít výhrady, či naopak vyzdvihnout její klady. Na jednu stranu je zde hierarchie horem dolem kritizována, na stranu druhou zas do jisté míry hájena. Pojďme skutečně hledat to, co nás sjednocuje a ne to, co nás rozděluje.
Neab: A víte, že já se nyní naopak velmi dobře bavím? Hamischi, jak Vám to napsal ten P.Max? Ne – to chce úplně přehodnotit a brát to naprosto nevážně. Škoda, že si nemůžeme vidět do obličeje… A opět nejsem zklamán – už je tu zase článek, který je s křesťanským pohledem neslučitelný. A pan Václav si to opět „vyžral“… Tak mi zase něco milého napište, já se sem za pár hodin podívám (poplkám si s Hamischem, pokud ovšem bude chtít)…
Fajn, když se bavíte, jsem moc ráda. Svým bližním přeji dobré věci.
Pan Václav je za nějaké ráznější slovo jistě rád, jistě by s Vámi nesouhlasil, že si něco vyžral. Hamishovi kdesi přál pokoj a radost v srdci atd. Deklamuje pokoru a poslušnost v každém příspěvku, který napíše, proto mu neupírejte možnost zásluh pro nebeské království tím, že označíte jeho beránčí snášení oponentů jako vyžírání.
Děkujeme, že se k nám za pár hodin podíváte. Je to jistě křesťanské, dívat se na stránky plné mystifikačních nekřesťanských článků a zlých lidí.
Raději se sjednoťme v novém článku kréda pro jednadvacáté století:
„Co je genderovo zanechme genderovi a co patří našim ženám to s Boží pomocí dávejme jim.„
Neab: Moc děkuji za Váš poslední příspěvek, který vnímám jako dobře míněný a cítím z něho pochopení a lásku k bližnímu (myslím to naprosto vážně a bez jakékoliv ironie). Kéž by Váš přístup byli schopni zaujmout i ostatní. Rozdíl mezi příspěvkem Vaším a mezi příspěvky jiných nejmenovaných je v tom, že je konstruktivní a prostý emocí. Člověk pozná i z nesouhlasného, že je to míněno dobře. Ještě jednou děkuji a připojuji modlitbu (i za ty, kteří za všech okolností „všemu rozumí a vidí do všeho“). „…odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme naším viníkům“… Znáte hezčí větu?
„už je tu zase článek, který je s křesťanským pohledem neslučitelný“
Můžete mi říct, v čem je neslučitelný s křesťanstvím článek s tímto textem:
„Článek Jana Petra na Skleněném kostelu, týkající se velmi pochybného zodpovězení dotazu čtenáře v Katolickém týdeníku.
K diskusím níže:
Duše a hvězdy poskytují na svých stránkách prostor k pokud možno svobodné a otevřené diskusi nad články a příspěvky, které čtenářům předkládají. Nemohou ovšem ručit za správnost diskuzních příspěvků, které také pochopitelně nemusí vyjadřovat názory redakce. Příspěvky obsahující nemístné vulgarity nebo urážky budou mazány.“
Snad tvrzením, že se na Skleněném kostele vyskytuje nějaký článek? Snad upozorněním, že vulgarity a urážky budou mazány?
Bavíte se pravděpodobně natolik dobře (když někdo napíše, že se dobře baví s největší pravděpodobností je rudý vzteky), že jste přehlédl, že článek, který je podle Vás nekřesťanský je úplně někde jinde. Proto, prosím, své námitky vznášejte zde: http://www.sklenenykostel.net/ František Schildberger jistě vaše ARGUMENTY proti článku uzná, máte-li jaké. Pokud pro samou zábavu žádné nemáte, tak nepište ani tam, ani sem.
A pan Václav si to opět „vyžral“…
Tím, že na něj kromě vás nikdo nereagoval? Promiňte, ale nevím o tom, že by Pán Ježíš přikazoval milovat bližního tak, že pochválíme každou pitomost, kterou řekne či napíše.
JJstodola: Ale Vy jste mě pochopil úplně špatně! Přečtěte si pozorně výše zde uvedené příspěvky Hamische a Cinicia! Pak si to dejte do kontextu a zjistíte, jak jsem to myslel. Tohle je opravdu nedorozumění! Mě naopak velmi příjemně zahřál příspěvek Neab, který je skutečně jedním z mála, který je hluboce lidský a přitom konstruktivní. Pana Václava si velmi vážím pro jeho upřímnost a odolnost vůči narážkám všech „chytrých, co tady vědí všechno“ a přiznám se, že stále více cítím, že bych jej chtěl poznat osobně. I Vy zjevně považujete jeho názory za „pitomosti“, já v nich však cítím upřímnost a značnou dávku pokory. Je rozdíl mezi „pitomostí“ napsanou s cílem zesměšnit a mezi „pitomostí“ vyřčenou na základě pocitu, který se někomu „chytrému“ může zdát zcestný. Čtěte, prosím, i starší příspěvky a vnímejte souvislosti. Víte, mě ze všeho nejvíc dokážou vytočit chytráci, kteří vědí úplně všechno. Hluboce se naopak skláním před lidmi typu pana Václava, protože ti nic nepředstírají a na nic si nehrají. A skláním se i před Neah, která je zjevně velmi sečtělá, ale dokáže zůstat normální.
Ale pane Rejšek, sem žádný Hamisch nepíše…
Jéje, to je legrace k popukání 😀
Mýlíte se ale v jedné, poměrně zásadní věci.
Pan Václav není pokorný a rozhodně to není takový ten poctivý prosťáček.
Kdybyste četl opravdu všechny příspěvky, které tu vyplodil a časné reakce mé a Felixe, možná, ale opravdu jen možná byste přišel na to, že Václav je pokrytec, který tu sleduje jeden jediný cíl – naleptat katolickou nauku. A toto dělá natolik chytře, že mu skutečně mnozí, s prominutím žerou, údajnou pokoru a poctivost, s jakou tu presentuje své jednovaté koláčky.
Neočekávám, že to pochopíte, nebo dokonce přijmete od Hamishe, na jehož příspěvky obvykle reagujete nezvykle podrážděně (nedivím se). Jste si s Vencou podobní. Až ne ten rozdíl, že Venca je chytřejší, než vy.
Pane Rejšku, vím, že to opravdu nemyslíte zle. Jste člověk prostý a naivní, jak už tak často jednostranně zaměření odborníci bývají. Pokud si najdete dobrého duchovního vůdce, můžete přivést do nebe sebe i svoji rodinu. Diskusemi na D&H se ničeho dobrého nedoberete.
Od pokorného člověka, který ví, že nic neví, bych očekával vše kromě obšírného vyjadřování svých názorů téměř pod každým příspěvkem. Pokud skutečně pan Václav ví o své nedostatečnosti, proč veřejně dělá právě to, v čem se mu nedostává? Ne, ne, drahý pane, to není pokora, ale pýcha. Je to pýcha člověka, který má POCIT, že ke všemu má co říct, ačkoliv tomu zjevně tak není.
Hamisch: Tak kdo tedy napsal 18.října v 6.28 odstavec začínající větou „To se mýlíte“? Jinak úsudku na „Vencův“ morální profil se zdržuji. I kdybych měl podezření na nekalý úmysl, měl bych zábrany to takto prezentovat. Už třeba také proto, že ne všichni to vidí tak jako Vy (třeba Neab, jejíž přístup mi je nohem bližší). Že je „Venca“ chytřejší než já, je dost dobře možné. Vás obdivuji z toho důvodu, že máte dokonce patent na to, abyste posuzoval inteligenci ostatních. Nevím, zda to nazvat nebetyčnou jasnozřivostí nebo něčím, co stojí na opačném pólu. Odpověď mi na to může dát možná P.Max…
Brontochundelka: Nemám důvod si hledat jiného duchovního vůdce, svému současnému plně důvěřuji. Je to životem a komunistickými kriminály protřelý řeholník staré generace, který si mnoha podob života „užil“ plnými doušky. Nemyslím, že by byl teologicky mimo (alespoň nikdo to o něm nahlas neříká). Třeba byste po několika rozhovorech s ním došli k úplně jinému názoru, co já vím. Že se ničeho dobrého diskusemi na D+H nedoberu, jsem pochopuil už dříve. Jen mě fascinuje až neskutečná zahleděnost některých lidí sama do sebe, kteří jsou navíc přesvědčeni o tom, že je to tak plně v pořádku. Ale nehodlám je soudit. Vzhledem k tomu, že má inteligence je limitovaná mým jednostranným zaměřením, nechci křivdit. Chápu však, proč jeden velmi moudrý starý řeholník říká, že na tyto stránky „v zájmu zachování svého duševního zdraví“ nechodí moc často. Ono možná jde také o „zdraví duchovní“, dá-li se to tak nazvat. Takže opět udělám to, co mi můj duchovní vůdce radí stále dokola: „Modli se za ně“… Tedy tak učíním.
Těžko se něčeho doberete diskusí, když zpravidla nediskutujete. Podíváte-li se třeba sem, nedokázali jste ze sebe Vy ani Václav vyplodit jediný argument k věci. Václav napsal (jak je u něj obvyklé) velký příspěvek, ale na naprosto jiné téma, než na jaké je článek, na který reaguje.
Milý pane Rejšku, děkuji Vám za kladné hodnocení mé osoby skrze příspěvky, které jsem psala, ale bojím se, že jste mě nepochopil.
Skutečně Vám přeji vše dobré, ale nelíbí se mi, že vynášíte paušalizující závěry o našem časopise na základě nespokojenosti s projevy nějakých diskutujících. Sympatizujete s jedněmi a zavrhujete druhé, aniž byste si všiml, že mnohdy pravda leží trošku jinde, než se na první pohled zdá. Není divu, kdo by byl schopen posoudit něčí osobnost na základě kusých příspěvků, jež si přečte. Předpokládám, že jste si neprošel celou historii všech vzkazů, co zde jednotlivými uživateli byly napsány a dával dohromady souvislosti o jejich povahách. Příspěvky pana Václava jsou opravdu velice zavádějící a často v příkrém rozporu s učením Církve, ačkoli pán sám své teze vykládá opačně. Jeho projevy jsou mystifikující a skutečně nenáležité. To neznamená, že se kritika jeho projevů vylučuje s křesťanskou láskou, ani to, že někdo jiný, hájící katolické názory, nemá oproti p. Václavovi explozivní verbální projevy.
Neustále píšete, jak hrozní lidé sem píší, jak nekatolické články tu máme, přitom si články čtete a rozčilujete se nad diskutéry. Číst si články odporující víře je katolíkům nedovoleno, proto mi tyto Vaše stížnosti připadají zvláštní.
Nicméně doufám, že protikladný názor pro Vás neznamená absenci milosrdné lásky.
Ta stará generace prošlá kriminálem jsou dle mé zkušenosti právě ti, které bych si za duchovní vůdce v žádném případě nevybral: Mádr, Zvěřina, Vaško, Pevný, do určité míry Tajovský, Opasek – svědčí o víře svojí statečností, ovšem věroučně se dostávají poněkud přespříliš doleva – „svěcení“ žen, pohrdání tradicí a tomismem, excesivní ekumenismus, excesivní laicismus, bourání „barokního haraburdí“ – oltářů a lavic, etc.
Já si jich naopak velice vážím jako lidí kteří prošli tím nejhorším pokušením a obstáli. Místo aby začali nenávidět každého kdo netrpěl tak jako oni, hříšného laika který potichu nebo otevřeně kolaboroval s režimem a žil si pohodlně a dobře. Nebo papeže a biskupy kteří žili za kopečkama ve svobodném světě a liberálové předstírali že je podporují v rámci propagandy proti komunismu. Po letech utrpení je čekaly rozbité a zneuctěné trosky klášterů a kostelů které pomáhali dát vlastníma rukama do pořádku a nové skryté i otevřené nepřátelství pravicově liberálního režimu. Pro některé z nich to bylo potřetí, po nacismu a komunismu, naděje z tohoto světa se opět ukázala být falešná a lidé stejně nevděční jako dřív. Přesto dál slouží nebo do smrti sloužili v bázni a lásce Boží a naučili se sloužit v řádném a vatikánském ritu. Ať jim Bůh žehná na každém kroku a nahradí jim to co jsme jim nedali my.
Václave, šetřete klávesnici. Co napíšete je každému jasné aniž byste se musel unavovat psaním. V jistém smyslu je to důkaz, že „možnost je více než skutečnost“. 😀
Neah: Ještě jednou moc děkuji a souhlasím, že protikladný názor pro mě skutečně vůbec neznamená absenci milosrdné lásky. Pokud jsou moje závěry paušalizující, tak snad jedině v tom smyslu, že neustále dokola poukazuji na formu některých příspěvků, kterou považuji za pro katolické médium nepřijatelnou. Když mi někdo napíše, že jsem hlupák, vyvolá to ve mně nepříznivou reakci, že i kdyby měl ve svém příspěvku stokrát pravdu, vždy budu hledat jakoukoliv možnost jejího alespoň dílčího zpochybnění. Ano, je to slabost a je to problém – u někoho větší, u někoho menší. Nepatřím ke generaci, která měla „asertivní chování“ v učebních osnovách. Některým diskutujícím chybí laskavost a snaha třeba i absolutní blud uvést na pravou míru způsobem, který je vlídný a přijatelný. To pak samozřejmě vrhá nepříznivé světlo na celé médium (časopis, webovou stránku). Nemyslím, že by někteří diskutující byli „hrozní“, ale zcela nepochybně jsou nevlídní a nelaskaví. Co se týče faktu, že „číst články odporující víře je katolíkům nedovoleno“, musím reagovat tak, že v tom případě je současník žijící v našem světě v bezvýchodné situaci, protože to by nesměl číst ani noviny a dívat se v televizi na zprávy. Mám za to, že naše doba vyžaduje naučit se v tomto krajně nevlídném světě (ještě více nevlídném než někteří diskutující – následuje smajlík, neumím ho udělat) existovat a veškeré informace dorážející ze všech stran náležitě přetvářet, případně filtrovat. Jiná možnost asi fakt není. Já jsem měl již ve škole zřejmě nadměrně vyvinuté „sociální“ cítění a vždycky mi strašně vadilo, když si někdo silnější dělal legraci ze slabšího nebo když mu ubližoval. Nebyl pro mě problém jít ho hájit, i když jsem dobře věděl, že nemám šanci ho ubránit a že sám dostanu nakládačku (to se stalo nejednou). Podobně mi dnes vadí, když někdo zlehčuje nebo ironizuje názory druhých (byť zcestné a špatné). Myslím, že správná cesta je vyjádřit nesouhlas tak, aby to nebylo zraňující. Je to asi mnohem obtížnější, ale vždy to přinese lepší výsledky než nevlídnost a nelaskavost. Že je „někdo blbej“, to se říká velmi snadno a je to strašně jednoduché. Ale v okamžiku, kdy je toto vyřčeno, do značné míry se tak uzavírá cesta, která by jinak možná byla schůdná.
Mrzí mě, že tak bolestně prožíváte způsob diskutování některých lidí, na druhou stranu je žádoucí nepřikládat povahovým rysům nebo výrazovým zvlaštnostem diskutérů větší váhu než relevanci obsahů jejich výpovědí(věcnou, informační hodnotu.
Kdybyste s námi šel na pivo, zjistil byste, že jsme vcelku roztomilí.
Vůbec se posezení u pivka nebráním, věřím, že by to ke škodě věci nebylo. Samozřejmě – bylo by škoda, kdybychom byli nějakým škarohlídem nařčeni, že rozvíjíme „pivní politiku“ či jak to nazvat, ale moje zkušenost mi říká, že přátelské posezení ještě nikomu nikdy neuškodilo. Nezříkám se toho!
Tak vymyslete kdy a kde a zajdem.
Ještě – protože – jsem si to přečetl, k zakázaným knihám. Kánon zakazující něco číst byl zrušen a platí v té věci přirozené právo: tj. nevystavovat se zbytečně vzdálené příležitosti ke škodě víry a blízké nikdy, z té je v případě nutnosti nutno udělat vzdálenou. Chce to trošku zdravého rozumu.
Kromě toho jedinou pozitivně zakázanou tiskovinu, kterou zakázal fokolarín Vlk – časopis TE DEUM nejen čtu, ale také doporučuji.
Co se týče vaší citlivosti, je třeba rozlišovat mezi hledajícím a vyloženým škůdcem jako je třeba Halík, Štampach nebo Vlk. Nalomenou třtinu případně nedolomit, ale vlky hnát klackem. Podíváme -li se na sv. Jana Křtitele, padre Pia, sv. faráře arského a další, nechovali se jako viktoriánská slečinka. Přílišná sebelítost je chorobná. Zasmějte se, dejte si pivko a hned se budete na svět a reakční ošklivé živly dívat lépe.
Chcete snad tvrdit, že časopis TE DEUM je zcela katolický a v pořádku? Možná sice v mnohých ohledech přesahuje mnohý nekatolický brak typu „Katolického týdeníku“, nicméně i v TE DEU jsou občas články dezorientující věřící. Např. republikánské výlevy obhajující zednářskou československou vlajku bych čekal v úplně jiném (nenáboženském) periodiku a v úplně jiné době…
To má pramálo společného s věroukou. Církev nám nepředkládá k věření nic ohledně původu československé vlajky.
Te Deum je časopis laický – psaný katolíky pro katolíky. Nepodléhá žádné oficiální církevní kontrole, ani se za něj církev nezaručuje.
Píšou tam katolíci, kteří se upřímně snaží o zprostředkování katolického pohledu. Někdy píšou o věcech, které se týkají věrouky, někdy o jiných. V těch druhých mají svobodu pohledu.
Více můžete nalézt zde: http://strelci.webnode.cz/news/sv-vaclav-nebo-masaryk-aneb-koho-vzyvaji-nekteri-tradicionaliste-/
Obrlajtnante, doporučuji vám jedno: prostě si běžte zastřílet, pokaždé, když se někdo v tisku otře o posvátné licousy starého Procházky, a bude vám fajn.
Vždyť on ani nebyl na vojně. Těžko může být nadporučík 🙂
To co jste napsal je naprostá pravda a napsal jste to moc dobře.
Quido, Quido, teď si musím přečíst, co píše pan Rejšek, abych zjistil, jak vysoká míra ironie je ve vašem příspěvku. A to se mi zrovna nechce. Ale přece jen, kvůli té míře to udělám.
@Paul Max, Contras a Hamish: Pokuste se prosím neodbíhat od tématu a krotit své vášně. Mám mnohem lepší věci na práci, než pročítat a promazávat vaše příspěvky. Urážejte se přes e-maily, dělá-li vám to dobře. Smysl existence této diskuse je jiný.
pro R. Rejška: děkuji za vše, co jste napsal v této diskuzi. Způsob diskutování na těchto stránkách vidím úplně stejně. I já jsem měla dlouhá léta vynikajícího duchovního vůdce, který strávil 12 let v jednom z nejtvrdších komunistických kriminálů. Zacházeli tam s nimi mnohem hůř než s vrahy. Byl to člověk Bohem navštívený, do konce života proto komunisty pronásledovaný. Přesto k nim nechoval nenávist, ale modlil se za ně. Když si pak zde přečtu od někoho názor,že by si z těchto těžce zkoušených lidí svého duchovního otce nevybral tak je mi z toho velice smutno. Ano, váš přítel měl pravdu když řekl toto: „jeden velmi moudrý starý řeholník říká, že na tyto stránky „v zájmu zachování svého duševního zdraví“ nechodí moc často.“ Někteří zdejší diskutující se řídí heslem: kdo není s námi, je proti nám.
Máte pravdu, příliš jsem to zevšeobecnil. Jistě i mezi vězněnými byli dobří katolicčtí kněží, kteří si uchovali víru jednak silnou, a jednak správnou. Proti takovým duchovním vůdcům nic nenamítám a neváhal bych se takovému svěřit. Pan Rejšek však uvedl věznění jako základní kvalifikaci svého duchovního vůdce. Můj příspěvek k diskuzi měl znít, že věznění v žádném případě negarantuje pravověrnost kněze, pouze jeho statečnost.
Ano, tento kněz, nejenže měl víru velmi silnou a správnou, ale byl i velmi vzdělaným a inteligentním člověkem, který dokázal své spolubratry posilovat ve víře. Učil nás řídit se těmito slovy:“Rozhodnutí, které učinili otcové na II. vatikánském koncilu je rozhodnutím církve, za kterou stojí Kristus, skrze svého Svatého Ducha.“
Což je pěkná blbost.
Co je pěkná blbost?
Duch svatý může těžko být garantem, že ta jistá pastorační praxe, ty jisté pastorační postupy jsou správné a nejlepší.
A DVK byl pouze pastorační koncil.
Jak můžete vědět, čeho může, či nemůže být garatem Duch Svatý? Jste snad jeho tiskový mluvčí? On byl přítomen a působil na DVK na představitele církve!
Jak to můžu vědět? Nu, to víte, my, kteří známe katolický katechismus a tak trochu jsme studovali teologii, jednoduše víme, čeho Duch svatý garantem je a čeho nikoliv.
Poslední věta je vaše zbožné, nebo spíš bezbožné přání, leč s fakty nemá co dělat.
Aha, já jsem úplně zapomněla, že všichni ti, co se DVK účastnili, na rozdíl od vás, katolický katechismus neznali a teologii nestudovali. Moje poslední věta nemá s mými aŤ zbožnými, či bezbožnými přáními vůbec co do činění. Moje poslední věta jsou právě slova účastníků DVK a představitelů naší svaté, všeobecné, apoštolské katolické církve (což vy s největší pravděpodobností nejste) !!!! 🙂 🙂
Oni ten katechismus samozřejmě znali, tím hůř pro ně, neboť nevědomost pastýře, těžkými hříchem jest, protože vědět může a má.
Pavel VI. po ukončení II. Vatikánu prohlásil:
„Někteří se ptají, jakou autoritu a důležitost, jakou teologickou kvalifikaci zamýšlel koncil udělit tomuto učení, když je známo, že neustanovil neomylností církevního magisteria žádné dogmatické definice. Odpověď je známa všem, kteří si pamatuji koncilní deklaraci z 6. března 1964, zopakovanou 16. listopadu 1964: Svým pastoračním charakterem se koncil vyhnul prohlášení, které by mělo výjimečný dogmatický neomylný ráz…“
Dobrý pokus o demagogii od Hamishe.
A jak ta promluva Pavla VI. pokračuje?
„.. pro svůj pastorační charakter koncil nevyhlašoval mimořádná dogmata, která mají pečět neomylnosti; přesto mají jeho poučky autoritu nejvyšího řádného učitelského úřadu. Jeho řádný učitelský úřad, který je tak zřejmě autentický, musí všichni věřící ochotně a upřímně přijmout, a to podle ducha koncilu se zřetelem k povaze a cílu jednotlivých dokumentů.“
Opravdu, dobrý pokus 😉
Dobrý pokus o ad hominem, dobrý pokus.
Ovšem diskuse o povaze koncilových dokumentů, pane Pražský, by byla opět na dlouhé lokte.
A dvakrát s vámi.
ad hominem?
Jen jsem doplnil citát papeže Pavla VI., který vyznívá přece jen trochu jinak.
Ad hominem by bylo, kdybych tu začal uvažovat o tom, zda jste citát citoval takto proto, že jej neznáte nebo proto, že chcete úmyslně klamat.
Už však vím, že na tomto serveru stačí nazvat lež lží a pan Pospíšil to pak smaže.
Ovšem. Protože váš výklad toho, co je a co není demagogií by se za ad hominem považovat dal. A já ho za něj považuji.
Doplněný citát vyznívá naprosto stejně, jako citát nedoplněný.
Aha, tak pokud Druhý vatikánský koncil uznáváte jako „autoritu nejvyššího řádného učitelského úřadu“, „který je tak zřejmě autentický, že jej musí všichni věřící ochotně a upřímně přijmout“, tak mezi námi není v „povaze koncilových dokumentů“ sporu.
A omlouvám se, že jsem Vás zřejmě mylně podezíral z toho, že Druhý vatikánský koncil považujete za „pouhý pastorační koncil“.
Je to pouhý pastorační koncil. I učení pouhého pastoračního koncilu je však závazné, a to do té míry, do jaké není závadné. Závadné je do té míry, do jaké je v rozporu s neměnným učením Církve.
„Je to pouhý pastorační koncil.“ A je a je a je…
Tak je to váš osobní názor, na který máte samozřejmě právo. My jsme se tu s Hamishem shodli na tom, že v postoji ke koncilu zastáváme názor, který mimo jiné vyjadřuje Hamishem uvedený (a mnou doplněný) výrok papeže Pavla VI.
Vždy byli v dějinách lidé, kteří soudobou církev odmítali a odvolávali se na „neměnné učení církve“ (každý si tam dosazuje to svoje).
„Rozhodnutí, které učinili otcové na II. vatikánském koncilu je rozhodnutím církve, za kterou stojí Kristus, skrze svého Svatého Ducha.“
To je zajímavé tvrzení. Ještě by mne zajímalo, o jaké rozhodnutí se jedná. II. vat. koncil sice vyprodukoval řádku dokumentů, nevšiml jsem si však žádného, který by obsahoval nějaké rozhodnutí z oblasti víry a mravů. Většinou jde o opakování staré nauky jinými (trochu zavádějícími) slovy.
Ale chlapče, mám pro Vás vřelé doporučení: Držte se svého kopyta.
Koncil je součástí tradice církve a součást magistéria. Pkud tohle nevíte, tak nemá smysl se o tom bavit.
Vážený pane a koho myslíte, že dnes ještě zajímá koncil. Nikoho! Opakuji NIKOHO!
„Ano, tento kněz, nejenže měl víru velmi silnou a správnou, ale byl i velmi vzdělaným a inteligentním člověkem, který dokázal své spolubratry posilovat ve víře“
Vy jste teoložka, že si dovolujete posuzovat správnost něčí víry?
Mne napadá jeden člověk – Oto Mádr. Jeho statečný odpor vůči komunismu jej sice šlechtí, jeho teologické výstřelky však neomlouvá.
Proč neustále všechno, co napíšu opakujete? To se vám to tak líbí?
Já správnost ničí víry neposuzuji. Jen konstatuji. Mezi posuzováním a konstatováním je značný rozdíl. Avšak zajímalo by mne, jakým způsobem dokáže správnost víry posoudit teolog. On snad vidí do duše člověka? Ví, jaký má ten člověk vztah s Bohem, i to, co Bůh od tohoto člověka žádá? Za tohoto kněze mluvily jeho skutky. Po ovoci, které nesl bylo poznat, že se jedná o člověka, kterého si Bůh vyvolil, aby vydával svědectví jeho víry. Ten, o kom píšete to nebyl.
Jiří, tohle je nahrávka na smeč, kterou ti přeji a jen s přemáháním nevyužiji 🙂
Je to tvoje.
ale jen klidně využijte. Vy, který znáte katechismus a studoval jste teologii, a tím pádem jste „vševědoucí“ přece nemáte problém dokázat, že to, co píši, je naprosto špatně, a že „pravda“ je jen jedna, a tu máte vy.
Ale ona je fakt jen jedna, bez ohledu na to, kdo ji „má“.
Promiňte, Magdaleno, ale maminka mi říkala, že s lháři se bavit nemám. A vy lžete.
Nikde jsem nepsal, že jsem „vševědoucí“ (vaše opovrhování lidmi, kteří něco studovali a pak to užívají v praxi by se vám třeba u lákaře nemusela vyplatit – a zde jde o víc, jde o spásu duše), tak si laskavě nevymýšlejte. Já na vaše slaměné panáky-lži nemám čas.
A jak píše Nea, pravda je skutečně jen jedna a má ji ten, kdo věrně interpretuje katolickou Nauku. Což opravdu není případ člověka, který tu předvádí protestantský subjektivismus. Správně říkáte, že víra se projevuje skutky. Jenže mezi skutky víry patří PŘEDEVŠÍM, vyznávat víru v celé její plnosti a to znamená přijímat vše, co Církev k věření předkládá. Což právě mnozí „podzemáci“ nečinili. Mohu vás upozornit, že hříchy proti víře (kam patří třeba hereze) patří mezi ty nejtěžší.
Ale neznám vašeho vůdce, takže nemohu tvrdit, že je zrovna tohle jeho případ. Ovšem ovoce, jakým jste vy, by možná k takovému závěru vást mohl. Avšak, nechci soudit něco, o čem nemám sdostatek informací. Opravedu by pomohlo, kdybyste přestala mlžit a sdělila nám to ctěné jméno (už vidím vaši reakci, že nenecháte toho ctnostného muže víry vláčet hnojem internetových diskusí – ano, na to máte právo, ale nemáte poté právo se čílit, když to někdo zkouší a střílí podle vašich reakcí, jaké to ctěné jméno asi může být).
No, jo, ale, kdo ji má? Já myslím, že to ví jen Bůh. A ten nás nebude posuzovat podle toho, kterou „pravdu“ jsme vyznávali, ale jen a jen podle našich skutků. Myslím, že mu bude úplně jedno, zda jsme navštěvovali mši „latinskou zády k lidu“ , či „českou tváři k lidu“ , ale důležité pro Něj bude to, co jsme učinili „jednomu z těchto maličkých“. Vždyť i ten milosrdný Samaritán byl Bohu milejší, než pokrytecký farizeus.
Hůůů, tak to je síla.
Proč jste katolička, tedy pardón, „katolička“, když nevěříte, že Katolická Církev vám zajistí život v Pravdě?
Paní Magdaleno, to jsou nedostatky přímo gigantických rozměrů.
Kdypak jste naposledy měla otevřený katechismus?
http://www.uloz.to/416339/katechismus-katolickeho-nabozenstvi-1955-tomasek-pdf
Prosím, nepodceňujte to.
Možná než hned vytahovat katechismus bych začal krédem: „Věřím v jednu svatou, katolickou, apoštolskou církev.“ Copak to asi znamená? Vůbec, co podle Magdaleny znamená slovo „veřím“? A je případně víra v Církev oddělitelná od víry v učení Církve?
pro Hamisch: kde píšu, že mi katoĺická církev nezajistí život v pravdě? Proč mi vkládáte do úst slova, která jsem nevyslovila?
Dále pak – lhářka nejsem, protože slovo „vševědoucí“ je v uvozovkách. Což znamená, že to myslím ironicky, ne vážně.
To ,že někdo něco studoval, ještě nezaručuje, že je před Bohem lepším člověkem než ten, kdo studoval něco jiného. Nemohli jsme všichni studovat teologii, že ano.
Ano, je naprosto možné, že pravdu má ten, kdo věrně interpretuje katolickou nauku. Ale myslíte, že jen to stačí ke spáse? Není k tomu náhodou ještě potřeba dodržovat dvě základní přikázání: 1)Miluj Boha svého z celého srdce svého, z celé mysli své a z celé duše své a 2) miluj bližního svého jako sebe samého?
Katechismus jsem skutečně už dlouho nečetla. A víte proč? Ráno v 5h vstávám, jedu 15km do práce, v 6.30h mi začíná prac. doba, která končí v 15h. Domů přijdu v 16h. Mám tří děti, kterým musím uvařit, vyprat atd. Dále pak máme velkou zahradu, na které pěstujeme zeleninu, abychom měli co jíst. Pak mám také stárnoucí rodiče, kteří potřebují moji pomoc. Totéž manželovi rodiče. Kromě toho mám starého strýce, bezdětného vdovce, který rovněž jezdím pomáhat, když potřebuje. Takže bych potřebovala, aby měl den asi tak 30h, abych alespoň trochu stíhala. Ale vzhledem k tomu, že mne bude soudit Bůh, ne vy, tak bych moji „neznalost“ katechismu přénechala na posouzení Jemu. Třeba zohlední to, že jsem se místo studia teologie starala o děti, a dvoje stárnoucí rodiče.
Ano, souhlasím, že hříchy proti víře patří k těm nejtěžším. Stejně tak k nim patří i farizejství.
pro Brontochundelka: Slovo „věřím“ je podle mne vyjádřeno v modlitbě Věřím v Boha.
Tímto zde končím. Ano, velkou pravdu měl ten starý moudrý řeholník, který řekl, že při navštěvování těchto stránek jde o duchovní zdraví. Ani ne tak o zdraví, jako o víru samu. Takové farizejství, jakým je zde víra předkládána, spíše člověka od víry odradí.
Milá Magdaleno.
Opět se dopouštíte několika diskusních faulů a opět vyvracíte o odstavec níže to, co výše tvrdíte.
Má diskuse s takovým člověkem smysl, ptám se s Aristotelem?
Pokud podle vás vám zajistí Katolická církev život v pravdě, proč tvrdíte, že nikoliv (vaše lakonické „kdo ji má“((pravdu)).
Je opravdu dojemné, jak se staráte o těla svých bližních je vám to jen k dobru. Ovšem o duše se starat je daleko důležitější.
Co předáte svým dětem, když neznáte PRAVDY víry? Jakou morálku?
Nepokoušejte se neustále vmanipulovat ty, kdo vás upozorňují na nedostatky ve vašem vyjadřování, ve vaší víře do pozice farejců. Nejprve byste totiž musela vědět, proč Kristus Pán farizee kritizoval a za co, abyste si to mohla dovolit.
Jenže to vy nevíte a ani nevíte, jak žijeme, zda dodržujeme to, co tu po vás chceme. A je vaší poviností předpokládat to lepší, protože jinak se dopouštíte nemístných soudů, jež vám nepřísluší.
Věřte tomu, že Bůh vás (a nás) bude soudit I podle toho, jak jsme katechismus znali a podle něj jednali.
Pokud ho totiž neznáte (nechávám stranou, že každý katolický křesťan musí katechismus pod hříchem znát), jak můžete vědět, že to, co děláte, to, jak věříte, je PRAVDIVÉ – podle Boží vůle, Božího Zjevení? Nevíte, jen se domníváte. A to je zaviněná nevědomost.
Každý máme své starosti a své povinosti. Jenže starost o spásu svou a těch, kdo nám jsou svěřeni má být na prvním místě (ona známá Kristova slova o prvenství lásky k Němu). Je následováníhodná péče o vaše bližní po stránce tělesné, opakuji. Nikoliv už, co postránce duchovní.
Život je otázkou priorit a každý člověk by si měl udělat aspoň jednou týdně čas a ten katechismus si otevřít. Protože nelze milovat Toho, Koho neznáte.
Nikde jsem netvrdil, že člověk, který něco studoval, je lepším člověkem. Asi jste nepochopila můj příměr. Jen tvrdím, že člověk, který něco studoval, se v studovaném lépe orientuje. Většinou.
Ostatně vše, co vám zde říkám, si můžete právě v katechismu ověřit.
Tož tak.
Milá Magdaleno, nic si z Hamishe nedělejte. Je to známý případ MUDr. Chocholouška. Navíc má sedesvakantistické sklony a chorobnou vlastnost vidět vždy za vším jen revanšisty, sudeťáky, případně každého upřímného obviní z hereze atp. Prostě občas trošku víc přestřeluje a myslí si, že všechno nejlíp ví. Potřeboval by trochu víc pokory.
Vy jste snad teolog, že si dovolujete posuzovat něčí údajné „teologické výstřelky“?
Neab: Od pondělí do středy vyučuji v Českých Budějovicích na konzervatoři či v Písku na FAMO, čtvrtek a pátek dělám v Praze v rozhlase, víkendy trávím různě. Nejlepší kontakt by měl být asi přes mail, doporučuji navštívit stránky litoměřického biskupství, kde jsem veden jako kampanolog (mám to nyní skutečně od Šumavy po Krušné hory, ale alespoň se nenudím).
Malé doporučení pro Magdalénu: Nesnažte se polemizovat, to nemá cenu, nemůžete „vyhrát“. Ostatně – proč také?… Pro mě je podstatné, že svému duchovnímu vůdci důvěřuji a že jeho „kvalifikačním osvědčením“ je nejen pobyt v kriminále, ale PŘEDEVŠÍM kněžské svěcení. Zatím nemám pocit, že by mi někdy řekl nějaký blábol, složité životní situace jsem konzultoval nezávisle s více kněžími. Když byly v pojetí rozdíly, vzal jsem si na pomoc Písmo a katechismus. Spoléhám na to, že jsme vedeni shora a že některé věci bychom snad ani řešit neměli.
Co se týče úcty k ženě – dobrá, když už se tu rozebírá nějaký článek, budiž. Pro mě je nejkrásnějším vyjádřením úcty k ženě „Zdrávas“ a „Magnificat“…
Luther měl taky kněžské svěcení.
Ale děláte dobře, že případné problémy „konzultujete“ s Písmem (doufám, že s katolickým komentářem) a katechismem. Jen, po těch vašich zdejších příspěvcích mám tak trochu dojem, že máte buď hodně špatnou paměť, nebo paměť selektivní, případně vědomě některé věci nebrete tak vážně, jak byste měl.
Ale to jen pro komplexnost, abyste na těch křídlech svatosti neuletěl až do nebe.
To víte, že jo, už letím! Frrr!! On to nemusel být jen Luther, on to mohl být klidně i Plojhar… Vy nás skutečně máte všechny za absolutní hlupáky. Skoro začínám mít pocit, že přestávám být sám, kdo se začíná „bavit“ – ale s jistou dávkou útrpnosti.
Za hlupáky vás nemám, ale nepochybuju, že byste v době Martina Luthera v Německu hltal jeho kázání a bludy stejně, jako dnes hltáte modernistické kydy pantátů za hoblponkem.
Znám své lidi, pane Rejšku a obávám se, že jsem to já, kdo se bude smát naposled. A ne kvůli vedení, které mám opravdu dlouhé.
Magnificat jako výraz úcty k ženě? Bůh je žena?
Brontochundelka: Tvůrce textu Magnificat, ať už to byl kdokoliv, musel k Marii hořet obrovskou láskou a úctou, protože jinak by nebyl schopen ji vložit do úst tato slova. Tudíž to lze, podle mého názoru, považovat za výraz úcty k ženě. Nebo – když tedy máte zalíbení chytat každého za slovo – klidně mohu nabídnout ještě Salve Regina nebo Loretánské litanie…
Tvůrcem Magnificat je přece Nejsvětější Panna.
Co to máte za Písmo, že se to tam píše jinak…
Ono se to takto žel píše v Jeruzalémce (komentář) 😦 Ne že bych ji četla, ale někdo to někde citoval. To mi přijde jako nevkus, kterým musí být zděšen i nevzdělaný laik. Nemluvě o tom, že je to lež.
Maria to vyřkla ústy, někdo to pak musel
převést do písemné podoby.
Nejsem biblista, abych znal historické
proměny podob a interpretací všech textů
v Písmu.
Samozřejmě, ale autorem je Panna Maria, ne svatý Lukáš. To je přece logické.
Tiskař taky není autorem Údolí včel.
To by se pak dalo zpochybnit v Písmu cokoliv. A kam tahle textová kritika přivedla protestanty, to je vidět kolem sebe.
@Nea – no, proto stále opakuju, že Jeruzálemská bible patří plamenům.
Je to těžká doba 😦
Hamischovi: Můžu pár slov čistě osobně,
naprosto upřímně a zcela BEZ jakékoliv
ironie? !!! A myslím to absolutně vážně!
Lidi Vašeho typu mě výsostně štvou, ale
současně s tímto pocitem k nim cítím
upřímný obdiv. Já totiž stále více
nabývám pocitu, že za rigorózním a zcela
nekompromisním přístupem vězí velmi čistý
úmysl, snaha pomoci při hledání pravdy a
současně trpkost nad jistou neschopností
akceptovat Vás z protistrany. Začínám Vás
chápat a začínáte mi být sympatický, a to
třeba i přes různost názorů, o které si
nemyslím, že by nutně musela být zásadní.
Připomínáte mi jednoho mého příbuzného,
kterého bych v některých chvílích
nejradši vystřelil na Měsíc, ale jinak ho
mám svým způsobem docela rád… Začínám
věřit v obrušování hran… S tou
„Jeruzalémkou“ s Vámi souhlasím, ale s
plameny bych možná ještě počkal, i když…
Příště si řekněte o mail.
Tyhle lichotky patří do soukromí.
Veřejné kolbiště je přece jen bolbiště.
Broušení hran předpokládá nástroj ostřejší a tvrdší, než je hrana sama. V našem případě je jím pravda.
Andělské pozdravení je oslavou Nejsvětější Trojice, je ale také nejvyšší chválou a oslavou, kterou my lidé můžeme Naší Paní dát.
Když chválíme a velebíme Naši Paní modlitbou Andělského pozdravení, Ona vždy dává všechny chvály Všemohoucímu Bohu, tak jako to činila, když Ji velebila svatá Alžběta. Svatá Alžběta velebila Marii v té největší důstojnosti jako Matku Boží a Naše Paní ihned vrátila tyto chvály Bohu svým nádherným Magnificat.
Magnificat je jediná modlitba a jediné dílo, které složila Panna Maria nebo spíše Ježíš v Ní, neboť to byl On, kdo mluvil Jejími ústy. Je to největší oběť chvály, které se kdy Bohu dostalo v řádu milosti. Na jedné straně je to nejpokornější hymnus díků, na druhé straně je to nejvznešenější a nejvyšší ze všech chvalozpěvů. Tajemství, která jsou v něm obsažena, jsou tak velká a skrytá, že ani andělé je nechápou.
Děkuji. Opravdu upřímně a ze srdce děkuji. Toto jsou slova člověka skutečně Bohem navštíveného a ne zaslepeného farizejskou pýchou. Dle Vašich moudrých slov soudím, že Váš duchovní vůdce je asi velmi, velmi, podobný tomu mému.
Třeba to je tentýž 😀
Byla by to zajímavá shoda náhod. Ale asi ne, protože ten náš pak farář již zemřel. 😦
Tak uvidíme, zda se k pivu přidá „Teoreticky souhlasím“ nebo někdo jiný, když už to vymysleli 🙂
Já se mohu přizpůsobit většině.
Já bych se přidala. Myslím, že my dvě, i když bychom měly na některé záležitosti různý názor, bychom neměly problém „stavět“ na tom, co máme společné. 🙂
Může se to stát, ale názor na Druhý vatikánský koncil, potraty, duchovní vedení, „ženskou“ a „mužskou“ otázku, hodnocení příspěvků v diskusích to určitě nebude 😀
Co máte proti DVK?
Co máte proti revoluci?