Res Claritatis upozorňuje na uvěznění dvou křesťanských rodičů v Německu, kteří odmítli účast svých dětí na divadelním projektu Moje tělo patří mně!, který je součástí sexuální výchovy. Nejde navíc o první případ tohoto typu.
Toto donebevolající porušení lidských práv nedovoluje nevzpomenout na rozhodnutí soudu v Tennessee z počátku tohoto roku, který udělil politický azyl německé křesťanské rodině s odůvodněním, že Německo pronásleduje rodiče vyučující děti doma a tím zásadním způsobem porušuje lidská práva.
Ignác Pospíšil
K diskusím níže:
Duše a hvězdy poskytují na svých stránkách prostor k pokud možno svobodné a otevřené diskusi nad články a příspěvky, které čtenářům předkládají. Nemohou ovšem ručit za správnost diskuzních příspěvků, které také pochopitelně nemusí vyjadřovat názory redakce. Off topic příspěvky a příspěvky obsahující nemístné vulgarity nebo urážky budou mazány.
Bylo by dobré pro tento a podobný účel pořídit databázi emailových adres úřadů, ministrů vlád, soudů apod. (a asi také církevních institucí) v různých zemích, kam by bylo psát jak „slušné“ žádosti,a by změnili své chování, tak výroky typu „běda vám, skončíte v pekle, jestli se neobrátíte“.
Pak už by v konkrétních případech stačilo, aby někdo typový dopis zformuloval v příslušném jazyce a dal ho potenciálním odesilatelům k disposici.
Neexistuje už něco takového?
Obávám se, že v české sféře nic tak komplexního neexistuje…
To by bylo velmi záhodno a záslužno jej vytvořit. Co třeba na katopedii?
doplněk k předchozímu: s tím, že by se mohl vytvářet postupně, tzn. nemusí tam být hned všechno naraz, ale budou se tam ty maily postupně doplňovat.
Výborně, do toho! Kdo mi pomůže?
No, třeba já, když jsem to navrhl … pro začátek bych mohl projít mé příchozí maily z pro-life a vyextrahovat z nich ty maily. Akorát neslibuju, že to bude nějak ultrabrzo.
Výborně. Každý spolupracovník je vítán…
Vychovávejme děti tak, aby dokázaly takovou „výuku “ profesionálně rozvrátit. Nemusí-li do školy, učme doma.
A jakpak si takové rozvracení představujete?
To bych tady až tak nerozváděl.
1. Myslím, že p. C. to vystihl vyčerpávajícím způsobem.
2. Víte o nějaké jiné zemi v Evropě, která si nejen zvolila Hitlera, ale která se mu naprosto většinově oddala?
K bodu 2 bych dodal – že domácí vyučování v Německu postavil mimo zákon právě Hitler…
Ano Hitler a hitlerové se chytají jen v jistých typech pospolitostí, jako jsou stádní Korejci či disciplinovaní Němci.
Jen tyto pospolitosti pak praktikují otrocky idiotské principy a neumějí švejkovat. Nemají sice rádi ozbrojený odpor, ale umějí ho potlačit, proti švejkování jsou bezmocní.
Já jsem včera pozdě večer přijel s dobrým dojmem z přezkoušení domácích školáků a znovu si ověřil, že český učitel je obecně rozumnější než anglosasský a že to u nás nebude až tak horské.
Velká většina učitelů jsou hloupí. Za komunistů mnoho lidí šlo na tzv. pedagogické fakulty, protože na víc neměli. Dnes myslím to také nebude moc jiné. Pokud dítě se naučí logicky argumentovat či mít chápání pro matematické důkazy, takové učitele znemožní.
Vzpomínám si, že jsem kdysi měl nějaké připomínky (k čemu už vse nepamatuji), učitel mi řekl, že jsem drzý, a já ho pak rozčílil dotazem: Jaká je definice drzosti?
Učitelé jsou často hloupí, ale jsou to schopní manipulátoři. Takže většinou oni znemožní žáky, i když to postrádá jakoukoli logiku a argumenty.
To že je mezi učitely mnoho schopných manipulátorů pravděpodobně úzce souvisí se současným systémem školství a s jeho psanými i nepsanými zákony. S tím že škola demonstrativně odmítá vychovávat k dobrému a učí že dobro a zlo jsou relativní pojmy. To je také pravděpodobně krom pohodlnosti a nechuti k papírování důvod proč nikoho kdo dělá potíže nevyhodí, nebo na něho nepošlou policii nebo sociálku. Fyzické tresty jsou zakázané a mnoho učitelů řeší velice praktickou otázku jak ve zdraví přežít a neskončit na psychiatrii nebo na chirurgii. Jedním ze způsobů může být právě manipulace.
Bohužel, učitel se odvolá na „autoritu učitele“ a dítě umlčí.. tak to bylo vždy..
Myšlenka je to sice opravdu dobrá ale každý na to nemá prostředky a schopnosti. Kromě toho hrozilo ve všech dobách nebezpečí že děti vychovávané odděleně od hříšného a zkaženého světa neunesou to až dospějí a budou do něho muset vstoupit. Že propadnou zoufalství nebo že jim bude naopak připadat natolik lákavý že úplně odpadnou od víry a od toho k čemu byly vychovávány.
Děti opravdu budou muset vstoupit do tohoto hříšného světa, ale je žádoucí, aby se tak stalo až tehdy, kdy budou vyzbrojeny k boji.
Malé dítě se také musí naučit vse pohybovat v dopravním provozu, ale první krůčky s ním nebudete dělat na silnici, kde jezdí plno aut.
Poměrně obsáhlý článek je třeba zde: http://www.katholisches.info/?p=8097
Jedná se zřejmě o lefebvristický server, takže je možné čekat jisté zaujetí, ale každopádně tu je spousta informací.
Případ naskýtá zajímavý problém práva na výchovu dítěte v konfliktu s veřejným zájmem na státem aprobovaném vzdělání. Samozřejmě pak i podstatu oné kampaně proti zneužívání, ale nejsem psycholog, pedagog ani sexuolog, takže k tomu se vyjadřovat netroufnu.
Hlavní otázkou pak jistě je, do jaké míry můžeme nechat rozhodovat rodiče o svých dětech?
Myslím, že tady nejde jen o Vámi popisovaný konflikt, ale rovněž o fakt, že onen program je jednak eticky závadný, jednak hraničí se sexuálním obětžováním dětí. Pokud jde o veřejný zájem, tak si troufám tvrdit, že jeho výše je v případě takto koncipovaného programu vyjádřitelný v záporných číslech.
Pán sám sebe asi tak nehodnotí, ale je to pravý socialista bez přívlastků. Možná i chodí do kostela. Myšlenka, že stát kvalifikuje „veřejný zájem“ je totiž socialistická. Toto mé ocenění, jako obvykle ale potřebuje další potvrzení. A i to nám on nabízí otákou „do jaké míry …?“ Tak jako Vás pane Pospíšile jsem nominoval do farní rady, tohoto pána navrhuji rovnou do Vládního výboru pro lidská práva. Ať se to trochu točí.
O veřejném zájmu mluví celé politické spektrum, kapitalisti a pravičáci také. Za feudalismu se tomu říkalo blaho lidu.
Zřejmě jsem se nevyjádřil zcela dokonale. Veřejný zájem samozřejmě chápu jakožto souhrn zájmů individuálních, tedy v tomto kontextu zájmů členů společnosti na tom, aby se jejím členům dostalo pokud možno prospěšného vzdělání. V tomto případě pak proti sobě stojí i dva zájmy striktně subjektivní – tedy zájem rodičů na určování druhu a obsahu výchovy svých dětí a zájem onoho samotného dítěte na možnosti poskytnutí státem zaručené úrovně vzdělání, čemuž slouží např. povinná školní docházka. Jde tu tedy o poměřování toho, do jaké míry lze ingerovat do výchovy dětí, co vše jim lze garantovat veřejnou mocí, jestli k tomu patří i ochrana před nepřijatelnými vlivy rodičů – např. zabraňování plnění školní docházky. Praktickým problémem tu pak je pochopitelně i vhodnost a úroveň oné výuky, která byla dětem nabídnuta právě v rámci této docházky. Ovšem důležitou otázkou tedy je, mají-li rodiče právo v případě, že onu výuku považují za nevhodnou, své děti jí vyvarovat, či jaká instituce má posuzovat např. možnou šíři nekonsistence obsahu oné výuky a názorových představ rodičů.
Jeden zdejší únavný trouba, který neumí číst, si vytrhl slova „veřejný zájem“ z širšího „stát kvalifikuje veřený zájem“. Jak ho kvalifkuje? Jako „zájem většiny“. Pak např. mohou nastat desetiletí, kdy jsou vybíjeni ti, na kterých většina nemá zájem – nacistické vyvražďování nečistých, sovětské vyvražďování nepřizpůsobivých, ochlokratické vyvražďování nenarozených – a stejně tak toto germánské prznění žactva.
Michal Kretschmer…..Vzpomínám si, že jsem kdysi měl nějaké připomínky (k čemu už vse nepamatuji), učitel mi řekl, že jsem drzý…….
Vzpomínám na dobrého pana děkana Macka, jak v hodině náboženství před námi stojí s káravě pozvednutým prstem: „Abyste, děti, neměli všetečné otázky“, když jsme jej v rámci povolené diskuze nevinnými dětskými otázkami na biblická témata rychle (nechtěně) zahnali do úzkých.
Felix …..stejně tak toto germánské prznění žactva……
A v té divadelní hře bylo vlastně co???? Popsal to Res Claritatis? A nebo jen nějaký celibátní pamětník, či bigotní rodiče, byli šokováni informací, že kluci mají penis a holky vagínu?
Spíš by byla na místě otázka, zda byl případ v Německu zveřejněn, a jaký byl ohlas. Udělení politického azylu asi nebylo jen tak. Nemyslíte?