Vyzýváme všechny čtenáře a příznivce našeho časopisu, aby se připojili k XI. Pochodu pro život, který se uskuteční v sobotu 26. března 2011 v Praze. Před vlastním pochodem se uskuteční prezentace pro-life organizací a organizací podporujících rodinu a mše obětovaná za děti usmrcené při umělých potratech a za uzdravení a obrácení rodičů a lékařů.
Program
9:00-11:30 Prezentace organizací (dominikánský klášter, Husova 8 )
11:30-12:30 Přestávka na oběd (registrovaní návštěvníci mohou dostat guláš, kávu a čaj)
12:30-13:00 Adorace a růženec u sv. Jiljí
13:00-14:00 Mše u sv. Jiljí
14:00-16:00 Pochod pro život (kostel sv. Jiljí – Staroměstské náměstí – Václavské náměstí)
Podrobnější program naleznete ZDE, plakátek ZDE. Na dopolední program je vhodné se registrovat, aby pořadatelé získali alespoň rámcovou představu, kolik lidí přijde.
Jihočeši na Pochodu pro život
Letos jsme se rozhodli, že namísto organizace Jihočeského autobusu bude praktičtější pomoci s organizací cestování běžnými prostředky – tj. především vlakem a auty. Pokud někdo z Jižních Čech chce jet na Pochod pro život a má ve svém autě místo či hledá další lidi za účelem optimálního využití skupinové jízdenky na vlak, může se mi ozvat na adresu cinik@centrum.cz či tel. 775 048 413 či na můj facebookový profil.
Nutné je uvést, kdy chcete jet/jakou část programu chcete stihnout. Vlak umožňující stihnout celý dopolední program vyjíždí z Budějovic v 6:04, vlak umožňující stihnout mši a pochod v 10:04 (obojí je dost natěsno).
Více o Pochodu pro život na DaH:
Pochod pro život
Nad Pochodem pro život s otcem Juchelkou
Ignác Pospíšil
K diskusím níže:
Duše a hvězdy poskytují na svých stránkách prostor k pokud možno svobodné a otevřené diskusi nad články a příspěvky, které čtenářům předkládají. Nemohou ovšem ručit za správnost diskusních příspěvků, které také pochopitelně nemusí vyjadřovat názory redakce. Off topic příspěvky a příspěvky obsahující nemístné vulgarity nebo urážky budou mazány, nicméně berte na vědomí, že diskuse má takový objem, že správci ji často nestíhají pročíst celou.
Ten guláš mi připadá ne zrovna optimální (pokud tedy není bezmasý), ale jinak programu předběžně tleskám…
Ja ti nevim…trochu se mi nechce. Však Uchac o nas, podvratne levembristy a kritiky papeze, prece nestoji 😉
Ne, prijdu mu neudelat radost.
Pivo po plati?
Eště nevím, jak s tím pivem, ale snad to vyjde…
„mše obětovaná za děti usmrcené při umělých potratech“. Ono se snad lze modlit za ty, kteří zemřeli jako nevinné bytosti, bez poznání zla?
Limbus v limbu.
To je trochu jiné téma. Ale v žádném případě tu není ve hře očistec, k němuž a pouze k němuž se mohou vztahovat modlitby za zemřelé.
Jiné?
Tak buď jsou ty děti v limbu, nebo v pekle.
Ani v jednom případě naše modlitby (mše svaté) nepotřebují.
Jistě, modernisté věří, že jdou přímo do nebe. A i v tomto případě jsou naše modlitby zbytečné.
Máte pravdu, očistec ve hře není a Ucháč je papežštější než papež 🙂
Já se nehodlám zabývat tím, kam přijdou nepokřtěné děti po smrti. Není to vůbec téma, o kterém píšu a nechci se tvářit, že to vím za Pána Boha.
Zabývám se pouze tím, zda se lze za zemřelé nenarozené děti modlit. A tvrdím, že ne, protože tu není ve hře jejich vysvobození očistce, což je vždy podstatou modliteb za zemřelé. To je vše.
Nechcete se tím zabývat, přesto se tím zabýváte 🙂
Proč?
Protože tvrdíte, kam něpokřtěné děti určitě nepřijdou.
Já, když dovolíte, budu spolu s Tradicí zastávat názor o limbu puerorum. Nic logičtějšího a víře odpovídajícího zatím nikdo nevymyslel.
Já nic takového netrvrdím a vůbec se o tom dál bavit nehodlám, to přenechám raději kompetentnějším, třeba vám…
Limbus je a vždy byl pouze hypotéza. Nikdo z nás neví, zda neexistuje nějakká mimořádná cesta pro zemřelé nenarozené a tudíž ani nevíme, zda jí modlitby nemohou prospět…
Jasně že je to „jen“ hypotéza.
Jenže na rozdíl od „mimořádných cest“ je podepřená teologickými argumenty.
Modlit se za duše v očistci je jen dobře. Modlit se za potracené děti považuji za nesmyslné.
Tak se modli za potracené děti ve smyslu odprošení Boha za strašlivou urážku Božího majestátu, se kterou ja každá vražda nenarozeného spojena…
To je trochu kostrbaté 🙂
V tomto případě se nemodlí člověk za děti, ale za ty vrahy. Za jejich hřích, ne za hřích potracených dětí.
Pro připomenutí skvělý rozbor Michala Semína – http://www.stjoseph.cz/clanky/limbus_v_limbu_michal_semin.htm
Zaujalo mě, že se někteří, když se to hodí, ohání tím, co je teologicky podepřeno a co k otázce tradičně říkali vážení církevní bohoslovci, zatímco jinde se to už tak nerespektuje. Např. vtipné jsou vytáčky některých tradicionalistů v poslední době ohledně neomylnosti svatořečení v souvislosti s plánovaným blahořečením Jana Pavla II. Už jsem se víckrát ptal po zdrojích těch podávaných informací, jak svatořečení nemusí být neomylné a že sv. Tomáš Akvinský to chápe tak, že v to máme „pouze“ zbožně věřit, ale nevylučuje omyl. Stejné věci dokola opakuje ten článek na vendeé od nějakého představitele FSSPX. Nikdo žádnou referenci nepodal, až jsem nakonec nedávno narazil na místo u sv. Alfonse z Liguori a ejhle: „Kdo by pochyboval o neomylnosti Církve v této věci [svatořečení], dopouštěl by se hříchu nebo i bludu proti víře, jak učí sv. Bonaventura, sv. Robert Bellarmin a jiní, nebo by byl aspoň podezřelý z kacířství, jak praví Suarez, Azor, Gotti a jiní. Podle učení Andělského Učitele vede nejvyššího Velekněze při svatořečení sluhů Božích neomylné vnuknutí Ducha svatého.“ (Sv. Alfons udává i odkazy na jednotlivé autory, i s tím to dám jako komentář k článku o plánovaném blahořečení JPII.)
A mohu se vás dotázzat, ó vševědoucí, proč mícháte dohromady svatořečení a blahořečení?
Proč mícháte dohromady svatořečení hájené zmiňovanými světci a svatořečení prováděná pozměněným způsobem, s pozměněnou intencí po Druhém vatikánském koncilu?
Domníváte se, že zrušení funkce tzv. advocata diaboli (spolu se vším, co tato funkce v kanonizačním procesu znamenala) by bylo citovanými světci a učiteli akceptované?
Ostatně, číst rozhovor s mons. Fellay trochu pozorněji, možná byste si právě zmínky o vadné intenci pokoncilních pontifiků všimnul.
Mimochodem, já jsem ji tu také zmiňoval, ale to se vám jaksi nehodilo do krámu, viďte.
Dobrý postřeh. Uzdravení lékařů je taky roztomilé. Medice, cura te ipsum! 🙂
Za uzdravení lékařů bych se přimluvil, hlavně za uzdravení duše, to oni v popisu práce nemají.