Slavná asistovaná zádušní mše sv. v Třeboni

Reklamy

8 Responses to Slavná asistovaná zádušní mše sv. v Třeboni

  1. Lukáš Biskupický napsal:

    Přijde mi trochu zvláštní, že katolíci pořádají slavnostní mši sv. za Petra Voka, který odpadl od katolické víry (nejprve k luteránům, pak k jednotě bratrské), ale možné to asi je. Pohřben ovšem není v Třeboni, ale ve Vyšším Brodě (kupodivu v klášteře!). Ale možné to asi je, sloužit mši sv. lze asi i za nekatolíky.

    • cinicius napsal:

      Mám za to, že Církev slouží zádušní mši pokaždé, když je požádána. Pohřben v klášteře je z toho prostého důvodu, že Rožmberkové ten klášter založili a mají v něm rodovou hrobku.

      • Lukáš Biskupický napsal:

        Jistě, ale do katolických kostelů byli pohřbívání katolíci. Je ale jasné, že Vyšší Brod chápali Rožmberkové jako „svůj“ klášter. Rok 1611 je dobou náboženských zmatků a snad i z toho důvodu došlo k pohřbu nekatolíka do cisterciáckého kostela, a možná jen proto, že jej Rožmberkové založili.

  2. Možná by stálo za zmínku, že Requiem za spásu duše pana Petra Voka je jen jedna z řady Mší svatých za spásu duší Rožmberků. Co více lze v Rožmberském roce našim předkům dát, než Oběť Mše svaté? První Mše sv. byla odsloužena 20. května 2011 v Netolicích za spásu duše pana Viléma z Rožmberka a jeho poslední choti Polyxeny z Pernštejna, paní z Rožmberka a Lobkovic. Druhá pak 20. června 2011 v zámecké kapli zámku Kratochvíle u příležitosti slavnostního ukončení restaurování zámku a byla obětována za spásu duší Rožmberského rodu obecně. Třetí bude výše zmíněné Requiem za pana Petra Voka. Rádi bychom ještě dvě (jako listů na rožmberské růži) – Český Krumlov (předjednáno) opět za spásu duše pana Viléma a jeho třetí manželky Anny Marie Bádenské. A vazba na Pražské Jezulátko (soška je dar z dědictví Polyxeny z Pernštejna) je též inspirativně zavazující.
    Za Literátské bratrstvo
    Jiří Churáček

    • Hamish napsal:

      Vyšší Brod, co nekropole Rožmberků, by byl, IMHO vhodnější.

      • Jirka Emmer napsal:

        Myslím, že na výročí smrti je vhodnější místo úmrtí, než místo pohřbu. Petr Vok byl pohřben až na konci ledna roku 1612, což bude další výročí, které si asi nenecháme ujít.

        Mimochodem na pohřbu Petra Voka byli rovným dílem zastoupeni katoličtí kněží, utrakvističtí kněží a evangeličtí pastoři. Rožmberkové založili klášter v Třeboni a Petr Vok se ve své závěti svých katolických statků nijak nezříkal, naopak jim věnoval část dědictví… A vykoupením pasovských nepomohl jen evangelíkům.

        Teď už těžko řekneme, proč se Petr Vok stal evangelíkem a co se stalo na jeho smrtelné posteli, každopádně dost pochybuju o tom, že v den smrti za něj nikdo neodsloužil katolické requiem (musím zkontrolovat, jestli třeba Václav Březan o tom nepíše…). A to je přesně to, co po 400 letech děláme my.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: