Návrh nové podoby interiéru českobudějovické katedrály

Na stránkách českobudějovické diecéze se objevil návrh nové podoby interiéru českobudějovické katedrály sv. Mikuláše. Po shlédnutí fotografií musím konstatovat, že to sice mohlo být i horší, ale ne o moc. Autorovi ale nelze upřít cit pro symbolično – to umístění biskupské katedry na místo, kam patří svatostánek, je v jistém smyslu velice výstižné.

Ignác Pospíšil

Advertisements

97 Responses to Návrh nové podoby interiéru českobudějovické katedrály

  1. antal89 napsal:

    Tak to víš Ignáci, oni jaksi zapomněli, že biskup od vrcholného středověku odstoupil s katedrou na bok, protože místo, kde byl doposud, je určeno jen nejvyššímu a tím se v tu chvíli stal Kristus v Nejsvětětší svátosti oltářní, která od té chvíle již nebyla v trezorech nebo sakristiích, ale uprostřed oltáře. Po koncilu se však začaly svatostánky odstraňovat z centra dění a teď jsou zase jen v bočních kaplích, sakristiích nebo jiných trezorech nízké kvality. Je tedy evidentní, že i biskupové zadávají architektům, aby brali v potaz, aby byl v novém uspořádání prostoru biskup centrem a nikoliv jen služebníkem služebníků Božích.

  2. AveMaria napsal:

    Když už se představuje projekt, tak by tam měli být uvedeni autoři (!!!) a také by bylo dobré zveřejnit, kdo tvořil komisi, která projekt vybrala…Jinak, co se týče budějovické katedrály, tak od roku 1969 (poslední úprava a vyházení bočních oltářů) je to už jen modernizace v „duchu 2. vatikánského koncilu“…

    • Věra napsal:

      Autorem je Ing. arch. Marek Štěpán (kostely v Šumné a Ostravě, obětní stůl ve Vranově nad Dyjí).

      • MichalD napsal:

        Ten stůl ve Vranově (viz http://tisk.cirkev.cz/res/data/123/013782.jpg?seek=1305620100) je tedy také pecka, ale zůstal alespoň hranatý, návrh pro katedrálu vypadá, jako by kolem toho stolu měla zasedat družina krále Artuše.

        Pan architekt má očividně velmi vytříbený cit jak pro prostor, tak pro materiál. Nebo myslíte, že to dělá schválně podle hesla „čím hůře, tím lépe“? Že třeba čeká, co lid vydrží a doufá, že až to přesáhne určitou míru, že někomu dojde, že ten stůl tam nemá co dělat?

        • cinicius napsal:

          Řekl bych, že architekt ve svém návrhu plní zadání. Jeho řemeslné kvality neumím posoudit a za liturgický obsah jsou zodpovědní otcové Pintíř, Paďour a další. Takže bych architekta příliš nehuboval.

          • MichalD napsal:

            Máte pravdu, je třeba rozlišovat – kulatost stolu je zodpovědnost zadavatelů (i když možná s tím nápadem mohl přijít architekt, oni to museli schválit).

            Na tom, co vzniklo ve Vranově však architekt nese podstatný podíl, pochybuji, že by mu zadavatel předepisoval materiál a tvar. Vina zadavatele je v tom, že vůbec něco takového připustil a tohoto architekta vybral. Vina architekta je v tom, že vůbec takovou zakázku vzal, přestože musel vědět, že umístit stůl v podobném prostoru je „mission impossible“.

            Je to něco podobného, jako kdyby nějaký malíř přijal zakázku pominuvšího se ředitele Louvru na přimalování oslích uší Mona Lise. Kdo by měl větší vinu?

          • Lukáš Biskupický napsal:

            Ten oltář ve Vranově od Marka Štěpána je nevhodný a ošklivý. Největší zrůdnosti vytváří ovšem dvojice výtvarníků Petr Štěpán (nezaměňovat s architektem Štěpánem!) – Pavel Šlégl. Viz např. oltář v kostele v Pasohlávkách na Břeclavsku, který je spojen se sedes! http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1098528273-krestansky-magazin/310298380060016/titulky/
            Štěpán se Šléglem v první polovině 90. let např. zprznili barokní interiér kostela v Kamenném Újezdě u Č. Budějovic. Tam se však naštěstí podařilo novotvary odstranit a vrátit kostelu původní tvář (barokní kazatelna se už bohužel nevrátila).

          • cinicius napsal:

            Ale no tak, takhle pranýřovat záviděníhodnou odvahu autora! 😉 Jinak pomalu začínám mít dojem, že za pár let zjistíme, že salónek v KD Metropol je důstojnější a vhodnější místo ke sloužení bohoslužeb, než většina katolických kostelů. 😦

          • MichalD napsal:

            ad Lukáš: na tom tv dokumentu je zejména dojemné, jak si P. Štěpán sám sobě chválí své „odvážné“ a „poctívé“ dílo …

            Děsí mě tam ale ještě jedna věc: Co nebo kdo žene tyto „umělce“ k produkci takového kvanta postav bez tváří? Co tím chtějí nebo jsou nuceni vyjádřit?

          • MichalD napsal:

            Zde http://www.uloz.to/3445814/kostel-sv-anny-pasohlavky-text-obr-cisl-pdf je „zasvěcený“ text popisující okolnosti úpravy interiéru kostela v Pasohlávkách. Zajímavé je, jak autor bezelstně popisuje, jakým způsobem se takové zakázky získávají, cituji: „Pavel Šlegl s Petrem Štěpánem se dostali k práci v presbytáři kostela svaté Anny až jako druzí zásluhou příbuzenských kořenů prvního z nich.“

            Dále je tam také příspěvek k naší diskusi kdo může za kulatost stolu, cit.: „Při plánování projektu měli volné pole působnosti.“ Patrně vrcholem ctností moderního duchovního správce je, když do kostela vpustí „umělce“ a nechá jim tam zcela volné pole působnosti. Má však nezastupitelnou roli v tom, aby to věřícím následně nějak vysvětlil, cit.: „Umělci měli v Pasohlávkách štěstí, farář Procházka se o správné pochopení jejich děl postaral dobře“.

          • Lukáš Biskupický napsal:

            ad Michal D.
            U Pavla Šlegla skutečně zaráží jeho bezelstné výroky, např. o tom, jak potřeboval zaplatit fakturu za přestavbu svého domku a tak dělal mozaiku pro kostel sv. Lukáše v Itálii či jak se ke křížové cestě pro komunitní centrum Matky Terezy dostal přes ZOO, pro níž dělal pavilóny: Dostal jsem se k tomu přes gorily,“ uvedl své vyprávění akademický malíř Pavel Šlégl. „S paní architektkou jsme se setkali při práci na pavilonu goril v pražské zoo a před pěti lety mě přizvala ke spolupráci na projektu Komunitního centra. http://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=304 – zde též obr. tzv. křížové cesty. Kdyby jeho dílo bylo liturgickým uměním, dalo by se to brát jako humorná nadsázka, zde to však působí spíše jako smutný doklad té úrovně…

          • MichalD napsal:

            ad Lukáš: ta křížová cesta v Komun. centru obsahuje alespoň nějaké náznaky kříže, byť všelijak pokrouceného. To např. ve Zlechově už provedli upgrade na verzi křížová cesta bez křížů (ze čtrnácti zastavení tam obsahuje náznak kříže jen jedno, viz http://beta.vladimirmatousek.net/cs/galerie/zlechov-via-crucis/26-14/) – ano, „Slovo o kříži jest totiž pošetilostí pro ty, kteří hynou“ (1Kor 1,18).

      • Pavel napsal:

        Tady (http://www.farnost-ostravazabreh.cz/index.php?option=com_phocagallery&view=category&id=35:novy-kostel&Itemid=74) jsou obrázky kostela Svatého Ducha v Ostravě-Zábřehu, který je „dílem“ Ing. arch. Marka Štěpána. Muslimové by s přestavbou moc práce mít neměli – stačí dodělat kopuli, minaret je už prakticky hotov. Dále si všimněte pozoruhodného betonového stolu, svatostánku ve stylu nápojového automatu, z blízké pivnice zrcadlící se světelné reklamy nebo duši povznášejícího „oltářního obrazu“.

        • MichalD napsal:

          Néééééééééé … to není možné, to myslíte vážně, že toto http://www.farnost-ostravazabreh.cz/images/phocagallery/Novykostel/1201452485.jpg je svatostánek? To není možné, to musí být nějaký omyl …

          • Lukáš Biskupický napsal:

            Hnus a dílo ďáblovo…
            V Linzi mají sice pěkný barokní seminární kostel, ale hned v přilehlé budově semináře mají pro bohoslovce tuto kapli (interiér viz zhruba ve 2. části videa)http://gloria.tv/?media=518

            Může si v tomto ošklivém chaosu zachovat bohoslovec katolickou víru?

          • MichalD napsal:

            Já tomu stejně pořád nevěřím, myslel jsem, že se mi to jen zdálo a že se z toho vyspím. Ale je to tam pořád. Jediné vysvětlení je, že jim někdo zlý hacknul stránky a dal tam nějakou fotomontáž.

          • Lukáš Biskupický napsal:

            Ještě k tomu svatostánku. Jde o fotografii barevného svatostánku s průhledem z interiéru nově postaveného kostela v Ostravě do jeho okolí, kde v pozadí je hospoda s reklamou na pivo. Podle svých vlastních slov architekt Štěpán se „uměleckou“ fotografií pochlubil biskupu Lobkowiczovi a ten prý nadšeně zvolal: „Konečně občerstvení pro duši i tělo!“. Není to příznačné? jak to všechno pěkně k sobě zapadá…

    • Lukáš Biskupický napsal:

      Koukám, že už to tam doplnili…

    • Lukáš Biskupický napsal:

      Zde ukázka nového oltáře v klášterním kostele v Českých Budějovicích http://www.dekanstvicb.cz/Fotogalerie/fg/Novy-oltar-v-klasternim-kostele/456 . Tuto žulovou bednu, která se do gotického presbytáře nehodí ani tvarem, ani barvou, ani vlnitými ornamenty, navrhl sám děkan dr. Zdeněk Mareš a stála 300.000,-Kč.

      • MichalD napsal:

        Ach jo … podobná pěst na oko jako v tom Vranově. Zajímalo by mě, jak to v takových případech skoulejí s památkovou péčí. Když si člověk chce vyměnit okna na 150 let starým baráku tak se řeší jaké budou mít kličky a tady nechají uprostřed gotiky přistát megalit …

        • Lukáš Biskupický napsal:

          Památkové péči se to prostě nenahlásí…

          • MichalD napsal:

            To je zajímavé … já tedy tuto legislativu moc neznám, ale tak nějak bych očekával, že když chce někdo takovým způsobem změnit interiér památkově chráněného objektu, tak že se to nedá sfouknout na ohlášku, že k tomu potřebuje stavební povolení a k tomu že bude nutné doložit nějaké dobrozdání památkové péče. Ale na druhou stranu, když vidím, jaká zvěrstva dopouští tato „péče“ na civilních historických budovách, tak s tím asi velké problémy opravdu nejsou.

  3. Současné kaple "tridentinských" společností napsal:

    Chtělo by to, aby byly viděny i jiné „úpravy“. Škoda, že u nás – z finančních důvodů (např.) – nemůže vyrůst kaple Unavoce, Mohla by se stát třeba vzorem, jak skloubit moderní architekturu a klasický sakrální prostor. Jak si vedou v těchto ohledech kaple a chrámy, kde se slouží jen gregoriánský ritus a přitom jsou postaveny v současnosti? Jistě by se někde našly. Viz USA, Francie….(?).
    Dal by sem někdo,(architektury znalý), na ně linky? (FSSP, Institut Krista Krále atd.)…Především fotografie interiérů.

    Děkuji

    Pax

    Jan

  4. Paul Max napsal:

    Pro posouzení zvrácenosti a barbarství liturgických reformátorů si stačí prohlédnout pár starých snímků z katedrály v Budějovicích před „první“ pokoncilní liturgickou reformou. Její velký architekt – tehdejší (sekretář b.Hloucha) Miloslav Vlk se dnes navzdory všemu honosí kardinálským titulem a biskupskou hodností.

    • solipso napsal:

      A k čemu mu to je? Ti, co se ho dříve báli, jím dnes pohrdají, ostatním je lhostejný. I nepřítel, aby mohl být nenáviděn, musí mít jistou vznešenost. A že si bp. Hlouch někoho takového vybral za sekretáře svědčí spíše o Hlouchovi než o Vlkovi.

      • Lukáš Biskupický napsal:

        Kardinál Vlk o problematice liturgické reformy, „obnově“ katedrály (a svém vztahu k biskupu Hlouchovi) na svých vlastních stránkách:“
        …“Pan biskup (Hlouch) znal můj zápal pro liturgii. Byl někdy i posluchačem mých homilií v biskupské kapli při bohoslužbách pro řeholní sestry, které na biskupství sloužily. Konfrontoval svůj osobní postoj k liturgii s pohledem II. vatikánského koncilu. Jemu vlastní akcent a postoj k eucharistické bohoslužbě byl spíše adorační než s důrazem na společenství. On byl eucharistián. Připravovalo se zavedení liturgické reformy. V této souvislosti jsem poznal jiný silný rys jeho velké duše: byl velice pokorný. Jednou jsem vstoupil k němu do pracovny, on stál u knihovny s nějakou knihou v ruce, po chvíli zdvihl hlavu a říká: „Pane sekretáři, mějte se mnou trpělivost, však já také pochopím ty koncilové akcenty. Víte, já jsem napsal stovky dopisů, 40 let dával exercicie v tomto eucharistiánském duchu. Koncil se jistě stane také obohacením mé spirituality…“ V tu chvíli jsem se cítil před pokorou tohoto velkého biskupa opravdu maličkým a v duchu jsem odprošoval…“
        http://www.kardinal.cz/index.php?cmd=article&articleID=659

        • solipso napsal:

          Jasně že ex post se to snadno hodnotí. Bp. Hlouch si opravdu mohl myslet, že koncil pro něj bude obohacením, že nové nekatolické nauky obohatí jeho spiritualitu. Ony i škrkavky a viry v jistém smyslu organismus obohacují: něco, co v něm dříve nebylo, tu náhle je…
          Být pokorný ke zlu vede vždy k ontologickému zlu a v tomto konkrétním případě i ke zlu morálnímu, neboť u duchovního neexistuje ve věcech víry a mravů nezaviněná nevědomost.

        • solipso napsal:

          … což ovšem platí za té podmínky, že arcibiskup Vlk v této věci píše pravdu.

  5. karmelita napsal:

    To je ale hrůza! Po estetické stráce hnus – stylově se to tam absolutně nehodí !; a pokud jde o liturgické hodnocení, škoda slov…
    Zničit takovýmto způsobem interiér krásného barokního kostela je samo o sobě bez komentáře, ale „ideová náplň“ této úpravy – to už je holá tragédie. Jak dlouho ještěchtějí naši biskupové dotahovat „ducha II.VK“ a ničit další krásné kostely – nevidí snad, že vývoj v církvi už dávno kráčí jiným směrem ?!?- viz některé články na webu Rádio Vaticana. Nebo se to prostě vidět vidět nechce?

  6. Ver napsal:

    jedním slovem :otřesné !

  7. […] reaguje na návrh nové podoby interiéru katedrály sv. Mikuláše, který jsem zde nedávno komentoval. Jako přílohu obsahuje i fotografie interiéru katedrály předtím, než jej […]

  8. beran napsal:

    možná se inspirovali tady:

    http://www.kreuz.net/article.13832.html#

    mimochodem v Německu se podobným „úpravám“ kostelů říká „zabetonovaný NOM“.

    Budějcké biskupství dostalo na tohle kulturní zvěrstvo dotaci mnoha milionů korun – od EU….

  9. karmelita napsal:

    Ad Beran: Aha – tak to tedy také mnohé vysvětluje…
    Zcela jistě by na liturgickou úpravu, která by měla naopak za účel napravit již napáchaná zvěrstva (a tím zároveň alespoň zčásti zahladit škody vzniklé na kulturní památce 🙂 !), nikdo nedostal od EU aní euro…

  10. Marek Štěpán napsal:

    Pánové, po prohlédnutí Vámi uváděných pozitivních příkladů jste mne zcela ubezpečili o správnosti mého architektonického počináni. Děkuji

    • cinicius napsal:

      Škoda jen, že to počínání zcela postrádá katolickou náplň a ducha…

    • MichalD napsal:

      Pane architekte, mohl byste být konkrétnější?

      Čím jsme vás ubezpečili? Tím, že se Vám zdá, že ty příklady jsou v souladu s tím, co děláte? Nebo tím, že se Vám osobně zdají „nemožné“ a Vy osobně jste přesvědčený, že to umíte mnohem lépe? A co umíte lépe? Lépe chápete katolickou liturgii, nebo lépe ovládáte architektonické řemeslo? A z jakých duchovních kořenů Vaše architektura vychází?

      Mrzí mě to, ale vaší větě vůbec nerozumím a přitom by mě docela zajímaly Vaše důvody k počínání, jehož důsledky můžeme pozorovat na sakrálních stavbách. Tady se ale nebavíme o nějaké abstraktní architektuře „per se“, ale o utváření liturgického prostoru pro katolickou bohoslužbu.

    • Lukáš Biskupický napsal:

      Připojuji se též s prosbou, aby architekt Marek Štěpán blíže vysvětlil svůj výrok. Také mu nerozumím.

    • Paul Max napsal:

      Pane Štěpán, kde berete tu drzost takto prznit starý barokní kostel? Říkají Vám něco autorská práva? Barokní stavitelé zřejmě dle Vašeho vkusu nemají nárok na tvorbu a ochranu svého díla. Váš přístup k liturgickým úpravám lze snad přirovnat k oněm barbarům, jež by dnes přešlemovali třeba i Michelangela a moderně jej „vylepšili“. Vaše tvorba je srovnatelná s dnes moderním „uměním“ typu sprejerů – nacpat do katedrály takto nevkusné zařízení je jako pěst na oko. Přijde doba, a to mi prosím věřte, kdy Vaše nevkusné a nepěkné zařízení z katedrály poletí pryč tam kam patří – do recyklačního dvora. Kde berete jistotu svého „architektonického“ počínání?

  11. Marek Štěpán napsal:

    Dobrý den. Pojem sakrálno či sakrální prostor ve své nejniternější podstatě chápeme, myslím, stejně a vlastně konzervativně. Nemám rád univerzální prostory některých současných kostelů, ze kterých vyprchal tento slovy ne zcela slovy dobře vyjádřitelný charakter. Viz třeba článek Má vypadat kostel jako kostel? http://www.asb-portal.cz/architektura/stavby-a-budovy/kulturni-sakralni/ma-kostel-vypadat-jako-kostel-2774.html
    Architektonické ztvárnění tohoto prostoru by však – jako v každé historické době – mělo být soudobé. A to právě na Vašich ukázkách, které jsem si prohlédnul, chybí. Ba spíše mi připadají skladkobolné. Kde se z nich vytratila umělecká pravdivost a řemeslný fortel? Právě pro tyto nedostatky jsou jejich prostory pro mne vlastně lživé, (ještě jednou – nehovořím o liturgii) a pro mne nepřijatelné. Právě proto jsem napsal, že mne ujistily v mém počínání v Budějovické katedrále.
    Panu Pavlovi Maxovi bych jen ve zkratce připomněl, že katedrála je daleko starší kostel, že ji někdo jeho slovy „barbarsky“ v baroku přestavěl a nehleděl na autorská práva gotických mistrů. Navíc veškerý dochovaný historický mobiliář v ní ponecháváme a návrh z historické struktury stavby vychází. To je ale na jiné povídání.

    • :) napsal:

      Problém je v tom, že dnešní „umělci“ a architekti nemají žádný filosofický základ, takže pak plácají hlouposti v duchu vševládnoucího moderního relativismu a podle toho také tvoří. U nich umění dnešní (nebo spíše to, co se „uměním“ pouze nazývá), barokní, gotická a vůbec jakákoliv mají stejnou hodnotu a jsou stejně dobře využitelná i pro sakrální prostory. Nikdo nemá právo je posuzovat, všechno je čiře subjektivní… Tam to dopracovali s pohrdáním scholastikou. Přečtěte si, pane Štěpáne úryvek od P. Schallera OSB: http://www.krasaliturgie.cz/umeni-a-liturgie/architektura/jak-stavet-krestanske-chramy-p-schaller.html . Ale na tato témata je zde odborník Jiří Svoboda, pokud vím. Možná by na to téma neuškodil nějaký článek…

      Nicejský koncil ustanovil „zadání patří otcům, provedení umělci“. Bohužel dnešní otcové, pokud vůbec něco zadávají, tak převážně protestantské modlitebny, když chtějí kostel pro katolíky. Je fakt, že Novus ordo, obzvláště v podobě, jak jej předvádí správní moderní kněží, si s tím podává ruku. Pak už vznikají i taková shromaždiště, kde se normální Mše sv. z technických důvodů už ani sloužit nedá, a pak mi ještě povídejte, že je to jeden a tentýž ritus, když už nemůžete použít ani tentýž „kostel“. Už jenom to, že se dnes postaví „kostel“ tak, že se tam normální Mše sv. nedá sloužit, je na vyhazov a reklamaci.

      • MichalD napsal:

        Přesně jste vystihl jeden z podstatných problémů: filosofickým základem moderního umění je, že žádný filosofický základ nemá. Pak je očividné, že pomocí takto založeného umění je nemožné vytvořit odpovídající prostor pro něco, co ten pevný základ má (mše sv. všech časů). Na druhou stranu je zřejmé, že umění bez základu se může velmi dobře doplňovat s ritem bez základů, pak ale vytváříme novotvar se všemi důsledky (zejména pro víru) a je krajně nepoctivé předstírat, že se jedná o něco, co organicky vyrostlo z katolické tradice, nebo že je to v souladu se sebebenevolentnějším výkladem Sacrosanctum Concilium.

    • Lukáš Biskupický napsal:

      Architektu Štěpánovi: Uznávám, že v současnosti snad už není tolik co v budějovické katedrále zkazit, pokud se tam ponechá alespoň to, co zbylo po jejím vyrabování v letech 1969 – 71. Mohl byste nám, prosím, pane architekte ještě prozradit, kdo v Č. Budějovicích tvořil komisi, která Váš návrh vybrala? (podotýkám, že proti Vám nejsem a´priori zaujatý, neboť znám Váš kostel v Šumné u Znojma a ten dle mého názoru patří při současné bídě k tomu lepšímu, co po roce 1989 vzniklo).

  12. MichalD napsal:

    Pane architekte, určitě se shodneme v názoru na „vícefunkční kostely“ a na symbolický naivismus, lehce se shodneme i v tom, že kostel by měl vypadat jako kostel.

    Nesdílím ale názor, že architektonické ztvárnění by nutně mělo být soudobé. Toto kritérium není vůbec podstatné. Architektura (a tím méně její „soudobost“) není nějakým samoúčelným a soběstačným středobodem chrámu, ona může být jen pokornou služkou toho, k čemu je chrám určen, tedy ke sloužení katolické liturgie (zejm. mešní oběti) a k uchovávání Těla našeho Pána Ježíše Krista pod svátostnými způsobami. Pravdivost a poctivost architektury pak spočívá v tom, že souzní s liturgií, vyjadřuje víru Církve sv. a v neposlední řadě podporuje usebranost a víru věřících. Z tohoto pohledu barokní přestavby gotických interiérů, byť by se mohly soudobým nevěřícím kunsthistorikům zdát „barbarské“, byly navýsost poctivé a pravdivé.

    Souhlasím zde s Lukášem, že Vámi navržený kostel Svatého Ducha v Šumné patří k tomu lepšímu, co bylo v posledních desetiletích vytvořeno. Nikdo asi nebude na pochybách, že tato stavba kostelem je. Bohužel ale jen do okamžiku, než vstoupí dovnitř. Jak mám poznat, že jsem v katolickém kostele a ne v nějaké zasedací místnosti nebo modlitebně neurčité konfese? To už opravdu je Kristův kříž pro nás takovým pohoršením, že jej nahradíme nerezovými trubičkami o průměru tak 1 cm, aby pokud možno nebyl vidět a nerušil? A proč na tom kříži není Corpus? Jak je v souladu s katolickou tradicí a vírou to, že celebrant je ke svatostánku otočen zády? Proč je interiér navržen tak, že v něm není možné sloužit tradiční mši sv., přestože přáním Svatého otce je, aby tato byla dostupná v každé farnosti?

    Přiznám se, že před konverzí jsem také opovrhoval historizujícími slohy. Bohužel ale žijeme v době, kdy módní trendy jsou založeny na natolik s křesťanstvím nekompatibilních duchovních základech, že je asi téměř nemožné jimi vyjádřit katolickou víru a sloužit katolické liturgii. Proto tam při nejlepší vůli tu proklamovanou poctivost a pravdivost nenalézám. Podstatné ale je, jakým způsobem v pokoře Bohu sloužíme a nikoliv, jaký estetický zážitek si z nedělní bohoslužby odneseme, proto je paradoxně historizující sloh mnohem poctivější a pravdivější, než soudobé pokusy o sladění nesladitelného.

    • Marek Stepan napsal:

      Dobrý den, Vaše poslední věta se asi dá lehce použít úplně stejně jako můj argument nebo pro komuniální uspořádání liturgického prostoru. Takhle zde argumentovat je asi zbytečné. Pořád ale nerozumím Vašemu odvolávání se na dobu barolní resp. baroko. Právě baroko bylo obrovským manifestem nových myšlenek a v jejich duchu bořilo a představovalo vše starší. A srovnání-li ho s dnešní dobou, pak jsme vlastně dnes architektonicky konzervativnějši.
      K přiloženému textu pana M. Schallera:
      Jsou v něm uvedená fakta ( myslím tím symboliku staveb), která patří do základního vzdělání v mé profesi. Jsou však zabalena do medových ( a přesně těch co jsem nazval sladkobolných ) slov.

      Mám vlastně jeden dotaz. Bylo mi ctí navrhnout areál a účastnit se bohoslužby papeže Benedikta XVI. v Brně před dvěmi léty. Proč Vatikánské písemné i ústní požadavky mluvily úplně jinou řečí než je ta Vaše?

      • cinicius napsal:

        Odpovím protiotázkou: Jak můžete srovnávat uspořádání prostranství pro jednu konkrétní mši pod širým nebem s uspořádáním kostela?

      • MichalD napsal:

        Prosím, vysvětlete mi, jak se ta poslední věta dá použít jako argument pro komuniální uspořádání liturgického prostoru. Jestliže říkám, že podstatné je, jakým způsobem Bohu sloužíme a nikoliv nějaký estetický zážitek, pak tím přece neříkám, že je správné kostel koncipovat jako víceúčelovou halu nebo do něj přistavět kavárnu. Naopak, takovýmto spojením přece jasně vyjadřujeme, že Bohu sloužíme jen tak na půl a snažíme se „sladit nesladitelné“. Ale v tom si, soudě podle vašeho článku, myslím rozumíme. Také tím neříkám, že je jedno, jak liturgický prostor vypadá – to vůbec jedno není, ale jedno to není kvůli Bohu, nikoliv kvůli nám (o tom by mohly vyprávět propracované detaily historických oltářů, které byly vytvořeny „zbytečně“, neboť je člověk z chrámové lodi spatřit nemohl).

        Proč se odvoláváme na baroko? Mírou kvality a vhodnosti té které architektury přece není její revolučnost nebo konzervativnost sama o sobě. Kvalita baroka nijak nesouvisí s tím, že bylo „revoluční“ a naopak relativní vhodnost historizujícího slohu oproti moderně není dána tím, že je „konzervativní“. Podstatou je něco zcela jiného, a to duchovní základ toho kterého směru.

        Jinak vysvětlení, proč požadavky na areál v Brně mluvily jinou řečí, je možná úplně jednoduché – ony mluvily o jiné liturgii.

    • Hamish napsal:

      Obávám se, že nové „kostely“ odpovídají víře těch, kdo je zadávali – víře druhovatikánské „církve“.

  13. Tomáš Fuit napsal:

    Musím se rovněž zapojit do debaty, v níž zazněl oprávněný dotaz, kdo danou liturgickou úpravu schvaloval. Především ji schválil otec biskup Jiří Paďour, který měl samozřejmě hlavní slovo. V komisi, která pro otce biskupa připravila pouhé doporučení, zasedala kromě kompetentních kněží i moje maličkost. Je potřeba uvést, že o vítězi nebyla žádná pochybnost a návrh arch. Marka Štěpána získal všechny hlasy. Dále bych snad měl prohlásit, že nikoho ze členů hodnotící komise bych určitě nemohl zařadit do skupiny liberálně smýšlejících, vlažných a popletených katolíků, jak to na tomto fóru možná trošku naivně a na můj vkus příliš často zaznívá. Já sám za sebe nemám problém se slavením liturgie v tridentském ritu, ale mám problém s jednoduchým odsouzením II. vatikánského koncilu a současné liturgické formy. Myslím, že právě odmítání platnosti jednotlivých koncilů je to, co nabourává a historicky vždy nabourávalo logickou stavbu katolické víry. Na druhé straně upřímně chápu rozhořčení účastníků debaty nad některými excesy, které vznikají při klopotném hledání moderního liturgického prostoru a chápu i obavu z některých neudržitelných liberálních trendů v církvi, kterou s Vámi ostatně sdílím.

    • MichalD napsal:

      Píšete „mám problém s odsouzením současné liturgické formy“ a dále „odmítání platnosti jednotlivých koncilů je to, co nabourává …“. Mně tato tvrzení připadají rozporná. Já právě proto, že se snažím přijímat učení koncilů, mám problém neodmítat mši podle misálu Pavla VI. Kdysi jsem si myslel, že když si o tom více přečtu, že se to spraví, ale ono je to tím horší, čím víc se o tom dozvídám. Mohl byste mi tedy poradit, jak tento vnitřní rozpor řešíte?

      Když, jak píšete, nemáte problém se slavením liturgie v tridentském ritu, proč jste souhlasil s takovou úpravou liturgického prostoru, která slavení mše sv. podle MR 1962 znemožňuje? Přece pokud by prostor byl vyřešen tak, aby se lid i kněz společně mohli obracet k Pánu, pak by tam bylo možné slavit mši sv. jak podle misálu bl. Jana XXIII, tak podle misálu Pavla VI, navíc takto sloužená tzv. řádná forma by byla mnohem blíže přání II. VK (konkrétně SC).

    • Lukáš Biskupický napsal:

      Já se připojuji s dalším dotazem na T. Fuita. Počítá se v liturgickém prostoru katedrály se sochou Piety? Tu mají věřící ve velké úctě, zapalují se u ní svíčky a skoro vždy se u ní někdo modlí. Tato lidová zbožnost by se měla podchytit a socha by měla dostat čestné místo, mimo jiné i proto, že v budějovické katedrále vlastně až dosud nebylo výrazné zobrazení Panny Marie (kromě toho obrazu Smrt Panny Marie, který je ovšem skupinový a pro běžného věřícího dosti nesrozumitelný).

      • Tomáš Fuit napsal:

        Pokusím se odpovědět nejprve panu Biskupickému. Váš dotaz nepochybně směřuje správným směrem. S novou mariánskou sochou počítáme a počítáme i se svíčkami. Současné uspořádání kolem Piety mně vždy připadalo velmi provizorní a neuspokojivé – nová mariánská socha by měla být umístěna na pilastru vedle křestní kaple. Zároveň by Vás mohla potěšit informace, že máme velkou snahu umístit do presbytáře cyklus nových goblénů nejspíše s motivem českých světců. Mou osobní snahou bude, aby se jednalo o dostatečně srozumitelná, realisticky pojatá, byť moderní díla. Samozřejmě je potíž sehnat schopné a náležitě disponované umělce. Celou věc může zhatit pouze nedostatek financí, který je skutečně tíživý – třeba byste mohl přispět … Pokud by Vás zajímaly podrobnosti, tak se určitě můžeme osobně sejít a všechno probrat.
        A teď k připomínkám pana MichalaD. Pokud jsem dobře informován, tak platný Mottu proprio vydaný současným papežem Benediktem XVI., kterého si mimochodem osobně velmi vážím jako církevní autority i jako výjimečně zdatného teologa, říká jasně, že současná liturgická forma „čelem k lidu“ je formou řádnou a tridentská bohoslužba je formou mimořádnou byť vždy možnou. Chápu to tedy tak, že pokud se někde vyskytne skupina věřících tvořící většinu farního společenství, která z řady dobrých důvodů vyžaduje slavení liturgie ve starém ritu a dohodne se s místním knězem, tak asi nic nebrání tomu uspořádat interiér kostela tak, aby vyhovoval všem požadavkům tridentské liturgie. Pokud jako farník katedrály sv. Mikuláše mohu posoudit místní situaci, tak zde taková skupina věřících není. Nehledě k tomu, že o těchto věcech by, zejména v katedrále, měl v konečné instanci rozhodovat nikoliv demokratický sněm aktivních laiků, ale vždy diecézní biskup. Úcta a respektování autority představených, zvláště biskupa, je dnes bohužel řídkou ctností, kterou zcela nezbytně musíme v Církvi všichni znovu objevit.
        Nerozumím úplně Vaší výhradě, že mezi oběma platnými katolickými rity by měl být vnitřní rozpor. To byste skutečně musel zpochybnit platnost posledního koncilu a magisterium posledních čtyř papežů…Celá debata na toto téma by ale určitě vyžadovala mnohem větší prostor.

        • cinicius napsal:

          Promiňte, ale ten poslední odstavec je fakt směšný. Mezi řádnou a mimořádnou formou smozřejmě jsou vnitřní rozpory, a tvrdit to rozhodně nepopírá žádné magisterium. A pokud si vážíte Benedikta XVI. a znáte jeho dílo, tak jistě znáte i jeho zásadní výhrady proti současné podobě NOMu (a jeho úmysl NOM přepracovat). Další věc je, že NOM NENÍ (!!) dílem druhého vatikánského koncilu – naopak zjevně leží zcela mimo mantinely, které koncilní otcové pro liturgickou reformu vytyčili.

          • Tomáš Fuit napsal:

            Pokud je mi známo, tak současný papež slouží bohoslužby výhradně ve Vámi zavrhované řádné liturgické formě. Rozhodně o sobě nemohu tvrdit, že bych důsledně prostudoval celé obsáhlé dílo současného papeže, nicméně řadu jeho knih jsem s velkým potěšením přečetl a Vaše velmi striktní závěry jsem v nich nenašel.

        • MichalD napsal:

          Dovolte mi upřesnit několik bodů:
          – já jsem netvrdil, že je rozpor mezi řádnou a mimořádnou formou (i když si osobně nemyslím že není, ale diskusi jsem tímto směrem nevedl), já jsem říkal že je rozpor mezi učením koncilů o liturgii a misálem Pavla VI.,
          – mše podle misálu Pavla VI. se nerovná automaticky mši „čelem k lidu“. Ano, čelem k lidu (což se ve většině případů rovná „zády ke svatostánku“) lze podle tohoto misálu sloužit také, ale v tom tkví právě jeden z rozporů tohoto misálu, neboť žádný koncil sloužení „ad populum“ nepožadoval a ani II VK. (konkrétně Sacrosanctum Concilium) žádnou takovou změnu nepředpokládal. Jistě ale víte, že i novou mši lze sloužit „ad orientem“ (i Benedikt XVI. ji takto někdy slouží),
          – Motu proprio Summorum Pontificum ani Universae Ecclesiae neříká nic o „skupině věřících tvořících většinu farního společenství“, velikost této skupiny není nijak stanovena, tzn. farář nebo rektor kostela má udělat vše pro umožnění slavení liturgie podle MR 1962 i když by o ni požádali třeba jen dva věřící
          – z předešlého je zřejmé, že zde v žádném případě nemůže jít o nějaký „demokratický sněm aktivních laiků“, protože o žádných většinách SP ani UE nemluví, vůbec nechápu, jak jste na něco takového mohl přijít,
          – vůlí papeže vyjádřenou v SP a UE je, aby obě formy byly věřícím široce dostupné a když si tyto dokumenty přečtete, zjistíte, že diecézní biskup v těchto věcech žádné poslední slovo nemá. Má jen povinnost vyjít této skupině věřících vstříc a zajistit podmínky pro slavení mše sv. podle MR 1962, pokud to nemůže zajistit farář kostela.

          Znovu se tedy musím ptát, proč jste dopustili takové uspořádání liturgického prostoru, které slavení tzv. „mimořádné“ formy zcela znemožní, když je možné interiér uspořádat tak („ad orientem“), aby tam mohly být slouženy obě formy, přesně tak, jak to SP a UE předpokládají a jak si to Svatý otec přeje. Nebo když třeba za rok přijdou věřící s prosbou o sloužení mše sv. podle MR 1962 tak ten nový obětní stůl z katedrály odkutálíte?

          • Tomáš Fuit napsal:

            Musím trvat na tom, že jedinou kompetentní osobou při rozhodování o liturgické podobě katedrály je diecézní biskup a nikoliv třeba dva věřící laici požadující slavení tridentské liturgie. V budějovické katedrále jsou navíc dva boční oltáře, kde by se tridentská bohoslužba mohla slavit po libosti. Víte, já Vám slavení starého ritu ze srdce přeji a skutečně proti němu nemám vůbec nic a s klidným svědomím bych se ho případně účastnil. Na druhou stranu byste možná měl velkoryse dopřát velké většině ostatních věřících jejich řádný ritus ad populum a pěstovat v Církvi bratrskou lásku, úctu a poslušnost k církevním autoritám a to zejména k těm, s nimiž nesouhlasíte, jak nás o tom učí příklady mnoha svatých.
            Snad ještě k požadavku na dostupnost starého ritu – myslím, že zrovna v Českých Budějovicích je tridentská bohoslužba dostupná všem zájemcům…
            Přeji Vám i všem ostatním na tomto fóru radostné a požehnané prožití Vánočních svátků

          • cinicius napsal:

            Myslíte tu tridentskou bohoslužbu, kterou jednou za 14 dnů slouží otec Šašek, který na ní podává přijímání na ruku a na námitku, že se to nesmí, člověku řekne, že to je jedno, protože je víc věcí, co si dělá podle svého? Který svévolně a neoprávněně odpírá věřícím svaté přijímání a křevě je obviňuje z apostaze? Při vší úctě, toto rozhodně nepovažuji za zdostupnění trindentské liturgie.

          • MichalD napsal:

            ad Tomáš Fuit: já jsem ale nemluvil o „posledním slovu“ diecézního biskupa v souvislosti s přestavbou katedrály, ale v záležitostech, kterých se týká SP a UE (a ty neřeší úpravy lit. prostoru) – myslel jsem, že mluvíte o tomtéž, protože o „posledním slovu“ jste psal v odstavci, kde jste se zabýval motu proprio SP, skupinami věřících atp.

            Máte pravdu, že je potřeba pěstovat úctu a poslušnost k církevním autoritám, možná bychom mohli začít u toho být poslušni přání Svatého otce. Samozřejmě ctím a snažím se co to jde poslouchat i svého diecézního biskupa, problém je ale v tom, že dnes se laik často dostává do dilematu jak se zachovat v případě, když vůle biskupa není v souladu s vůlí Svatého otce.

            V souvislosti s tím dopřáváním „řádného“ ritu bych Vás opět rád upozornil, že „řádnou“ formou papež v SP nazývá liturgii slouženou podle misálu Pavla VI., nikoliv nějaký ritus „ad populum“. To je rozdíl. A z logiky věci vyplývá, že pokud mají být v jednom lit. prostoru slouženy obě formy, pak musí být tento upraven tak, aby je tam bylo možné sloužit v orientaci, která je oběma společná, tedy „ad orientem“. Vůbec nechápu, proč mně vyzýváte, abych „velkoryse dopřál“ věřícím ritus v „řádné“ formě. Copak jim ho upírám, když se ptám, proč jste zvolili takové uspořádání, které znemožňuje sloužení obou forem? Je toto „znemožnění“ projevem bratrské lásky k těm katolíkům, kterým je „mimořádná“ forma římského ritu mimořádně drahá? Je projevem poslušnosti autoritě Svatého otce upravit katedrálu tak, že formu ritu, kterou si přeje aby byla slavena v každé farnosti, tam slavit nepůjde?

          • Paul Max napsal:

            Pane Fuit, pravomoci panu biskupovi Paďourovi nikdo nebere, nicméně i jeho pravomoci nejsou neomezené. Upravovat katedrálu zcela proti dokumentům 2.vat.koncilu: tj. v SC koncil jasně deklaroval požadavek zachování římské liturgie a též nikde není přikázáno zavádění obětních stolů. Snad každému je dnes nanejvýš zjevné, že se Církev po Motu Proprio Benedikta XVI.ubírá směrem zpět od divokého aggiornamenta k restaurování klasické katolické liturgie. Budovat naprosto nevyhovující obětní stůl je chybné rozhodnutí – ten současný by jistě pro dnešní pastoraci postačoval a též by se něco ušetřilo na potřebnější věci.

  14. ver napsal:

    Nová vatikánská komise zaměřená na církevní architekturu: A dost !

    V nejbližší době bude sestaven tým, který by měl zamezit stavbám kostelů v garážovém stylu, budovám s odvážnou konstrukcí, u nichž hrozí nebezpečí, že se moderní prostory pro katolické bohoslužby zcela odcizí svému účelu. Úkolem tohoto týmu bude rovněž podpora zpěvu, který velice napomáhá slavení mše. „Komise pro liturgické umění a duchovní hudbu“ bude vytvořena v následujících týdnech Kongregací pro bohoslužbu. Nebude to jen obyčejný úřad, ale skutečný tým, jehož úkolem bude spolupracovat s komisemi pověřenými hodnocením církevních staveb v různých diecézích. Tým bude také zodpovědný za další studium hudby a zpěvu, který doprovází slavení mše.

    Kardinál Antonio Cañizares Llovera, prefekt Kongregace pro bohoslužbu, a Benedikt XVI. považují tuto práci za „velmi naléhavou“. Realita je do očí bijící: v uplynulých desetiletích začaly nové kostely připomínat víceúčelové haly. Příliš často architekti, dokonce i ti slavnější, nepovažovali slavení katolické liturgie za hlavní účel, a to vedlo k budování avantgardních staveb, které připomínají všechno možné, jen ne kostel. Tyto stavby, složené z betonových kvádrů, skleněných krabic, bláznivých tvarů a spletitých prostor, připomínají lidem cokoli jiného než mysterium a posvátnost kostela. Svatostánky jsou částečně skryté, což věřící nutí ke skutečnému hledání pokladů, a svaté obrazy zde téměř neexistují. Směrnice nové komise budou sepsány již v následujících dnech a diecéze obdrží přesné instrukce. Komise bude zodpovědná pouze za liturgické umění, ne za posvátné umění obecně, to platí také pro liturgickou hudbu a zpěv. Kongregace pro bohoslužbu bude mít pravomoc do těchto záležitostí zasahovat.

    více na :
    http://res.claritatis.cz/zpravy/vatikan/Nova-vatikanska-komise-zamerena-na-cirkevni-architekturu/5133

    • Hamish napsal:

      A kdo je bude poslouchat?!
      Tady se neposlouchá komise Ecclesia Dei, těžko bude někdo respektovat komisi k architektuře.

      • MichalD napsal:

        Bohužel asi skoro nikdo, podobně jako se na Svatý stolec nebere ohled v řadě dalších záležitostí, a pokud by nějaký biskup chtěl jít proti proudu, stejně bude převálcován Duchem kolegiality. Ale i tak je dobře, že něco takového vzniká, třeba časem odtamtud vzejdou nějaké dokumenty, o které se bude možné opřít.

    • Lukáš Biskupický napsal:

      Pozdě, ale přece. Otázka je, jak se to podaří uvést do praxe. Ono to stejně vše souvisí do značné míry s vytlačením klasické mše svaté do katakomb. A tak ji neznají nejen umělci, ale dokonce ani biskupové a kněží. Jsou posedlí myšlenkou „společenství“, a podle toho ty novostavby vypadají…

  15. Marek Štěpán napsal:

    MichaleD,Vaše věta … Podstatné je, jakým způsobem v pokoře Bohu sloužíme, a nikoliv jaký estetický zážitek si odneseme … se dá označit  za univerzální a může ji právě proto vyslovit kdokoliv, třeba i zastánce bohoslužby v přírodě, nebo v hale. Jednoduše proto, že se s ní ztotožní.  Proto ji nepovažuji za jakkoliv správný argument v této diskuzi. Mám ale několik postřehů ke zmiňované estetice.

    Kostely určitě stavíme pro chválu Boha a bohoslužbu, ale potřebujeme je my – lidi.  Pro naši nedokonalost, malou představivost a hmotný předpoklad usebrání. Kostel je místem ztišení duševního i fyzického, nedoléhají do něj ani okolní nepříznivé fyzikální jevy – hluk, zima, horko, déšť apod. Proto se odvážím tvrdit, že kostel potřebují lidi ke chvále Boha a ne obráceně, jsou stavěny pro nás. Tento lidskou rukou a duchem vytvořený prostor nás zpětně ovlivňuje. To je zcela zřejmé i z této diskuze. Pakliže nás ovlivňuje, musím na to jako architekt brát zřetel. Jedná se o hmotové, dispoziční řešení, měřítko, kontrast a další kategorie architektonické kompozice. Například mistři gotických katedrál šli tak daleko, že stavbou a jejím uspořádáním chtěli ovlivnit duchovní rozpoložení člověka. Společným jmenovatelem kategorií, které jsem jmenoval je estetika – něco jako etika v umění. Proto je důležitá a podstatná. (Samozřejmě netvrdím pouze estetika.) Profesor Zvěřina šel ve svých úvahách dále a zabýval se estetickým protipólem – kýčem – a neváhal ho nazvat cestou do pekel. Právě pro jeho nepravdu a lež.
    Pro vše shora uvedené považuji za důležité architektonické a umělecké ztvárněni kostela.

    • Paul Max napsal:

      Pane Štěpán, možná by neškodilo trochu více brát inspiraci v tom co je pro kostel typické, jak i správně píšete: oslava Boha. Co myslíte, že činí „centrem“ právě Váš návrh? Domnívám se, že oslava Boha není právě vůbec řešena. Centrem se stává člověk (sedes) a studený kus kamene (obětní kulatý stůl). Cílem bohoslužby musí být Bůh, tj.oslava Jeho, nikoliv člověk. Není-li tomu tak, stává se shromáždění Církve samostředné, jak o tom hovoří často i současný svatý otec. Snad i proto příchozí do tohoto kostela nebude vtažen do posvátna, v němž nebude Bůh jednoznačně oslavován a Vy budete mít tak i podíl na umenšení milostí pro duše… i na to je dobré pamatovat. Snad i proto všechny kostely všech dob se „orientovali“ dle orientu (svého cíle odkud očekávali příchod Krista) – tímto směrem směřovali oltáře, tímto směrem se ubírala jejich modlitba společně s knězem či biskupem. Naopak opačným směrem na západ (tj.dnes i směr versus populum) se prováděl a provádí exorcismus nad křtěnci.

    • MichalD napsal:

      Samozřejmě že takto vytržená věta by mohla odůvodnit cokoliv, proto jsem hned v další odpovědi na Váš komentář z 20.12. toto upřesnil. Myslím, že mezi těmito dvěma mými komentáři žádný rozpor není a pokud jsou čteny oba, pak vůbec nevidím důvod jak by toto mohlo být dezinterpretováno ve smyslu, který popisujete.

      Rozhodně není pochyb o tom, že prostor chrámu člověka ovlivňuje a že by architekt na to měl brát zřetel. Přesně jak říkáte, právě o to tady jde. Na jeden takový reálný příklad jsem upozorňoval v případě kostela v Šumné. Jaký asi je rozdíl, pokud prostý věřící rozjímá o oběti Ježíše Krista před krucifixem (byť třeba „pochybné“ umělecké hodnoty z „velkovýroby“ 19. století) a před vysoce hodnotně umělecky ztvárněným křížkem z nerez trubiček v Šumné? Opravdu si myslíte, že to první jej povede do pekel? Proč? Já mám naopak dojem, že právě ta moderní akademická estetika cestu do nebe prostým věřícím rozhodně neusnadňuje.

  16. solipso napsal:

    Že vás to baví… Co čekáte od odpadlíků? Zmrvili si víru, tak proč by si nezmrvili i kostely? Ponechejme je jim samým, s jejich bezobsažnými frázemi, znějícími z reproduktorů v kolektivní samotě zenově vyprázdněných prostorů. Ať je jim dobrý Bůh milostiv!

    • MichalD napsal:

      Nebaví … ale co máme dělat? S tím vztahem víry a ztvárnění kostela máte úplnou pravdu (platí to samozřejmě i obráceně). Problém ale je, že v těchto kostelech dochází k proměňování (patrně s výjimkou největších excesů) a naši bližní se tam k reálně přítomnému Kristu chovají způsobem, který alespoň mne v klidu moc nenechává.

  17. Marek Štěpán napsal:

    Diskuze už je fakt trochu nezábavná. Hlavně proto, že – chápu-li to správně – jsem podle Vás odpadlík se zmršenou vírou. Užijte si tu svoji.

  18. […] jsem vás seznámil se smutným výsledkem plánování rekonstrukce katedrály sv. Mikuláše v Českých […]

  19. […] se v krátké době dočkají už druhého projektu liturgického barbarství. K projektu přestavby interiéru katedrály sv. Mikuláše, o níž jsem informoval již dříve a který tu byl následně vášnivě diskutován, se přidá […]

  20. Michal Kretschmer napsal:

    Hlavní odpovědnost za takovou hrůzu je na příslušném diecézním biskupovi, v míře o něco menší na faráři či nějak odpovědném knězi na to BiGy, i když architekt není bez viny, když bere špatné zadání.

    Psal někdo z budějovické diecéze v této věci Mons. Paďourovi? Nějaká odpověd?

  21. MichalD napsal:

    Dnes ráno jsem na rádiu Proglas zaslechl konec reportáže o rekonstrukci interiéru katedrály, zakončili to tím, že hlavní výhodou nového interiéru bude, že tam bude možné pořádat koncerty a „více dalších společenských akcí“ …

  22. Věra napsal:

    Pane architekte,
    kam se vytratily z Vašich kostelů v Šumné a v Ostravě kříže? Ano jsou tam, ale tak malé, jako by se styděly, že tam jsou. Slyšela jsem od jednoho teologa, kterého si velmi vážím, že blízko obětního stolu má být podle církevních pravidel kříž s Kristem. Omlouvám se, Vaše kostely znám jen z obrázků, které nezahrnují celý prostor, a možná jsou kříže právě tam.
    Sedes ani katedra v českobudějovické katedrále, které navrhujete, se mi nelíbí, připomínají mi židle z Vašich freedomků.
    Doufám, že krásný Kafkův (?) kříž v českobudějovické katedrále zůstane.

    • Marek Štěpán napsal:

      Myslím, že to je o vnímání a definování témat, symbolů a prostoru. Taky geometrii, měřítku a proporcích. Je to o osobní zodpovědnosti a svobodě.
      Chápete to?

      • MichalD napsal:

        Fakt, že v katolickém kostele je potlačen symbol kříže, že je tam plno jakési „pyramidální“ symboliky (viz třeba fotky zde: http://hn.ihned.cz/c1-29049870) a že tam chybí krucifix, to bezesporu „je o“ definování témat a symbolů.

        Otázka ale je, proč se nám ta témata takto posouvají a katolické symboly z kostelů vytrácejí. To, že z kostelů odstraníme zobrazení Ježíše Krista, blahoslavené Panny Marie a svatých je otázkou geometrie, měřítka a proporcí? Co se to stalo s naší vírou, že Kristus ukřižovaný je nám pohoršením? Koho je to osobní zodpovědnost a svoboda?

        • Marek Štěpán napsal:

          Vlastně nevím, proč se tato témata posouvají. Ale posouvají se. Zároveň nechápu, proč by byl ukřižovaný Kristus pohoršením. A co je to pyramidální symbolika? Nebo mluvíme jinou řečí?

          • MichalD napsal:

            Posouvají se proto, že se posouvá obsah víry. Jinak si nedovedu vysvětlit situaci, kdy vznikají nové kostely, jejichž interiér je nerozeznatelný od protestantských modliteben (nebo i třeba od zednářského „chrámu“).

            Proč je ukřižovaný Kristus pro někoho pohoršením také nechápu. Skutečnost, že jeho zobrazení z kostelů mizí (resp. v případě novostaveb se jeho zobrazení vyhýbáme), si ale nedovedu vysvětlit jinak, než že pro někoho pohoršením je. Vy možná řeknete, že je to otázka „geometrie, měřítka a proporcí“. Pokud ano, pak říkám že je to špatně, nestavíme katolické kostely proto, abychom uctívali geometrii, ale Boha. Možná namítnete, že „čistotou tvarů“ jste chtěl Pána Boha uctít. Pak mám obavu, že se Vám z toho jaksi vytrácí obsah, ale to už tady bylo diskutováno výše.

            „Pyramidální symbolika“ je neobratný výraz, kterým jsem v této rychlé reakci chtěl vyjádřit to, co vidím na fotografiích interiéru kostela v Šumné, tedy prvky, které evokují symbol pyramidy.

            Pro úplnost ale musím dodat, že z hlediska exteriéru je kostel v Šumné podle mého názoru jednou z nejlepších moderních sakrálních staveb na našem území.

          • Pius napsal:

            No vidíte, tolik toho nevíte a nechápete a chcete navrhovat kostely. Není to drzé a troufalé?
            Ale jsem si vědom toho, že to není jen vaše vina. Tak to dopadá, když slepý vede slepého.

  23. […] Návrh nové podoby interiéru českobudějovické katedrály (3122 návštěv) […]

  24. […] Návrh nové podoby interiéru českobudějovické katedrály […]

  25. cinicius napsal:

    Pro zajímavost citát jednoho nejmenovaného rakouského opata z doby velmi nedávné: „Českobudějovická diecéze se konečně proslavila. Tak zmrzačenou katedrálu nenajdeme v celé Evropě…“

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: