Doporučuji přečíst si článek Michala Kretschmera Trestat ženy za potrat? a zamyslet se nad ním. Můj postoj v té věci je jednoznačný. Jelikož je potrat vražda, musí s ním být jako s vraždou zacházeno. A v případě nájemné vraždy je logicky třeba trestat jak vraha, tak toho, kdo si ho najal.
Ignác Pospíšil
Aktuality 
To ja kdyz napisu neco proti potratum na fb,tak se na me nektere kolegyne z okoli vrhnou jako harpyje,aby mi vysvetlili,jak jsem spatny,nemoderni,zahorkly,nepratelsky k lidem…..:)
Jistě. Největší nepřátelství k lidem je totiž nechtít za peníze vraždit bezbranné, to ještě nevíte? Vítejte v naší moderní a vyspělé společnosti.
Víme jaké množství umělých potratů u nás bylo provedeno. To znamená, že skoro každý má mezi svými příbuznými nebo známými někoho, kdo potrat podstoupil. A každý člověk těžko řekne o své matce, sestře nebo babičce, že je vrah, i když možná ví, v hloubi srdce, že je to tak. Proto musí svůj hněv obrátit na ty, kteří mu tuto hroznou pravdu připomínají.
V případě potratářů jsem dokonce pro to, aby byli popravováni.
A jestli v řadě zemí, jsou potraty v současnosti legální, nic nebrání, aby po změně režimu byly zpětně trestány, neboť se jedná o závažná porušení přirozeného mravního zákona. Uustanovení článku 11 odst. 2 Všeobecné deklarace lidských práv o tom, že nelze trestat nic, co není zakázáno zákonem, je zde nesprávné (chrání pachatele různých zjevných zločinů páchaných za podmínek daných zvrhlými režimy jako je komunismus, nacismus či demoliberalismus) a není důvod k němu přihlížet.
Se zpětným trestáním nesouhlasím. A s trestem smrti taky ne, jsem rád, že ho tu (při kvalitě našich soudů) nemáme.
Zpětně by se, myslím, měli trestat minimálně ti, co tato zvěrstva cíleně prosadili v parlamentech. Ti moc dobře věděli, o co se jedná. Další kapitolou jsou lékaři, kteří také moc dobře vědí, o co se jedná – těm bych také doporučil exemplární tresty.
Trestem smrti by nebylo málo trestat ty, kteří by se těchto vražd bez polehčujících okolností dopouštěli i po jejich kriminalizaci. Odradilo by to ostatní. S úrovní našich soudů je to samozřejmě hloupost, ale bavíme se o situaci někdy v budoucnu a to už by třeba mohla být situace po této stránce lepší.
Myslím, že správně rozlišujete mezi principem, tedy mezi přípustností trestu smrti, a mezi jeho aplikací. Také nejsem pro to, aby za současného stavu policie a justice u nás se trest smrti zavedl (snad kromě nějakých nezpochybnitelných případů).
Trest smrti je tématika, kde katolíci mohou mít různé názory na jeho rozsah v ideálním případě (vylučoval bych chtít trestat smrtí méně závažné zločiny a odmítání trestu smrti i za nejzávažnější zločiny z principu); tím více pak se mohou různit ohledně toho, zda v dané době a v dané zemi je vhodné trest smrti mít a za co.
Jinak se vyskytly v bývalé NDR případy, kdy vrcholové sportovkyně se záměrně nechaly přivést do jiného stavu, aby pak za několik málo měsíců potratily, protože měly za to, že v raném těhotenství se zvýší jejich výkonnost (zda to tak fysiologicky může být, nevím). Tedy těhotenství něco jako doping a pak pochopitelně potrat, aby mohly nerušeně pokračovat ve své sportovní kariéře. Tak to jako příklad naopak přitěžujících okolností.
Nárust výkonnosti v ranném těhotenství ve sportu se mi moc nezdá, naopak si myslím, že ženy v ranném těhotenství trpí spíše únavou a zažívacími problémy, ale snaha o co nejlepší sportovní výkon může vést k různým zvrácenostem. U děvčat se zase podáváním léků oddalovala první menstruace, protože po jejím dosažení děvčata již prakticky přestanou růst. Proto některé basketbalistky zejména ze SSSR dosahovaly výšky přes 200 cm.
Kdysi jsem si počítal, o kolik že to češi přišli lidí díky interupcím a došel jsem k číslu cca 4 450 000. Ale samozdřejmě jde jen o interupce, nikoliv potraty všeobecně(totiž některé „antikoncepční“ metody způsobují potraty), číslo může být o hodně vyšší. Zajímavé je to, že se mluví stále o tom jak češi vymírají, ale kdyby nebylo potratů tak by byli češi těžce v plusu se změnami obyvatelstva.
Tak třeba pilulky nemají účinek abortivní, ale postfertilizační. Z hlediska mravní závažnosti to sice vychází nastejno, ale dokud si v tom neuděláme jasno, mohou nás potratáři v jakékoliv diskusi chytit za slovo a udělat z nás nevzdělané blbce.
http://teologietela.paulinky.cz/Sexualita-Plodnost/text/Abortivni-ucinek-antikoncepce
Dále jen cituji tento odkaz:
Otázka v tomto případě nezní: „Může daná antikoncepce ukončit těhotenství?“, ale: „Může způsobit smrt embrya před zahnízděním?“
Proto je lepší hovořit nikoli o „abortivním“, ale o „postfertilizačním“ účinku hormonální (či jiné) antikoncepce.
No já sem měl na mysli třeba taky „pilulky po“ které jsou dost rozmohlé mezi pubertální mládeží.
Pro Věru a ostatní:
Proto je třeba využít všechny morálně dovolené prostředky (samozřejmě v moudrosti a prozíravosti) k tomu, aby interrupce byly odstraněny jako zlo. V katolickém prostředí je legální diskuse, jakým způsobem (samozřejmě, hranice dává magisterium). Od „stop genocidě“, přes Pro-life aktivity různého druhu až po konkrétní sociální pomoc (praxe).
A nezapomeňme na dobrou teorii: ohavnost se někdy maskuje sofistikovanou filozofií….
Děs typu – (fiktivní)rozhovor: „Vždyť je v lůně ženy člověk“….Ne, milý pane, to, co je v břiše je jen POTENCIONÁLNÍ člověk.:((((((
Pax et bonum
Jan
Ano, Věra si dobře uvědomuje, že to, že někdo nechce uznat svůj hřích, vede často k agresivitě vůči těm, kdo jim ho přímo či nepřímo připomínají. Pod tím článkem Váchy, který je probírán v jiném příbuzném tématu, je komentářů nenávistných vůči katolické víře a pro-life hnutí.
Jak tu správně uvádí Jan, hledají se pseudoargumenty. Třeba, že muži nemohou ženám hovořit do záležitostí těhotenství a potratu, protože oni těhotní nikdy nemohou být. K tomu kromě vysvětlování, že pravda je nezávislá na tom, kdo ji vysloví, lze užít argument ad hominem: Jsou to muži, kdo vedou války. Tak proč jim do toho vy ženské kecáte? Jistě ty feministky s tímto argumentem nebudou spokojené. Ale je to stejný případ: Ve válce vedené muži trpí také ženy a děti; při potratu z vůle ženy jsou také zabíjeny děti. Je důležité si osvojit dovednost argumentovat. Současné školství to neučí; logika sem pokud vím, neprobírá ani na gymnasiích.
Pan Pijáček píše k tématu následující
http://pijacek.blog.idnes.cz/c/245328/Trestat-zeny-za-potrat.html
Někdy mám pocit,že katolicky,konzervativně a morálně smýšlející a žijící člověk,když je pro tradiční rodinu,proti potratům,antikoncepci,homosexualismu a podobně vzbuzuje ve většině dnešních žen mnohonásobně větší odpor a pohrdání než kdyby žil promiskuitně,nezávazně,pil,byl povrchní,egoistický,rád flámoval po nočních klubech,liboval si v pornu…Zdá se to jenom mi?
Není to nic nového. Přečtěte si celou kap. 2 knihy Moudrosti. Ve verších 14-15 tam stojí: „Stal se obžalobou našeho smýšlení, je nám na obtíž i jenom na něj pohledět, protože jeho život se nepodobá životu druhých a jeho chování je úplně odlišné.“
2.Kniha Moudrosti? Tohle nikde v Bibli nevidim.
Tak to asi nemáte katolické vydání. Protestanté knihu Moudrosti nepřijali jako Bohem inspirovanou a tak často (např. v kralické bibli) ji nevydávají. Je v 2. dílu výborného překladu Starého zákona od prof. Hejčla, který si lze stáhnout z http://www.spiknuti-proti-cirkvi-a-lidstvu.com/ .
To se Vám nezdá, to je realita, ale s tím se Církev sv. ve větší či menší míře potýkala vždycky. Nové na dnešní situaci je pouze to, že se velká část pastýřů rozhodla, z mně neznámé příčiny, s tímto světem „dialogovat“ a „pastoračně šetrně“ se mu přizpůsobit (pardon, „otevřít se“). Zkrátka, sůl ztratila slanost …
Morální odpovědnost za rozhodnutí, je podmíněna svobodou tohoto rozhodnutí. Činit někoho zodpovědným za rozhodnutí, jež nebylo učiněno svobodně je špatné.
Vztah matky a dítěte považuji za natolik výlučný, že si jen těžko dokážu představit, jak se matka zcela svobodně rozhodně zabít své dítě. V drtivé většině případů jedná matka pod tlakem partnera, okolí, ekonomické situace, lékařů etc.
Já osobně bych si netroufl je soudit. Postabortivní syndrom, kterým tyto ženy často trpí je podle mě dost velkým trestem. Myslím si, že tyto ženy potřebují spíše pomoc. spíše než dštít sýru proti matkám, které podstoupily potrat, je třeba vytvářet podmínky v nichž ženu nebude nikdo a nic k podobnému kroku nutit.
Zdá se mi, že jste to vystihl přesně. Znám ženy, které byly na potratu a jejich psychika je nenávratně narušena. Slabší jedinci se opravdu nedokážou bránit vlivu okolí, vždyť mateřství není vyzdihováno ani v Církvi dostatečně. Nepamatuji se, kdy jsem naposledy slyšela kázání o mateřství Panny Marie ve vztahu k dnešním ženám. Ženy se všeobecně podceňují a početí dítěte je společností vnímáno jako přítěž, rozdávající láska se vytratila z povědomí lidí, tak kde mají dnešní ženy čerpat, když po nich chce společnost jen výkon? A často i zde, u tradičních katolíků, jsme odsuzovány za své city a pocity.
Máte pravdu. Problematika potratů je symptomem problému širšího rázu. Přílišné zaměření na symptomy podle mě odvádí pozornost od jádra problému a tím je neúcta k mateřství jako takovému. Proč se zde nehovoří třeba také o vině otce. Pokud muž splodí dítě s ženou, které nedokáže poskytnou útočiště, podporu a úctu, pak je vina jistě i na něm.
Nátlak obvykle svobodu neruší. Takže morální odpovědnost za potrat přetrvává; nátlak je polehčující okolností.
Tématu vlivu strachu a donucování na lidskou svobodu se už tady věnoval P. Aleš Hakl FSSPX – viz http://cirkev.wordpress.com/2012/06/21/vliv-donuceni-a-strachu-na-odpovednost-za-hrich/ .
Katechismus katolické církve paragraf 1735:
„Přičítatelnost a odpovědnost za nějaké jednání může být snížena a dokonce potlačena neznalostí, roztržitostí, násilím, strachem, návyky, bezuzdnými vášněmi a jinými psychickými nebo sociálními činiteli.“
Moje formulace a citace z KKC nejsou v rozporu. KKC tvrdí, že přičítatelnost „může“ (bez uvedení toho, jak často k tomu dochází) být snížena nebo dokonce potlačeno. Já jsem napsal „obvykle“ existuje svoboda /(a tedy i přičítatelnost), tedy povcažuji její potrlačení za něco řídkého.
Mnoho lidí zase ekonomická situace dovedla k tomu, že přepadli stařenku v jejím bytě a následně ji okradli. Doufám, že na ně také nebudete „dštít sýru“ (možná spíš síru), ale vytvářet podmínky, v nichž lidi nebude ekonomická situace k podobnému kroku nutit. Jistě, že ne, přitom přepadnutí a okradení stařenky je proti potratu úplná prkotina.
Pokud to stále nechápete, tak žena, která si na svém těle nechá vykonat potrat je také obětí- obětí neúcty k vlastnímu životu a tělu a k tělu a životu nenarozeného. Nemůžeme trestat ženu za nedostatek úcty k sobě a druhým ale spíš vysvětlovat, v čem je potrat špatný, aby to ženy pochopily a vážily si svého mateřství. V tomhle případě se trestáním dopomůže k pravému opaku, kdo zná psychologii ženy, tomu je to jasné. Když to ženy nepochopí v hlavě, tak Vám za vaši “ výchovu“ , že je to hřích, pěkně poděkují. Čili hledat pozitivní řešení je důležitější, než trestat.