Rozhoduje se o budoucnosti Biskupského gymnázia v Letovicích

Letovice. Tento měsíc má biskupství brněnské vydat zásadní rozhodnutí ohledně budoucnosti Biskupského gymnázia v Letovicích (t.č. nejmenší církevně-školské zařízení v České republice), které je z důvodu úbytku počtu studentů v současnosti nedostatečně financováno. Letovický farář P. Jan Bezděk proto na farních stránkách vyzval k modlitbě růžence na tento úmysl. Zánik letovického gymnázia by totiž mohl znamenat, že by nyní v brněnské diecézi na sever od Brna nebyla již žádná možnost katolické výchovy a vzdělávání pro věřící studenty.

Škola v posledním čase několikrát zcela upravovala školní plán. Naposledy v roce 2010 v rámci nového Školního rámcově vzdělávacího programu, kdy se ještě více otevřela výuka i nevěřící mládeži s poukazem na výchovu ke křesťanským hodnotám a snahy k vybudování vzájemné náboženské tolerance.  Biskupské gymnázium Letovice vzniklo v roce 1993, od počátku je jeho ředitelem JUDr. Jan Královec, má čtyři kmenové třídy a zaměstnává 13 učitelů a dva nepedagogické pracovníky, kteří se se zánikem školy mohou náhle ocitnout bez práce.

Daniel Zouhar

Advertisement

46 Responses to Rozhoduje se o budoucnosti Biskupského gymnázia v Letovicích

  1. cinicius píše:

    Pevně doufám, že to nakonec neskončí tak, že skola bude zrušena, aby byly peníze na nedávno slavnostně oznámený siamský dvojšutr u katedrály…

    https://aktualityhvezd.wordpress.com/2012/02/12/chudaci-cyril-a-metodej/

  2. MichalD píše:

    Hmm, to by mě zajímalo, jak je možné, že gymnázia hned v sousedních Boskovicích a v (mnohem menším) Jevíčku utáhnou po šestnácti třídách?

  3. Hamish píše:

    „Žádná možnost katolické výchovy“ 😀
    Nevšiml jsem si, že by dnešní „katolická“ gymnázia vedla děti ke katolické víře. Spíše je od ní odvádějí.

    • Daniel Zouhar píše:

      Jakube, nevím jestli všechna. Já vystudoval jen tento výše jmenovaný školní ústav a ve víře jsem tam byl upevněn díky vpravdě katolickému knězi, který nás tam vyučoval celé čtyři roky. Ostatní vyučující mě ve víře utvrdili svědectvím své víry (a to zejména i při výuce biologie a jazyků).

      • Hamish píše:

        Myslíš ve víře, kdy k platnosti svátosti není třeba intence?
        Inu, to je opravdu navýsost katolická záležitost, Danieli 🙂

        • Paul Max píše:

          Jak chcete posoudit nitro dotyčného, tj. vy zaručeně víte, že není intence? Chcete snad být jako Hus?

          • Hamish píše:

            Nepleťte se do diskuse, o níž nic nevíte.
            Díky

          • Pius píše:

            Jak chcete posoudit nitro Hamishovo, tj. vy zaručeně co chce Hamish dělat?
            Chcete být jako Hus?
            Nebo se chcete jenom hádat?

          • Daniel Zouhar (@DanielZouhar) píše:

            Hamish naráží na mou neznalost otázky nutné intence u udělování svátostí. To je dáno tím, že mě vyšší sakramentologii dlouho nikdo nevyučoval (a ještě zatím ani nevyučuje) a se souhrnem nauky Magisteria v Denzingerovi. Není nutné abyste mě hájil, to si můžeme vyřídit mezi sebou.

          • Hamish píše:

            Vyšší sakramentologii?
            No…tohle je základ, který zná děcko z vyššího katechismu. Tak se zas nevymlouvej.

          • solipso píše:

            Vyšší sakramentologie! ROFL

        • Daniel Zouhar (@DanielZouhar) píše:

          Jakube, hodnotit vyuku ve víře kvantitou informací a hodnocením znalostí absolventa je více než pokrytecké. Být tebou udělám si o škole obrázek sám její návštěvou.

          • Hamish píše:

            Aha.
            Kde hodnotím vyuku ve víře kvantitou informací?
            Čím jiným se dá kvalita náboženské výuky hodnotit, než znalostmi toho, kdo ji absolvoval?
            A u Svaroga, co je na tom pokrytetckého?!
            Danieli, Danieli…

      • Andy píše:

        Můžu mít dotaz čistě ze zvědavosti? Kolik lidí na konci 4. ročníku nemělo z vaší třídy kat. víru? Tedy nemyslím jenom ateisty, ale i všelijaké heretiky a jim blízké směry(CHO, kofolare, atd.). A taky by jste, prosím, mohl říci kolik lidí se denně modlilo růženec.
        Dík

        • Daniel Zouhar (@DanielZouhar) píše:

          Když jsem nastupoval, bylo nás z 24 lidí přibližně dvanáct praktikujících katoliků. V průběhu studia došlo k několika drobným obrácením minimálně v otázce přístupu a dvě mé spolužačky se nechali pokřtít. CHO začala ovlivňovat studenty, zejména ty, kteří byli z Letovic až v době, kdy jsem byl ve třetím ročníku, šlo však jen o takové záblesky, které vedli k větší osobní četbě Písma sv. a větší duchovní aktivitě – mohu dosvědčit, že jsme byli ve třídě alespoň tři lidé, co jsme se modlili (leč soukromě každý sám) růženec. Jedna studentka s nadšením sledovala poselství s Medjugorje. Jestli výraz Kofolare znamená focolare, tak s tím neměl v naší škole nikdo zkušenost a to ani z pedagogického sboru. Škola se pokoušela jeden čas o kontakt s italskou Communione Liberazione, leč došlo jen asi ke třem setkáním a útlum. Dva roky se u nás scházelo každý pátek ráno pět studentů ke společné četbě Písma.

    • Takypijus píše:

      Nezlobte se, ale člověka by z vás, pravověrných lefebvristů, někdy skoro kleplo.

      • cinicius píše:

        No, tak jednoduché to není. Já bych s Hamišem do jisté míry souhlasil. České církevní školství rozhodně není stavěno pro tradiční katolíky. Když jsem navštívil rodný gympl a bavil jsem se se spolužákem, který tam teď dělá spirituál, ptal jsem se ho, jak by se postavil k žádostem studentů o tridentskou mši. Řekl, že studenti by měli smůlu, že nic takového by jim nesloužil ani nezařídil, protože to „není nezbytné ke spáse“. Uvážíme-li pohled tradičních katolíků na NOM, pak není příliš prostoru pro nějaký jiný názor. Tím spíše, že současné katolické školy nemají ani všechny učitele katolíky (což většina z nich vydává za pozitivum), na mnohých není ani povinné náboženství. Zkrátka i je do jisté míry plní nezdravý pokoncilní duch.

        • Takypijus píše:

          No ani se Pavlovi moc nedivím. 🙂

          Ale upřímně, ty spory kolem tridentské mše a NOM nejsou nic nepodobného tomu, co už v církvi dávno bylo. Vzpoměňte jenom na problémy kolem přijímání pod obojí způsobou. Nezakázalo se to proto, že by bylo špatné přijímat pod obojí způsobou, ale proto, že ti, kteří to požadovali, žili v herezi a vnášeli do církve rozkol, když tvrdili (zjednodušeně), že „když to není podobojí, tak to není platné“. Velice analogický problém vznikl s tridentisty – mnozí z nich tvrdí, že NOM není platná mše svatá. Každopádně ale to není debata o vás, vy myslím máte trochu jiné postoje.

          Pokud jde o všechny učitele katolíky, je to trochu problém. V první řadě kde brát a nekrást. V druhé řadě, zažil jsem případy církevních škol, kde se i „poctivá katolička“ zvrhne a žije s „přítelem“ na hromádce. Rodičům žáků to vadí, ředitel jí domluví, ale to je asi tak všechno, co může dělat. Žijeme v sekulárním světě a porušení morálky není vždy porušením sekulárního práva. A školství se holt řídí sekulárním právem, takže důvodem k ukončení pracovního poměru to není.

          • cinicius píše:

            Mám zato, že pokud papež nařídí, aby věřícím, co požadují tridentinu, byla poskytnuta, tak je třeba se divit každé takové odpovědi. Navíc já jsem tady pouze demonstroval fakt, že dnešní obvyklé katolické školy evidentně těžko mohou být shledány ze strany tradičních katolíků vhodnými…

          • Hamish píše:

            Do háje zelenýho!
            Kteří „tridentisté“ tvrdí, že NOM není, při zachování obvyklých podmínek, platný?
            Pokud myslíte sedevacantisty, tak se laskavě vyjadřujte přesně a nelžete, respektive nevydávejte falešné svědectví.
            NOM není katolický ritus, což absolutně neřeší, zda je, nebo není platný.
            Ta vaše analogie s přijímáním je rovněž mimo mísu.
            A tak se dá pokračovat.
            Já vážně nechápu, proč má každý, kdo přičichl ke kadidlu potřebu komentovat tuto problematiku, ač jí většina vůbec nerozumí.
            Ale nic si z toho nedělejte. I nejvzdělanější modernisté mají problém rozlišit příznivce Bratrstva a sedouše. Prostě je to za jejich rozlišovací schopností. Asi už jim ty pařezovky vymyly mozky, či co.
            Váš pohled na morálku je rovněž nevšední. „Co se dá dělat?“. Mnoho. Opět stačí použít rozum, začít hovořit pravdu a nelhat si do kapsiček, aby nám chechtáčky hezky tekly.

          • MichalD píše:

            Váš myšlenkový konstrukt z 1. odstavce je pozoruhodný. Mohl byste se mi prosím pokusit nějak objasnit, v čem shledáváte analogii mezi spory o přijímání pod obojí a potlačováním mše sv. všech časů? Cožpak přijímání nejsv. Těla Páně bylo něco, co si někdo vymyslel „od zeleného stolu“ aby se otevřel světu a heretikům? Nebo naopak, bylo zavedení NOM (a následně přijímání ve stoje a na ruku) motivováno úctou ke svátostným způsobám a obavou z jejich zneuctění?

          • Paul Max píše:

            Takypijus chtěl nejspíš jen naznačit, že situaci na „církevních školách“ často jen velmi těžko může řešit církevní vrchnost. Prostě mnohé věci nejsou ošetřeny tak, aby vůbec nevznikly např. zvrhnutí „poctivé“ katoličky. Jestliže zde existují jiné případy, kdy se katoličtí kněží soudí s biskupstvím kvůli rozvázání pracovního poměru z důvodů jiných soudních řízení o určení otcovství jejich dětí, pak těžko rozdávat výpovědi z morálních důvodů učitelkám na státem financovaných a školách podléhajících civilnímu právu. Stát vás jednoduše potopí, morálka, nemorálka. Je otázkou, zda by školu měla zaštiťovan jakkoliv církev.Proto se tu Hamisch nemusí rozčilovat.
            A ještě jedno upozornění především pro kadidelníka Hamische: Bratrstvo je věc jedna, oficielní církevní hierarchie věc druhá. U každého jednoho je třeba se vyvarovat extrému: nepřeceňovat, nepodceňovat. U obou mohou být dobří i špatní katolíci. Pokud by to bylo s tradicí tak jednoduché a skvělé jen díky „správnosti ritu“, nikdy by se současná církev nedostala do takových konců, v jakých je dnes. Bratrstvo sice v celosvětovém měřítku nyní koná prospěšnou osvětu, nicméně i ono se může pokazit, jako každé jiné dobré dílo – viz historie některých řádů.
            Vždy záleží na každém jednom: jak je věrný Bohu, jak jej miluje a slouží mu. Bratrstvo-nebratrstvo.

          • Takypijus píše:

            Podle mého by děti z tradičněkatolických rodin měly chodit do normálních škol, aby tam mohly šířit mezi nevěřícími pravou
            nezkaženou a tradiční víru, prostu všeho modernismu. Jak jinak se v sekulárním státě, který je v tom lepším případě ovládán modernisty (a v horším bojovnými ateisty) mají děti vůbec možnost dozvědět o tradičních katolících?

          • cinicius píše:

            Člověka je třeba nejprve katolicky vychovat, než ho pustíme do světa kázat evangelium… Jinými slovy váč koncept je nedomyšlený…

          • Paul Max píše:

            Většina z nás má zcela jistě bolševické ateistické školy. Srovnám-li možnosti některých Moraváků – tj. možnost výuky náboženství na škole, pionýrský vedoucí či učitel chodí aktivně do kostela apod. s konkrétním praktikováním víry v dospělosti, pak zcela jistě vítězí tvrdá realita diaspory v bezvěreckém prostředí, alespoň mi to tak připadá z případů mých známých.
            Sice jsme docházeli na náboženství na faru, kde nás bylo pět a půl, a o náboženství na škole jsme si mohli akorát tak nechat zdát, pač nikdo další věřící na škole nebyl. To však naši víru nezničilo. O situaci na Moravě, kde ani v nejmenším se nedá srovnávat atmosféra vůči víře s atmosférou ateistických severních Čech by se dalo hodně napsat a bylo by to jistě na celou kapitolu diskuse. V tom se zásadně liší Čechy od Moravy, nechci říct, že Morava věří míň, ale víra je tam úplně jiná, možná mnohem víc zranitelná modernismem. Diaspora mezi nevěrci je jistě pro utužení lepší než úchylná „církevní“ škola. Souhlasil bych tedy s Takypiusem ohledně docházky dětí do škol. Katolicky vychovávat musí především rodina, církev.

        • Andy píše:

          Zajímavá logika. Měl jste se ho zeptat jestli zakázal i adoraci před vystavenou Nejsv. Svát. Oltářní, podle logiky- co není nezbytně nutné ke spáse se provozovat nebude.

          • Takypijus píše:

            Chudák B16. Nabídl tradičním prst a oni ho za odměnu brzo sežerou celého. Myslím, že svých rozhodnutí bude dřív nebo později litovat.

          • Hamish píše:

            Tím prstem je myšleno co? Asi oprátka, že?
            Oprátka jménem „Assisi a setkání s čaroději“, „Judaismus jest cestou spásy“, „Dvě formy téhož ritu“, „Heretik pražským kardinálem“…atd.
            Inu, není nad dobrou vůli správce zoošky mít všechna zvířátka hezky pohromadě.
            Chudinka svatý Otec.

  4. Michal Kretschmer píše:

    Zaráží mi těch 13 učitelů na 4 třídy. Jestliže by bylo zhruba 32 vyučovacích hodin týdně, tak je to celkem 128 odučených hodin na škole týdně, tedy 10 na jednoho učitele. Jistě, že učitel potřebuje nějakou přípravu, opravuje úkoly. Ale připadá mi to (i když nevím, jak je to jinde), že ti učitelé moc vytíženi nejsou. Kdyby bylo méně učitelů, náklady školy by poklesly (nevím řící o kolik procent, protože provoz školy má své další npersonální náklady).

    • cinicius píše:

      To není tak jednouché – jsou tu specializace, 1 vyučovací hodina má 45 minut, je třeba čas na přípravu a opravy prací a navíc na některé hodiny se třídy budou dělit. Taky je otázkou, zda učitelé mají pné úvazky…

    • Daniel Zouhar (@DanielZouhar) píše:

      Tak jen menší drobnost – je jich dvanáct – opomněl jsem odškrtnou ředitele, který vyučuje dvě hodiny týdně, pak jsou zde dva externí vyučující cizích jazyků, kteří mají jen poloviční úvazek. Zůstává tedy jen deset učitelů na čtyři ročníky. Z těch desíti je jenda vyučující na mateřské dovolené a druhá se z ní teprve vrací, a proto jsou v tomto roce na některé odborné předměty dva vyučující. Komplikace zvýšených financí na provoz a platy vyučujících je tedy dána „komplikovaností daného systému, kterým je život“.

  5. Andy píše:

    Vzhledem k tomu že se zde rozvinula dlouhá diskuze na téma círveních ško, rád bych vydal následující zkušenost o církevních školách.
    Moje příbuzná stejně jako moje dobrá kamarátka studovali(ve stené třídě) na církevním gymnáziu v Popradě. Maturovali loni, situace kterou popisuji je tedy aktuální.První věcí která vás u této školy překvapí je to, že učitelé nejsou tak jako kdysi vychováni na církevních učitelských ústavech, nýbrž jedná se o jakékoliv učitele, co v minulosti pracovali na státních ateistických školách, a po rozvázání pracovní smlouvy půjdou učit třeba zase do jiné atheistické školy. Tedy učitelé se nijak nelyší od státních škol, včetně ředitele. Ve škole působí kněz, který zároveň vyučuje katechizmus, a slouží mše ve školní kapli. Mše ale není denně jak by se dalo předpokládat, ale jednou za čas(tuším že jednou týdně). Nyní trochu k tomu knězi. Moje kamarátka se bavila s ním a on jí vyprávěl o svém působení v semináři. Říkala zhruba následující: bohoslovci po skončení výuky směr hospoda. Sobotní večery se tráví na diskotékách a v nálevnách. Prý to není vyjímka ale pravidlo. On sám prý takový opilecký život vedl. Jak katolická víra bude takového kněze si jistě domyslíte. Teď k výuce náboženství. Kněz nevyučuje tak jako kdysi, tedy jedině on, ale v rámci různých „aktivit“ žáků přednášejí někdy i žáci formou referátů apod. V praxi to ovšem vypadá tak, že jediný kdo se toho vždy ujímá jsou věřící lid(později vysvětlím), kteří se ale dělí v zásadě jen na dvě skupiny. Charouši a fokoláre. V třídě mé příbuzné ale byja jakási vyjímka, byla tam totiž jedna dívka co měla za maminku katechetku a tak měla názory předpokládám od svojí maminky. Tato dívka, soudě dle toho co jsem se od ní dozvěděl, je zastánkyní historicismu. V zásadě je ona jakousi 3. kategorií v jejich třídě, totiž modernista, ale myslím si že přesnější by bylo ji dát do kategorie k ateistům. Byl jsem na oslavě narozenin mojí příbuzné kde bylo mnoho jejich spolužaček a tak jsem měl možnost zjistit co jsou vlastně zač. S touto dívkou jsem se pohádal po tom, co hájila bludnou tezi té fokolarínky. V zásadě si pamatuju např. to, že řekla, že Potopa světa nebyla potopou světa, nýbrž jen jakési lokální záplavy. Takže tak.

    Ale zpět k výuce náboženství. Protože v praxy jedině věřící lidé ve třídě mají referáty, což v praxy znamená CHO nebo foko, tak tito využívají prostor k hlásání bludů. Vzhledem k faktu, že místní kněz není nepřátelský k např. CHO, tak jsem neslyšel o tom že by tomu bránil.

    Jak jsem zmínil výše, ne všichni ve třídě jsou věřící. V třídě mojí
    příbuzné bylo cca 30 žáků. Z toho 3 chlapci. V jejich třídě byli 3 charouši, jedna foko a jedna již zmíněná modernistka. Zbytek byli buď ateisti, nebo agnostici, nebo se jednalo o praktikující katolíky, co neví že něco jiného než novus ordo existuje, nebo ti lidé co o nich nevím dost abych mohl říci co jsou zač. Co vím, ptal jsem se na to té kamarátky, tak ta říkala že v jejich třídě je krom foko a char. a té modernistky 7 lidí praktikujících. Musíte ale pochopit, že tohle je na slovensku, tam de facto nejsou ateisté. tam statistický ekvivalent českého agnostika je ten co ,,věří ale není praktikující“.

    Modlitba na začátku hodiny apod. jest věc neznámá.Další věc je ta, že maturitním předmětem je tam např. náboženství. bavil jsem se s jednou maturantkou co maturovala z náboženství, a nevěděla, že aby se člověk dostal do nebe musí zemřít ve stavu milosti. Když jsem spomenul ještě ,,mimo Církev není spásy“, tak už na mě se dívala jako bych spadnul z višně s prominutím. A tohle prosím pěkně řekla pár měsíců po tom, co na výbornou složila maturitu z náboženství.

    Myslím, že to na to aby jste si udělali obrázek stačí. Už jen spomenu jako třešničku na dortu, a to že jedna studentka 4. roč. tam otěhotněla a maturovala už s bříškem. Vyhazov ze školy apod., nic takového se nedělo. Takže tak.

    • Hamish píše:

      K poslednímu odstavci – nenávidět hřích, milovat hříšníka.
      Ať si holka s břichem klidně maturuje. Aspoň v něčem nemá v hlavě nakydáno od ateistů a nešla tedy na potrat.

      • Paul Max píše:

        Naprostý souhlas. Maturovat v 18.či 19.letech s bříškem není sice nic příjemného a možná i rozumného, ale není to jistě nic špatného, zač by se mělo vylučovat ze studia. Prostě na to „skočil“ někdo dřív. Tak jako tak, podle kodexu může být už klidně dávno vdaná.

    • Vojta píše:

      Já jenom taky k tomu poslednímu. No ono kdyby tu holčinu vyhodili ze školy za to, že čeká dítě, tak by je je pravděpodobně čekala, taková malá pěkná žalobička a škola by potom platila, jak morouvatá to za a. No a za b. tak škola se nemá plést žákům do toho co dělají mimo ni (pokud nebydlí na intru) a to obzvlášť v případě, kdy je dotyčná plnoletá.

      • cinicius píše:

        Na jedné straně máte patrně pravdu – taková pravidla dnes víceméně platí. Jiná věc je, že to tak není správné. Teď nemluvím o tom, že by snad těhotná studentka měla být vyhozena, ale o tom, že „škola se nemá plést žákům do toho, co dělají mimo ni“.

    • :) píše:

      Já bych měl poznámku k té potopě. Zastávat názor, že potopa nezasáhla celou Zemi, ale byla pouze místní, lze a není to proti katolické víře. Myslím, že k tomu bylo i nějaké vyjádření učitelského úřadu ohledně historičnosti prvních kapitol Genesis.

      Lokální charakter potopy zmiňuje např. i Schaller ve svém misálku pro lid v komentáři k čtení z Bílé soboty, cituji: „Byla potopa všeobecnou v tom smyslu, že pokrývala celou zeměkouli a zničila všecko lidstvo? I když se praví, že ‚vody zaplavily všecko na povrchu země‘ a zahynulo ‚všeliké tělo, které se na zemi hýbalo‘, neznamená to ještě, že vody pokrývaly opravdu celou zemi. Svatý spisovatel používá slov ve smyslu prostonárodním, jako když v 1. Mojž. se praví, že ‚v celém světě rozmohl se hlad… I přicházely všecky země do Egypta nakoupit obilí‘, ačkoliv se myslí pouze okolní krajiny.“

      • Řezníček z Brna píše:

        Starozákonní potopu chápu jako událost lokálního charakteru. Starozákonní pisatel chápal svět jako teritorium, kam dosáhla míra jej vůbec poznat, určitě neměl informace o světadílech atd. Možná budu označen váženými diskutéry za heretika nejhrubšího zrna, ale já chápu tento příběh spíš jako obraz dokládající vztah Boha a člověka, v žádném případě jako přesný obraz děje, který se stal. Je třeba zhola nemožné, aby starozákonní člověk byl schopen zhotovit koráb 300 loktů dlouhý, 50 loktů široký a 30 loktů vysoký, celý ze dřeva. Sned ještě tak vor, ale ten by se rychle potopil v rozbouřených živlech, navíc osídlen zvířátky všech druhů.

    • Andy píše:

      Poznámka k mým nepřesnostem.
      ad potopa: Zmínka o potopě byla jen perličkou. Ale pokud vím, hora Ararat, na které přistála Archa má přes 5 km výšky, takže potopa jistě nemohla být jen jakousi neškodnou lokální záplavou.

      ad těhotenství: nechtěl jste tím říct, že dívku měli vyhodit, to by asi ani nebylo nejvhodnější, chtěl jsem tím říct, že pokud žačka po 4 letech výuky na škole otěhotní za svobodna, tak výuka nebude moc křesťanstky zaměřená.

      • Hamish píše:

        Znáte pojem „svobodná vůle“?
        Zajímavé!
        Člověk může v něco pevně věřit a přesto s tím neřídit – to je podstata hříchu. I superzbožná duše může uklouznout a v náhlém zaplavení mozku hormony (jak už to tak při zamilovanosti bývá) se stane, že pak děvče maturuje s břichem.
        Žádná tragédie, pokud litovala a byla u svaté zpovědi.

  6. Andy píše:

    Vážení přátelé, rád bych se omluvil a uvedl na pravou míru pomluvu spišského semináře, jež jsem napsal kdysi na těchto stránkách pod tímto nickem, konkrétně navštěvování hostinců, náleven a podobných zařížení jakož i diskoték většinou bohoslovců. Není a nebyla to pravda.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: