Podle australské generální prokurátorky by zpověď neměla být nedoktnutelná a australské úřady mají právo nutit katolické kněze, aby jim oznamovali věřící, co se k nim přijdou zpovídat ze zneužívání dětí. Přitom jakékoliv vyznání u zpovědi podléhá zpovědnímu tajemství, jehož úmyslné porušení knězem (či případně tlumočníkem nebo jiným posluchačem) znamená smrtelný hřích a automatickou exkomunikaci provinilce.
Takovýto nechutný a neakceptovatelný útok na zpovědní tajemství bychom v moderním Západním světě dříve nalezli pouze mezi excesy komunistických států a nacistického Německa. V moderní době můžeme něco podobného najít u Irska, které zavedlo podobný přístup tento rok – načež katoličtí kněží zareagovali ujištěním, že Irsko si může přijmout zákony, jaké chce, ale oni samozřejmě zpovědní tajemství porušovat nebudou. Zákony většiny zemí (včetně České republiky) zpovědní tajemství plně respektují a stanoví pro kněze v jeho věci výjimku z oznamovací povinnosti, nicméně faktem je, že kněz je povinen dodržet zpovědní tajemství bez ohledu na to, jak se k tomu místní zákony staví.
Nutno dodat, že i z hlediska funkce je to naprosto nesmyslný nápad, neboť jeho jediným možným výsledkem je (krom naprosto nespravedlivého věznění dobrých kněží), že pachatelé sexuálních zločinů tohoto typu nebudou ke zpovědi chodit a ubyde tak jedna z možností, jak na ně pozitivně působit a vést je k nápravě.
Více informací například ZDE.
Ignác Pospíšil
Aktuality 
Moc bych se neutěšoval tím, že Česká republika to respektuje. Prolomení v jednom západním státě znamená plíživé rozšiřování jinam až nakonec tahle „nezbytná nutnost“ přijde jako befel z Bruselu a naši nezávislí poslanci, z Ústavy zodpovědni pouze svému svědomí, to budou „muset“ přijmout, protože rozhodnutí Evropské komise je nad zákony, Ústavu i svědomí. Amen.
Proč ten povyk Ignáci. V pokrokové ČR kde platí peníze nade vše existuji zákon 120/2001Sb., exekuční řád, kde se praví:
§ 34
(1) Exekutor může požádat o součinnost třetí osoby podle § 33 a ty jsou povinny ji poskytnout bezplatně, doloží-li exekutor své pověření k provedení exekuce, a jen v souvislosti s jejím prováděním; není však povinen dokládat způsob provedení exekuce.
(2) Třetí osoby jsou povinny poskytnout exekutorovi součinnost podle § 33 bez zbytečného odkladu, a je-li to technicky možné, v elektronické podobě; nesplní-li tuto povinnost, odpovídají oprávněnému a exekutorovi za škodu, která tím oprávněnému nebo exekutorovi vznikne. Způsobil-li škodu nesplněním této povinnosti státní orgán, právnická či fyzická osoba při výkonu veřejné správy, která jim byla svěřena, nebo územní samosprávný celek při výkonu státní správy, který na něj byl přenesen zákonem nebo při výkonu samosprávy, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.8)
(3) Za nesplnění povinností uvedených v § 33 může exekutor uložit třetím osobám pořádkovou pokutu.9)
Takže každý, včetně zpovědníka, je „povinen“ donášet těmto existencím.
Takže, žádné prolomení se nekoná, prolomeno už je, důležité je jak to ošvejkovat.
Plno blbostí je v zákonech, a nedodržuje se to, nejsme anglosasové či Němci.
Co má provádění exekuce exekutorem společného se zpovědním tajemstvím?
Ale no tak, to je trošku, vlastně ne trošku, to je demagogie, protože podle tohoto § může exekutor požádat o pomoc pouze osoby vyjmenované v §33 EZ, ale pokud jsem si ho teď dobře pročetl, tak prostě nevím pod co zpovědníka podřadit vy snaď ano ?
Mně to spíš ukazuje na blbost navrhovatelů, protože 1) ke zpovědi půjde jen člověk který lituje, 2) pokud lituje, přijme uložené pokání a nápravu, která v tomto případě zahrnuje dobrovolné se přiznání ke spáchanému činu. Lidé, kteří tohle nechápu, nejsou schopni pochopit ani základní pojmy jako hřích, svoboda, odpuštění, … a zpravidla tak posuzují i druhé lidi.
A vy myslíte, že mu ten zpovědník uloží za pokání se přiznat? Svatá prostoto.
Tak, myslim, ze lutost casto so sebou nesie i to, ze kriminalnik prijme spravodlivy trest zo strany spolocnosti za svoj zlocin.
Osobně si myslím, že to není jeho povinnost. Dokonce i náhradu škod lze po něm požadovat, jen pokud je to pro něj možné.
Jiná situace by ovšem nastala, pokud by v téže věci byl za něj obviněn někdo jiný. Pak má ten kriminálník povinnost zamezit odsouzení nevinného, a to třeba i tak, že se sám přizná.
No, myslim, ze koncilova idea spoluprace Cirkvi a sveta, Boha a diabla, sa ruca ako domcek z kariet. Najsmutnejsie je, ze pokoncilovym vymyvanim mozgov dnes uz neni v tychto krajinach ziadna, aspon mala katolicka mensina, co by tomuto sa postavila tak razne, aby to nepreslo..
A pritom si zoberme, ze Irsko, ako bola silne katolicka krajina. Ked bol v Irsku hladomor, Briti nukali jedlo za to, ak Iri prestupia na protestantizmus, skoro vsetci to odmietali, iba par jedincov to prijalo, masy emigrovali, obrovske mnozstvo ich radsej zomrelo, nez by prijali protestantizmu.
Smutne, ako modernizmus a pseudo-katolicky liberalizmus dokazal znicit katolicke Irsko…
V článku se správně píše o ojedinělosti takového útoku na zpovědní tajemství v moderním Západním světě – za carského Ruska údajně popové přísahali, že pokud se dozví při zpovídání věřících o jakékoli protistátní činnosti, poruší zpovědní tajemství a budou informovat příslušné orgány.
Tak ,,pravoslavni“ sa uz v mnohom odchylili od pravoveria, od schizmy, napr. sa vratili k praxi akceptovania rozvodu (pre tvrdost srdca, o ktorej hovoril Jezis?), v otazke Ducha svateho, kde dokonca odmietli toto ucenie o vychadzani Ducha svateho, a tak dalej, okrem toho ,,pravoslavni“, podobne ako lutherani, ci anglikani, po odtrhnuti od papezstva sa dostali do podrucia svetskej moci, takze na zaklade tohoto by som tomu, co pisete i veril.
Teraz si spominam na pripad, kedy v Peru planovali vzburu proti spanielskej moci, planovali urcite mocenske zmeny, a knazstvo si chceli ziskat i zachovanim katolicizmu, ako statneho nabozenstva (alebo boli uprimne veriaci), a k odhaleniu doslo cez knaza, co v tejto veci porusil spovedne tajomstvo. Ale ten bol za to potrestany spanielskym biskupom, ak sa nemylim.
Možná je to pravda ale k Mikuláši z rodu Romanova mi to nesedí, že by chtěl něco takového. I kdyby měl chránit svůj vlastní život. Ledaže by to někdo udělal za jeho zády. Nebo si to později vymyslela KGB, aby ublížila věřícím a jedním rázem diskreditovala cara i církev. Takové věci jsou po celém světě dost časté.
Inak, ked sme pri Rusku, velmi zaujimave video so slovenskymi titulkami o akcii Pussy Riots v Moskve, o tom, co stalo v pozadi, co bolo cielom, a zaujimava diskusia, odporucam si pozriet:
http://www.universalsubtitles.org/sk/videos/EABcsjyJXM77/info/provokateri/
za video sa da i zahlasovat tuna, vedla nazvu videa:
http://vybrali.sme.sk/c/Pravda-o-Pussy-Riots-Kto-stal-v-pozadi/
No, zahlasovat sa uz neda, uz video zrejme zrusili…
Slovenske titulky sa daju zapnut kliknutim na ,,Select Language“, hned pod videom. Potom sa otvori tabulka, riadky, kde staci kliknut na ,,Slovak“.
Myslim, ze bolestive je hlavne, ze toto preslo v Irsku, ta strata viery prave v tejto krajine, dosledok drzania sa koncilu.
Kolki vravia, aby sme sa drzali s naslednikmi Koncilu, avsak tu je vidiet, kam to viedlo…k strate viery Irska a k zlyhaniam vo veciach zneuzivania deti.
A pritom ako katolicke bolo Irsko, kolko si Irsko kvoli vernosti Cirkvi vytrpelo…ako dokazu liberalni pseudokatolici vseto znicit za par desatroci…
Nevadil nikomu v Irsku liberalizmus knazov, az sme nakoniec zistili, ze s liberalizmom v klere islo ruka-v-ruke casto i zneuzivanie deti 😦
Katolickych deti, deti prostych katolickych rodicov, co verili, ze Cirkvi mozu doverovat, tak ako jej doverovali ich predkovia, a neboli nikdy sklamani, zial, veci sa v Cirkvi zmenili 😦
Inak, toto Panna Maria, to zneuzivanie v 20. storoci, po Koncile, predpovedala uz pred mnohymi storociami:
,,Démon se pokusí pronásledovat služebníky Pána každým možným způsobem a bude se snažit s krutou a vychytralou prohnaností odchýlit je od ducha jejich povolání. Zkazí mnoho z nich. Tito zkažení kněží, kteří budou pobuřovat křesťanský lid, podnítí nenávist špatných křesťanů a nepřátel římské, katolické a apoštolské Církve tak, že dopadne na všechny kněze. Toto zdánlivé vítězství satana přinese ohromné utrpení dobrým farářům Církve…“
http://www.vendee.cz/texty/mariana.html
A naozaj, je zaujimave, ako sa media vyhybaju spojitosti zneuzivania deti v Cirkvi s pseudokatolickym liberalizmom, i ked tato spojitost az udiera do oci. Naopak, media a oligarchia smeruju hnev proti dobrym, neliberalnym knazom, ktori nikdy ziadne dieta nezneuzili, naopak, sami boli prenasledovani a urazani liberalnymi biskupmi, ci knazmi, ktori, ako sa nakoniec ukazalo, zlyhali v otazke ochrany deti, tak ako to Panna Maria predpovedala.
Aj preto nemozem akceptovat cestu, ktoru sa snazi presadit Benedikt, nove ponatie Koncilu a jeho ,,reforiem“- i kvoli tym detickam, ktore si zasluzia spravodlivost a zadostucinenie.
Jen malý dodateček – cca 80% případů zneužívání dětí v Irsku a v USA mají buď časové období nebo kořeny (formace pachatelů atd.) v době před rokem 1960 – tedy před koncilem 😦 Koneckonců – většina pachatelů začínala svou recidivu v 50. letech, a velká část pachatelů z let 70. a 80. byla formována právě těmi, kteří byli pachately právě v tomto časovém období 😦
Mohl byste prosím uvést zdroj pro Vaše tvrzení?
Ja som nikde netvrdil opak, Koncil nespadol z neba, ale presadili ho liberalni biskupi, co mali moc v niektorych regionoch uz od 50. rokov 20. storocia.
Velmi pekne to vyjadril jeden modernisticky belgicky kardinal, ked povedal, ze u nich bola cirkev na Koncil zrela uz od 50. rokov. To bolo este predtym, nez vyplavali na povrch jeho pochybenia v otazkach zneuzivania.
Cize naopak, casove obdobia do seba dost zapadaju…
Nino, nevím, kde berete jistotu, že dřív nebyly v Církvi děti zneužívány. To, že se to po koncilu dostalo na světlo Boží, je jen dobře. Hříchy je třeba nejdřív přiznat, aby se od nich mohla Církev odvrátit. Nevím, proč si o sobě myslíte, že Církvi rozumíte lépe, než papež. Vážím si Vás, ale trochu mi to připomíná nedostatek pokory. Papež se snaží a je třeba mu vyprošovat světlo pravdy a ne proti němu bojovat. Vy papežem nikdy nebudete, takže vaše názory na tu věc nejsou až tak směrodatné. Mimochodem si myslím, že všechna zjevení Panny Marie stejně podléhají učitelskému úřadu, takže nikdy nemají takovou závaznost jako to, co promyslí a vyhlásí papež. Všechna tato zjevení jsou přefiltrována přes lidský mozek, který je zapleten do hříchu. Neuznáme-li učitelský úřad a jeho prioritu, co nám zbude? Snad právě jen ta soukromá zjevení a soukromá víra.
No, vyskumy hovoria, ze zneuzivanie vrcholilo okolo koncilu, neni su to moje osobne zavery, ale vyledky vyskumov.
A naozaj musim priznat, ze Cirkvi nerozumiem viac nez papez, i ked mam vyhodu, ze na rozdiel od papeza nemusim robit politiku, a mozem hladat pravdu.
Cize vonkoncom nejde o moje nazory, ktore hajim, ale nazory papezov, ktore hajim, nazory, ktore tu boli 2000 rokov.
Cize stojim absolutne na strane papezstva.
Myslíte předkoncilního papežství, ne? Otázkou je, zda, kdybyste žil v době těch papežů, které hájíte byste na nich také nenašel trhlinky, které je třeba věřejně kritizovat.Muži vždy dělají politiku a předkoncilní papežové nebyli vyjímkou. Akorát si byli jisti více svojí pozicí, proto pro nás zůstávají více nekompromisní. To, že zneužívání vrcholilo kolem koncilu jen potvrzuje, že už v Církvi bylo předtím a nebýt koncilu, asi nikdy by se to neřešilo na tak vysoké úrovni, jako dnes. BenediktXVI. k tomu musel zaujat nějaký výzamný postoj, donucen skutečnostmi, dřív se to zametalo pod koberec a nikdo nevěděl, jak to řešit. Teď už by to biskupové měli vědět. Podle mě je to významný pokrok k tomu, aby se tento hřích z Církve odstranil. Myslet si, že lidé v Církvi, a také papež, byli dřív lepší, je značně naivní. Člověk je stále stejný.
Clovek vzdy zapasi so zlom, a tak ako pred Koncilom sa mohli diat chyby, deju sa aj po Koncile zavazne chyby, ako zneuzivanie deti, ktore vrcholilo v case koncilovych reforiem knazstva a kolegiality, a ktore sa nedalo riesit prave kvoli koncilovej kolegialite, kedze lokalni biskupi sa ocitli bez akejkolvek kontroly.
Tvrdite, ze Benedikt je donuteny to riesit. Sucasne sme ale svedkami pokusov svatorecit papezov, co v tomto zlyhali, uz doslo k blahoreceniu Wojtylu. Cize sucasne sa odstranuju jedny priciny, a druhe sa prekryvaju.
A ako vyriesi problem s kolegialitou, ktora mala na tomto vyznamny podiel, ked tato sucasne zostane v kurze? To znamena, ze dolezite prapriciny zneuzivania deti zostavaju v platnosti, a v buducnosti mozu opat viest k zopakovaniu tychto zverstiev.
A ved aspon aj mozeme vidiet, aky odpor vyvolalo len urcite prakticke obmedzenie kolegiality, napr. v kauze Bezak.
Cize tento hriech z Cirkvi neodstranime tak, ze odstranime dosledky, a prapriciny ukryjeme. To potom je len kratkodobe riesenie problemu.
Mimochodem si myslím, že papežství které hájíte se nenávratně přežilo, tak jako se přežil obraz trestajícího Boha. Jestli je to dobře, nevím. Možná je to působení Ducha svatého, který chce lidem zvěstovat Boha jako Otce, nabízejícího spásu každému, kdo se pro něho svobodně rozhodne. Jestli to je Boží působení, nic nezmůžete se svým bojem za papežství minulosti. Bůh nás převyšje ve všech věcech, především nás vyvádí z našeho myšlení o něm, které není pravdivé. Kdybyste hledal pravdu, jak píšete, vaše kritika Církve by Vás vedla do vlastního nitra a viděl byste, co je třeba v Církvi změnit ve Vaší duši. My můžeme Církev měnit především skrze práci na nás samých. Úřad papeže a biskupů si zaslouží naši modlitbu více, než kritiku.
Obraz trestajícího Boha? To není obraz, ale realita, na které se nemá co přežívat…
Pre Peťu Bézovú. Ze papezstvo, ktore hajim, sa prezilo… to je podobne aj s Europou, moze sa nam zdat, ze Europa, ktoru hajime a milujeme, sa prezila, no, ale ked vidime kam smeruje sucasna Europa, k akemu dramatickemu upadku, tak si uvedomujeme, ze jedina zachrana je navrat k ,,prezitym“ hodnotam.
V Europe to nemusi dopadnut dobre, tej Boh neprislubil, ze prezije, avsak aspon v Cirkvi ,,moje“ predstavy zvitazia, vdaka Bozim prislubeniam, ze Cirkev nikdy nepadne…
A tazko povedat s tou kritikou vyhradne do svojho vnutra, to malo zmysel, ked Cirkev bola pravoverna.
Neviem, dnes, ked vam na Slovensku knazi vravia, ze aby ste deti krstili v dospelosti, a ze to je lepsie, ze cim neskor, tak naozaj neviem. A podobne veci.Mame mlcat, nech sa taketo nazory siria, alebo ich kritizovat? Iba sa pomodlit, a mlcat, ked knazi veriacich ucia taketo a podobne veci? Mlcat, to neni ziadna obeta v tomto pripade, praveze je to jednoduchsia cesta. Niekedy moze byt mlcanie obetou, ale v tomto pripade nou, myslim, ze ani neni.
Proste, podla mna, pouzivate argumenty, ktore platili hlavne v minulosti, ked Cirkev viedli chybujuci predstavitelia, ale pravovernost zostavala zachovana. Mylim, ze v tomto je do istej miery situacia odlisna.
Cize situacia je odlisna, ale predsa ma z historie napadla paralela.
Ked sa anglicki katolicki biskupi odtrhli od Rima za Henricha VIII. Co bolo spravne, aby robili anglikacki katolici? Smerovali krritiku vyhradne do svojho vnutra, modlili sa za svojich anglikanskych biskupov? Alebo si zachovali vieru?
Ako Thomas Morus, tu z jedneho serialu jeho zabery, aj s krasou, hlbkou a mystikou katolicizmu, ktoru mozno vidiet na zaciatku:
Nevím, nino, kde žijete, u nás v olomoucké diecézi není situace taková, jak ji popisujete. Zde jsou stále pravověrní kněží, kteří mají na lidi nároky a neslevují. Proto jsou naše pohledy odlišné, Církev, kterou popisujete jsem nikdy nezažila. Proto si myslím, že klima v Církvi je právě takové, jací jsou laici. V životě jsem nepoznala více věřícího člověka než je moje matka, a musím říct, že na její okolí to má značný vliv, ne jen na mě. Jistě svou vírou ovlivňuje i kněze a ostatní zasvěcené osoby. Proto říkám, že je nutné se za pastýře modlit, jak to bylo v Církvi dřív nevím, mám tuto zkušenost a ta se nedá ničím nahradit. Náš duchovní život ovlivňuje vůli pastýřů. Ale kdo jen kritizuje, není duchovního života schopen, hříchy druhých mu zakrývají oči, aby viděl své vlastní. Proto Ježíš řekl- nejdřív vyndej trám ze svého oka, aby jsi správně viděl a tvé oko bylo čisté. Já jsem se k tomu rozhodla, jak se rozhodnete Vy, je na Vás.
ad.ploci. Ukaž mi svého Boha a já ti řeknu, jaký jsi. I tak by se dalo vyjádřit, co jsem chtěla říct. Bůh se zjevil v Ježíši jako Láska a kdo ho přijme do svého srdce, nemá potřebu přát druhým trestajícího Boha. Kým se Bůh stane pro jednotlivé lidi je na jejich vlastní vůli, jestli chtějí přijmout spásu nebo nikoliv.
Paní Bézová, při vší úctě, motáme se tady pořád dokola. Pořád stejný subjektivismus. Pod Vaše poslední komentáře bych mohl 1:1 zkopírovat odpovědi, které jste dostávala v diskusích, když jste sem začínala psát.
Copak tady někdo někomu přeje trestajícího Boha? Jaký Bůh je, se dozvídáme ze Zjevení, to není otázka toho, kdo co komu přeje, nebo co se přežilo a co je zrovna teď v módě.
Zpochybňuje zde někdo důležitost modlitby za pastýře? Nevšiml jsem si. Vylučuje snad kritika konkrétních špatných činů nějakého hierarchy potřebu (nebo možnost) modlitby za něj? Nevylučuje, proč to pořád stavíte do protikladu? A jak jste mohla přijít na to, že náš duchovní život ovlivňuje vůli pastýřů? Pastýřům můžeme modlitbou vyprošovat milosti nutné k jejich službě, popř. k jejich obrácení, ale ovlivňovat jejich vůli?
Peťa Bézová, myslim, ze nikto druhym nepraje trestajuceho Boha, prave naopak- vsetci su zelame Bozie odpustenie, pre seba i pre druhych. Niekedy zachadzame az tak daleko, ze sa na tuto Boziu lasku a milosrdenstvo prilis spoliehame, a tym ovplyvnujeme nase ciny, odkladame nase obatenia, zmeny zivotneho stylu na neurcito, teda nanikdy. Myslim, ze to je jeden z problemov sucasnosti. Pritom casto nechapeme, ze kazdy novy den moze byt prejavom tej Bozej lasky, a sance, ktoru nam ponuka.
Potom samozrejme moze ten postoj vychadzat z medziludskych ohladov, kedy je naozaj lahsie k druhym dnes pristupovat s Bohom, ktory je ,,len Laskou“ v tom zmysle, ze na nas nema ziadne naroky, ako to dneska casto robia moderni knazi. V kazdom cloveku je do istej miery zakodovana potreba a tuzba po Bohu a preto aj takato liberalna predstava, ak to tak mozem nazvat, dokaze uspokojit, cast tejto potreby, alebo aspon navodit u cloveka taky dojem.
Ludia, ktory zdoraznuju plny obraz Boha, teda akusi ,,lasku+“, tym vacsinou ide len o to, aby ludia opat stretli realneho, ziveho a praveho Boha, nielen uspokojili svoj prirodzeny, vnutorny pocit a tuzbu po Bohu. A takisto som presvedceny, ze ich vacsinou motuvuje tuzba po spase ludi, cize napriek tomu, ze to nemusi vyzerat ako laska, na prvy pohlad, urcite je i to motivom toho.
Myslim, ze ste spominali, ze ste mamicka, a sama urcite viete, ako mnohe vase pocinanie napr. smerom k detom, ci vychove, nemusi vyzerat na prvy pohlad ako ,,iba laska“, a napriek tomu konate z lasky.
Este doplnim. Samozrejme, situacia vo vasej dieceze nemusi byt zla, ako som popisal, co ja vidim na Slovensku.
Sama ste mi vsak neodpovedala, co si pocat napr. ked moderni knazi casto systemativky vedu ludi k cinom, ktore smeruju proti ich spase, niektore som uviedol.
Modlitba je zbran, o tom nepochybujem. Clovek sa musi modlit, ale nemal by si zachovat i vieru?
Myslim, ze za posledne desatrocia ludia u nas to cinili, co vravite, a postupne to dospelo tam, kam dospelo, a situacia sa cim dalej zhorsuje, mizne v lude spravne chapanie viery, mizne medzi knazmi, medzi veriacimi. Uz len ked to porovnam s generaciou vychovanou pred Koncilom, je to skok. A kym este po Koncile sa mimo uzky intelektualy kruh u nas presadzoval konzervativny vyklad Koncilu, dnes dobiehame zameskane milovymi krokmi…
Inak, ale mozno aj chapem niektorym vasim obavam. Nachadzame sa ale asi v situacii, ako ked v Anglicku za Henricha VIII. katolicki biskupi sa mu podriadili, on sam sa do smrti povazoval za hlavu anglikanskej cirkvi a pritom za katolika.
Dnes takisto dochadza pod povrchom Cirkvi k schizme, a rovnako ako vtedy, aj dnes, tato schizma nepebehne za par rokov, mozno bude trvat sto rokov, kym sa stane jasnou, prebehne par desatroci.
Dnes sa uz pri Obamovych reformach ukazala tato schizma v Amerike v plnej sile, kde vacsina katolikov ziskala presvedcenie, ze biskupi by mali prijat katolicku ,,vieru“ od Obamu a media, a poucit sa od nich o nej.
Ale uznavam, ze su i knazi, ktori sa v danych podmienkach snazia, co najviac o pravovernost, ale su i taki, co v dobrej viere prijali falosne ponatie viery, siria ho a vynucuju ho v dobrej viere, a pritom si to ani neuvedomuju, tak uz sa zdesnena krestanska spolocnost a priprava knazov vzdialili od povodneho chapania.
ad.MichalD. Myslela jsem to tak, že naše snaha o dobrý křesťanský život, založená na modlitbě, má velký vliv na konání našich pastýřů. Já nechci stavět do protikladu kritiku a modlitbu za ně, ale zde se probírá právě jen kritika, k modlitbě za ně tu snad vybízím jen já. Nebo se pletu? Nepamatuji se, že bych od vás mužů zde četla něco jiného než kritiku. Proto na to upozorňuji. Ze Zjevení se dozvídáme také to, že kdo dá Ježíši Kristu svou důvěru, zvítězí. Na těchto stránkách je katastrofální nedostatek důvěry v něho, zde každý chce jeho Církev předělávat a řídit. Ti, které vy nazýváte modernistickými knězi, ji možná mají více než většina z nás. Myslím, že krize víry pochází nikoliv z koncilu, ale z nedostatku důvěry v Jeho moc a vedení.
Nino, vy vidíte Církev politicky, já jako prostředek, který používá Bůh ke spáse lidí. Každý má ve svém nitru dostatek informací, k tomu, aby se obrátil, myslím, ale u každého obrácení vypadá jinak. Někdo se obrací po malých krocích celý život, někdo prožije velkou konverzi. Myslím, že Bůh respektuje svobodu každého a umí čekat, jako i já často ve výchově musím čekat, než děti některý můj příkaz pochopí v průběhu toho, jak dospívají. Vy byste chtěl hned dokonalé kněze a dokonalé katolíky, ale to není možné. Člověk se nejdřív musí naučit žít s nadějí, že ho Bůh miluje a přijímá i s jeho hříchy, jako i já své děti přijímám, i když neposlouchají. Bůh nás opravdu nepotřebuje, aby druhé obrátil na správnou cestu, toho bychom si měli být vědomi. Přejme i kněžím a biskupům tento čas zrání a důvěřujme v Krista.
Pre Peťu Bézovú.
,,Každý má ve svém nitru dostatek informací, k tomu, aby se obrátil, myslím, ale u každého obrácení vypadá jinak. Někdo se obrací po malých krocích celý život, někdo prožije velkou konverzi.“
Ale zabudli ste spomenut tych, co sa neobratia nikdy, a myslim ze prave toho sa obavame…
,,Vy byste chtěl hned dokonalé kněze a dokonalé katolíky, ale to není možné.“- chciet by som chcel, ale nie som utopista, a viem, ze to mozne neni, kvoli ludskym naklonostiam k zlemu, takze to az tak neprezivam.
Takze mi naozaj ide o vieru, a nie o dokonalost.
Ak by som mohol este k reakcii na Michala, kde pisete:
,,Na těchto stránkách je katastrofální nedostatek důvěry v něho, zde každý chce jeho Církev předělávat a řídit.“
No. myslim, ze vacsina ludi tu Cirkev nechce prerabat, ani riadit. Naopak, chce, aby konecne prerabanie Cirkvi podla obrazu doby (ktore najviditelnejsie zapocalo Koncilom) skoncilo, a vratili sme sa k ponatiu Cirkvi a viery, ako pevnej, stabilnej, nemennej, systematickej, logickej, ktora vitazi nad chaosom a prinasa pokoj, mier, poriadok, stastie a spasu.
Takisto chce vacsina ludi tu, aby prave lud prestal riadit Cirkev, a riadila ho povolana autorita, v zhode s Tradiciou, prave preto odmetame kolegialitu, manipulacie Konklave mediami, manipulacie laickymi modernistickymi zdruzeniami, protesty proti odvolaniu Bezaka, atd.
Potom naozaj je otazka, kto v skutocnosti chce prerabat a riadit Cirkev? Neni to prave druha strana, ktora tak uz desatrocia robi, a ani sa tym netaji?
,,ale zde se probírá právě jen kritika, k modlitbě za ně tu snad vybízím jen já“- ale tych vyziev tu bolo viac, myslim, ze nic take nehrozi. A kritika patri ku katolicizmu, ako vyhranenie sa, dolezite pre katolicku identitu, jej poznanie a vieru. tak sa to robilo cele dejiny, ze sa kritizovali herezy, keby ste sa narodili v baroku, takisto by ste nasli aj kritiku herez, aj vieru, aj modlitbu. Rovnako v casoch apostolov, a tiez inokedy. To nebol nedostatok viery, a prerabanie Cirkvi, naopak, pevnost vo viere, ktoru nam zanechal Kristus. Dnes je toto najvacsia hrozba, upadok discipliny v Cirkvi, pravovernosti, herezy, upadok viery- nechapem, preco by ludia nemali diskutovat o problemoch, ktore vidia v Cirkvi okolo seba, v nasej dobe zvlast, a ktore sa ich dotykaju a trapia, lebo Cirkev miluju.
ad Petra: Není špatně, že zde vyzýváte k modlitbám za kněze a biskupy, nenechte se ale zmást v úsudku o druhých tím, že ostatní nevyzývají nebo o tom nemluví. Myslím, že byste zde těžko našla někoho, kdo by pochyboval o smyslu modlitby za pastýře, a to zejména za ty, kteří sviští po namydleném svahu modernismu do problémů.
Co se týká těch „dokonalých“ kněží musím odkázat na tu úplně první diskusi, které jste se tady účastnila, tam se probíralo přesně to samé (dále také otázka „provázanosti“ duchovních životů aj.). Nechci tady zabírat místo opakováním odpovědí, dovolím si jen přidat odkazy na moje dva komentáře, týkající se tohoto tématu: http://goo.gl/GSFiH a http://goo.gl/VnJbf
Michale, mě jde v podstatě jen o jedno v této diskuzi, abyste vy, kteří to správně vidíte, začali dělat i něco jiného, než jen kritizovat. Jsem také velmi kritická ale stejně si myslím, že kritikou se dnes NIČEHO nedosáhne, protože se kritizuje všude a všechno. Proč se například Nino neustále tak velmi zaobírá kritikou koncilu a všeho dnešního dění vCírkvi a nebuduje na těch základech, které ještě v Církvi zůstaly, totiž na Kristu a na vztahu k němu? Je mnoho kritiků ale málo těch, kteří žijí s Kristem a nechají svůj život ovlivnit jeho myšlením. Kdybyste to snad vy muži zde dělali, vaše komentáře by vypadaly jinak. Vždyť i nevěřící zde na to poukazují, že zde není láska. Ano ano, pro vás zde je často láska špatně pochopená víra, ale žijete v moderním světě a lidi nepřivedete ke Kristu jinak, než tak, že na vašem životě poznají, v koho jste uvěřili. Pokud považujete subjektivně prožívanou víru založenou na vztahu k Bohu za modernismus, nemám zde asi opravdu co dělat, ale nevěřící už vůbec ne. Proč neposunete horizont svých komentářů k něčemu pozitivnímu v Církvi, aby krize byla překonána láskou? Vždyť každá krize je šancí, jak rozšířit své srdce a pochopení i pro nevěřící a heretiky, aniž bych ztratila něco za své víry. Vy kteří čerpáte z Tradice k tomu máte skvělý základ ve víře. Jen se nesnažit všechny hned předělat k obrazu svému.
Nino, druhé lidi nikdy nemůžete nutit násilím do víry. Když se rozhodují špatně, je to jejich rozhodnutí, které respektuje Bůh a není v naší moci je změnit. Můžeme se za ně jen modlit a když jsou přístupní, tak je v lásce napomínat. Stejně tak není v naší moci změnit směřování Církve. Tady je ale velká naděje, že to udělá Bůh, jestli opravdu věci nejdou správným směrem ke spáse lidí. Mě na vás překvapuje jedna věc- vy si absolutně nepřipouštíte, že byste se mohl mýlit, že by Bůh mohl koncil použít pro větší slávu Boží, jako používá lidské nemoci. Proto je mi váš postoj podezřelý. Naopak u té modernistické Církve vidím, že si není jistá v mnoha věcech, opravuje se a hledá správné pochopení. Pro mě je to známka otevřenosti vůči pravdě. Jen tam, kde je nejistota a tápání, může přijít pravé světlo od Boha. Kde je sebejistota a neomylnost ve vlastních názorech, tam Duch Boží nemůže.
Peťa Bézová, mylit sa nemozem, lebo Koncil uci opaku toho, co Cirkev ucila 2000 rokov, a Cirkev sa mylit nemohla, takze ta sebaistota naozaj pochadza jedine z dovery v Boha a v Cirkev.
A tiez, ako vravel Kristus, ze po ovoci pozname. A to ovocie Koncilu a pokoncilovych reforiem je hrozne, moc hrozne.
Takisto o tom osloveni neveriacich- v tomto prave tiez koncil masivne zlyhal, nielen tym, ze nedokazal neveriacich oslovit a priviest do Cirkvi, ale vyhnal z Cirkvi i tych, co boli veriaci.
Sama pripustate krizu, aby sme sa modlili za jej prekonanie, a na druhej strane sa mi zda, ako by sme chceli sucasny stav chaosu a krizy zachovat, ba ho este oslavovat ako Bozie dielo…. Potom tomu nie uplne chapem.
Nino, já jsem toho názoru, že Církev byla v krizi vždy. Vy tady tvrdíte, že je v krizi až teď a že za to může koncil. Já jsem jinou Církev než tu v krizi nezažila a proto ji miluji i s tou krizí. Nemůžu si přát, aby se vráila zpět, protože tehdy byly zase jiné krize a problémy, o kterých nevíme. Celé dějiny Církve jsou jedna velká krize, krize člověka, hledajícího Boha. Já nemám jinou možnost, než přát si, aby co nejvíc lidí uslyšelo za svého života o Ježíši Kristu, aby až budou umírat, vzývali jeho jméno jako lotr, který ho prosil, aby si na něho vzpomněl ve svém království. Vy čekáte jako Židé jeho království už na tomto světě, když lidé uznají Církev a Boží zákony, ale to se nestane. Jeho království není z tohoto světa. Bůh podrobil všechno pomíjivosti a Ježíš bude kralovat až mu Bůh položí jeho nepřátele k nohám. Když si otevřu stránky Radia Vaticana a čtu papežovy středeční promluvy na téma víra, moje duše jihne a věří v život věčný. Jeho slova nejsou jeho, ale jsou z Ducha a vy mi tvrdíte, že se mýlí. On se nemýlí, slouží Králi, který není z tohoto světa a vede nás k sobě. Papež je jistě hříšník, jako i já, ale až budu umírat, vzpomenu si na jeho slova a doufám, že se setkám s tím, který mu ta slova diktoval. Totéž přeji i všem ostatním lidem, proto jsem vděčná za tohoto papeže. Nevím, jak jinak to mám vysvětlit.
Ano, je pravda, samozrejme, cele dejiny Cirkvi su spojene s vyzvami a zapasom, avsak su obdobia upadku, a toto je nesporne jedno z nich. Mozeme to relativizovat, avsak na faktoch to nic nemeni, ze toto obdobie je spojene s upadkom a odpadom podobne ako za zosvetstenych renesancnych papezov.
Mozno ste inu Cirkev a katolikov nepoznala, ale verte, ze pred Koncilom nebolo tolko rozvodov, nebolo tolko potratov, nebolo tolko nemanzelskeho a predmanzelskeho spoluzitia, a predmanzelskeho striedania vztahov, nebolo tolko pouzivania antikoncepcie, katolici nepouzivali tolko meno Bozie nadarmo, a veka vacsina tych, co sa povazovali za katolikov chodila do kostola pravidelne. Katolici mali viacdetne rodiny.
Viem, ze to zrejme zase nejako zrelativizujete, ale proste to su fakty, ktore vidim…
Myslim, ze Benedikt urobil i vela pozitivneho, v tom s vami suhlasim (mylim, ako papez, nie ako ucastnik koncilu) a posunul Cirkev spravnym smerom, ale nebudem tvrdit, ze je dobojovane, pretoze este stale sme sa nevratili a neobnovili Cirkev, zatial iba odstranujeme niektore zavazne dosledky reforiem a zmien (niektore dalsie ponechavame), avsak treba opat sa vratit k viere a praxi predkov, katolickej viere a praxi.
ad Petra: Přirovnáváte dopuštění II.VK k Božímu dopuštění nemoci. Zkuste toto přirovnání domyslet do konce. Víme, že nakonec to, zda se nemocný uzdraví, či ne, je jen a jen v Božích rukou a když někdo stoná, tak se za něj modlíme. Přesto ho ale nenecháváme jen tak ležet napospas a víme, že jsme povinni pro jeho uzdravení také něco udělat. Mj. také objevit příčinu nemoci, tuto pak nezamlčovat a nerelativizovat, dále pak jsme povinni se vyvarovat čehokoliv, co by mohlo stav nemocného zhoršovat.
To, že moderní církev si není jistá v mnoha věcech není žádná její ctnost, neboť převážně se jedná o otázky, které již byly v minulosti mnohokrát řešeny a tato „nejistota“ pramení jen z toho, že se nám jaksi konečný nález Magisteria dnes už do krámu nehodí a tak se pyšně snažíme ho nějak přechytračit.
Souhlasím s Vámi, že současná krize může být překonána jen láskou, ale to v první řadě láskou k Bohu. Jak se ale slučuje s láskou k Bohu např. naše účast na obřadech, kde je po Jeho Tělu doslova šlapáno? Jak se s ní shoduje to, že se tváříme, že se nic neděje? Obávám se, že nám na soudu v těchto případech pramálo pomohou vytáčky, že jsme „hledali správné pochopení“, snažili se být „otevřeni vůči pravdě“ a „milosrdní“ k jinověrcům.
Michale a Nino, vaše názory beru. Jen mám trochu jiné pochopení Církve, než vy. Podle mě není Církev v první řadě o tom, dát Bohu, co Boží jest, ale přivést člověka k naději na život s ním. Dávat Bohu co mu patří, máme především každý sám ve svém srdci, učinit ho králem svého života a svých životních tužeb. Chápu, že když se to dřív shodovalo s liturgií Církve, byla to velká pomoc pro věřící. Teď jsme na to každý víceméně sám a musíme se o to víc snažit. Ale ta snaha je nutná právě pro obrodu Církve. Kdyby k této situaci nedošlo, lidé by se spoléhali na samospasitelnou milost v Církvi a postupně by vychladli. Nic není samo od sebe a zadarmo. V evropské Církvi je úpadek, ale ten by stejně přišel, protože laici dřív Církev nechápali a jen ji konzumovali. My teď vidíme ty plody, ale úpadek by stejně přišel a nebyla by nastartovaná žádná obnova, jako je teď třeba právě u vás tradičních. Jen chci abyste pochopili, že máte-li býti kvasem, musíte spoléhat na milost Boží a ne na sebe. K tomu je zase důležitá modlitba a předpokladem správné modlitby je milovat Boha a lidi. Bohužel s tou láskou k Bohu i bližním máme všichni zde problémy, takže mi jde o to, méně se napadat uvnitř Církve a více se modlit za své biskupy a papeže, aniž bychom je neustále z něčeho obviňovali. Snažit se změnit druhé a svět, i když jenom svět katolíků, je práce zbytečná a marná. Ale máte-li nějaké zkušenosti s tím jak změnit sama sebe, tak to se ráda přiučím.
Peťa Bézová, pisete:
,,takže mi jde o to, méně se napadat uvnitř Církve a více se modlit za své biskupy a papeže, aniž bychom je neustále z něčeho obviňovali.“
Ja prave naopak si myslim, ze to je velmi dolezite, vediet sa distancovat od herez, a zostat vo viere, ktoru nam zanechal Kristus. To bolo vzdy dolezite, a dnes to je este dolezitejsie, lebo inak sa sami potopime do polopravd, lzi, omylov, manipulacii a zatemnime poznanie viery. Poznat svoje nabozenstvo znamena i poznat, co nim neni.
Nino, Vy na to asi inteligenci máte, ale věřte tomu, že většina národa na tom tak dobře není. Já vůbec nemám sílu studovat, co kde kdo řekl, jestli je to hereze nebo ne, jestli mu mám věřit nebo nevěřit. Většina lidí potřebuje obyčejně zvěstovat evangelium, aby jim prokvasilo jejich myšlení, získat důvěru k Bohu, aby umírali v pokoji , smířeni s Bohem. Až budeme umírat, bude nám jedno, jestli ten který papež nebo prefekt byl pravověrný, ale mohou nám vytanout jeho slova o životě věčném, můžeme mít naději. Čili- jak říká pan Halík – není důležité, co si o Bohu myslíme, ale zda chceme, aby byl. Velmi dobře vyjádřeno. Já se raději stanu s hříšníky hříšníkem, než abych druhé neustále opravovala. Stejně je spása milost, naprosto nezávislá na našem úsudku o Bohu. Touha je to, co je podstatné.
Jen drobná poznámka. Automatická exkomunikace se týká pouze zpovědníka jako takového. Tlumočník, či jiná osoba mohou být exkomunikací potrestáni nikoliv však samočině. viz kodex kán.1388
Pravda, omlouvám se za tu nepřesnost…
Nejsmutnejsi na tom je, ze v Australii se nekdo prohlasi za katolika („i kdyz do kostela moc casto nechodim“) a pak hned ze sebe vyda, ze se jedna o „stredoveky zakon“ ktery je v roizporu se zakonem zeme. To. ze jde o svatost nevi, nebot nevi ani co to je svatost. A to velmi pravdepodobne prosel katolickym skolnim systemem. K tomu co rekl v teto otazce (zpovedniho tajemstvi) kardinal Pell (primas australsky) tento „broadcaster“ stavi jako dukaz jeho omylu prohlaseni jakehosi „byvaleho biskupa“. Ani nerekne, zda katolickeho, natoz proc je nyni „byvaly“. Ovoce to pul stoleti katolickeho vzdelani po Vatikanu II. ?
Nejlepsi je, ze nejrozumeji vysvetluje zpovedni tajemstvi Australanum Andrew Bolt, novinar z Melbourne, z holandskych rodicu v Adelaide narozeny, jenz se prohlasuje za nevericiho !
Zaverem: Je jedno jak to dopadne, nebot blbe zakony ze zakona nepracuji. Vzruseni je velike, objevuji se opet taci, co chteji navrat trestu smrti (neni jasne zda za przneni ditek, ci neprozrazovani zpovedniho tajemstvi) ale planovana royal commission vezme pry 2 roky (tzn. ze do 5 nebude dokoncena) a vsechen ten povyk je ucelovy, nebot vlada jiz 4 roky kazi na co sahne, zadluzuje se az po usi (zdedila 20 bilionu v cernem, dnes jiz je temer 200 bilionu v cervenem) a za rok musi jiti k volbam. Tak vezme rada cokoliv, co odvrati pozornost volice od vladnich pruseru (omlouvam se, ale bohuzel jine slovo nemuze popsat jejich cinnost).
Zbyva li australskemu lidu jeste trocha zdraveho rozumu (americkemu jiz ne, i kdyz tam moc vyber nemeli) tak pristi rok bude nova australska vlada, ktera doufejme nebude muset zakryvat svoji cinnhost blbostma. Kdyz nova vlada nebude, tak to uz bude vsechno naprosto jedno.
U nás se veřejně nadává na Církev a na křesťanství již skoro sto let, od konce 1. světové války. Všimněte si prosím že skoro všichni naši nepřátelé se přitom prohlašují za katolíky a tvrdí jak strašně moc jim leží osud a pověst Církve na srdci. Ty historky často bývají opravdu srdceryvné. Někteří kvůli tomu dokonce studují naše reálie, alespoň povrchně a vykládají jak chodili do kostela a modlili se růženec. Těžko říct proč to dělají. Možná nás tím chtějí naštvat, přivést k zoufalství, ukázat že máme mezi sebou jidáše, svést věrné, ovlivnit ke zlému váhající a zatvrdit odpůrce. Ze lži se dají obvykle usvědčit jakoukoliv doplňující otázkou. Možná je to jinde podobné, že si herodové rádi hrají na jidáše. Nevidím důvod proč se tím trápit. radši se za ně modleme.
Nedávno jsem mluvil s jedním vysokoškolským kaplanem. O tom kolik vysokoškoláků vužívá možnost se vyzpovídat. Na prvním místě je Polsko. Vysokoškolský zpovědník zpovídá 3 hodiny denně, 7x za týden. V jedné vyspělé zemi kde by to člověk zrovna nečekal už nikdo nepřišel ke zpovědi 6 let, i když do kostela chodí i ve všedno a asi svou povinnost plní doma ve farnosti. U nás to dělá 2 hodiny 2x v týdnu, což je celkem slušný průměr.
Modleme se aby ta australská iniciativa přispěla k oživení. Člověk si toho co má začne často vážit až když mu to někdo zkouší vyrvat……..kromě toho máme zrovna v Austrálii u svých nepřátel pořádný vroubek. V době kdy vrcholila celosvětová proticírkevní kampaň pod záminkou pedofilie tak požádali australští anglikáni Svatého Otce o plnou jednotu morálky a víry. Mimo jiné i 40 kompletních farností a několik biskupů. Svět v tu chvíli ztichnul a kampaň skončila. Těžko se dá čekat že se v té Austrálii nepřátelé o něco nepokusí, když je tam tak pěkně zatahali za ocas.
Nezlobte se, ale čísla, která uvádíte, nevypovídají vůbec o ničem (leda tak o vytíženosti dotyčných kněží). Pokud byste chtěl nějak usuzovat na zbožnost vysokoškoláků, pak by bylo potřeba vědět, kolik procent z jejich počtu se vyzpovídá za měsíc.
Ještě mne tak napadlo že už jsem se s tím někde setkal i u nás, i když to netvrdil vysoký státní úředník. Že by se mělo zakročit proti flanďákům kteří znásilňují ministranty a kryjí zločince a zakázat nám zpovědní tajemství. Pravděpodobně se s tím setkáme i teď v souvislosti s Austrálií, nebo někdy v budoucnosti. Napadla mne vhodná odpověď. Jak by se těm lidem líbilo kdyby se ta oznamovací povinnost trochu rozšířila ? Kdyby je museli povinně ze zákona udat i osoby blízké. Rodiče, děti, sourozenci, manželé a manželky, milenci a milenky ? Nebo jejich advokát a daňový poradce ? Kdyby jejich zaměstnavatel veřejně projednával pracovní schopnosti a přestupky a oznamoval všem důvody proč je nahradil ve funkci, tak jak to požadují po Svatém Otci když dělá personální změny ? Cosi mi říká že by asi byli spíš proti.
Pokud vím, tak lékaři, advokáti a daňoví poradci už dávno právo na absolutní tajemství nemají…
To je sice pravda ale proč bychom se na to nemohli zeptat, jak by se jim líbilo kdyby je naprášil naprosto každý a všechno na ně vykecal a zveřejnil ? Zvlášť když je u nás dost rozšířený názor že nikdo nemá hasit co ho nepálí a jakékoliv oznámení něčeho zlého včetně stížnosti na vlastní křivdu mnozí z nás považují za udavačství. Správně prý máme být zticha, nedělat problémy a jít okrást někoho jiného. Šikany se nejlépe zbavíme údajně tak že začneme mlátit a ponižovat někoho slabšího a ostatní se přidají a dají nám pokoj. Tenhleten názor se žel Bohu naším národem docela táhne.
Odedávna platí že advokát nesmí u soudu lhát. Praxe je ale jiná.
Vážení, nebojte se, že ČR dostane befel z Brusele a bude muset uzákonit něco podobného. I kdyby se něco takového stalo, obávám se, že nebude co oznámit. Naše dcerka nedávno vyprávěla, jak se jeden chlapec na náboženství přiznal, že byl naposledy u zpovědi před svým prvním svatým přijímáním a tudíž od jeho zpovědi uběhlo cca půl roku. Obávám se, že kdyby z našich kostelů nadobro zmizely zpovědnice, všimlo by si toho jen málo lidí. Vždyť to jen zbytečně zabírá místo a stejně tam nikdo nechodí…
Ještě to díky Bohu nedošlo tak daleko, že by tam nikdo nechodil, ale procento „praktikujících“ katolíků, kteří chodí ke sv. zpovědi každý měsíc, nebude nijak vysoké. Můj odhad, daný pozorováním „front“ před zpovědnicemi v moderních farnostech je, že měsíčně je vyzpovídáno něco kolem 10-15% z počtu těch, kteří chodí na nedělní mše sv.
Obávám se ale, že větší problém než kvantita bude kvalita.
Ano, je to tak. A to si mnozí u nás říkají „živá farnost“ a kupodivu, ani před zpovědnicí, ani před svatostánkem není zrovna narváno. Zato ke sv. přijímání chodí přes polovinu přítomných z kostela. A o kvalitě zpovědníků si též nedělám iluse, stejně tak o kvalitě nás, kajícníků. Je to problém, se kterým si mnoho lidí neví rady: špatně formovaní kněží špatně formují své ovečky a ty pokud neodpadnou, špatně formují své rodiny…
Co s tím, co navrhujete?
… a ty rodiny jsou stále menší, je v nich stále méně povolání … a tak pořád dokola. Vlastně ne pořád, ale jen do doby, než to celé vymře, nebo tomu bude z Boží milosti učiněn konec jiným způsobem. Co ale dělat nyní? Já se snažím řídit radou sv. Vincence Lerinského (viz http://ecclesia.g6.cz/informace/files/Commonitorium.pdf hl. III.)
Najít dobrého zpovědníka (nikoliv psychoanalyzujícího omlouvače hříchů) je dnes opravdu problém, ale stále existují. Myslím, že Pán neponechá modlitby v této věci bez odezvy.
Ono dnes už je otázkou i to označení „zpovědník“ nebo „zpovědnice“. Někteří moderní kněží termín „sv. zpověď“ nemohou vystát a důsledně prosazují svátost smíření. Já to nějak nemohu strávit, ani nechci domýšlet, jak by se jim pak vlastně mělo říkat …
…z farnosti, kam chodíme my, nebylo za 20 let její obnovené činnosti jediné povolání. Rodiny jsou stále menší, (většina tzv. katolické minimum, 4 děti) ale neviděl bych to jako problém. Tím problémem je, dle mého názoru bezbřehý liberalismus a modernismus, především pak eucharistická neúcta. Podavači sv. přijímání upadne tělo Kristovo na zem a kněz řekne, že se nic neděje.
Katolíkům se líbí na této zemi a hrají to na obě strany, podobně jako cikáni. Užít si a mít to zároveň pojištěné „tam nahoře.“ Nadšení pro věc Boží chybí, rodiny se spolu nemodlí, na mši sv. se chodí jeko na spolčo…
když se tak kolem sebe dívám, tak moderní „katolické minimum“ už dávno není 4, ale 2 … ale jinak to vidím podobně, jak píšete
Irsko navrhuje bezprecedentní legislativu, která stanovuje absolutní oznamovací povinnost u sexuálního zneužívání dětí. Podle této legislativy budou mít oznamovací povinnost i kněží, kteří se o něm dověděli v rámci svaté zpovědi. Přitom jakékoliv vyznání u zpovědi podléhá zpovědnímu tajemství, jehož úmyslné porušení knězem (či případně tlumočníkem nebo jiným posluchačem) znamená automatickou exkomunikaci provinilce.