Daniel Herman
Včera večer (31. 1. 2014) jsem měl možnost sledovat vystoupení nového ministra kultury Daniela Hermana z KDU-ČSL v pořadu Interview ČT24 (vizte ZDE). Tento „bývalý kněz“ je možná obratným řečníkem, ale pokud jde o charakter, předvedl nám „to nejhorší z českého lidovectví“. Kámenem úrazy se pro něj staly tzv. „církevní restituce“…
V prvních chvílích se ještě držel – na otázky ve stylu, zda bude nutit své podřízené k větší vstřícnosti k žádostem o restituce, logicky zareagoval odpovědí, že rozsah a podmínky restitucí jsou dány zákonem, takže zde žádný prostor pro „vstřícnost“ není. I když se vyskytnou nějaké spory, bude to muset řešit soud, a teprve kdyby se u soudu ukázalo, že nějaký státní úředník závažně porušoval zákon, bude třeba to řešit, protože zákony je třeba dodržovat.
Jestliže však z této otázky pan Herman vybruslil elegantně a ve jménu spravedlnosti a zdravého rozumu, druhým zásadním dotazem na toto téma mu moderátor s přehledem zlomil vaz. Zeptal se pana Hermana, jsou-li tyto restituce férové. Krásný příklad otázky, která jde ke kořeni charakteru tázaného. Církevní restituce samozřejmě jsou fér (resp. jsou-li nefér, tak jsou nefér vůči církvi – na což se ovšem, jak všichni víme, moderátor neptal). Pan Herman to dobře ví, stejně jako ví, že tento (pravdivý) postoj zastává většina voličů, které jeho strana v politice reprezentuje. Právě z těchto důvodů měl povinnost to jasně říci. Ale on to neudělal.
Jeho bezcharakterní kličkování bylo nejen klasickou ukázkou licoměrnosti a křivého charakteru, ale také další drtivou ranou pověsti církevním restitucím, protože každý nezaujatý divák, který ještě na danou věc nemá pevně daný názor, musí po vyslechnutí Hermanova vystoupení dospět k mylnému závěru, že církevní restituce jsou takové svinstvo, že je jako férové nedokáží obhajovat ani křesťanští politici, kteří mají pro jejich „podporu“ jen jediný argument: „Jsou hotové a to je třeba respektovat.“
Zde můžete vidět klasický produkt lidovecké politiky tzv. „širokého rozkročení strany“, která se snaží lovit voliče jak mezi konzervativními katolíky, tak mezi bezvěreckými liberály, což je samozřejmě nesmyl, protože ty dvě skupiny mají četné klíčové názory a zájmy přesně opačné a tudíž není možné reprezentovat je obě naráz. Výsledkem je ubohé kličkování, jaké jsme mohli vidět tady, které poškozuje důležité cíle a úkoly křesťanské politiky. Pan Herman si možná udržel pár antiklerikálních liberálů, co ho volili, poškodil ale Církev a všechny slušné lidi v této zemi. Hanba!
Aktuality 
Já bych tak přísný nebyl. Ministr vlády ČR (nikoliv KDU) musí hovořit především tak, aby jeho výroky byly slučitelné s názorem vlády. V tomto případě koaliční.
Pořad jsem neviděl, ale z popisu věci bych asi Hermana neodsuzoval. Lidovci se snaží tvářit, že s tím zákonem nemají nic společného (je to pravda, schválila ho sněmovna bez nich) a proto se nechtějí vyjadřovat ani k jeho spravedlnosti.
Kdyby Herman řekl, že zákon je nespravedlivý vůči církvi, snesla by se na něj banda idiotů, že je zaujatý, a hned by bylo „potřeba“ mu nasadit do resortu někoho, kdo ho bude „hlídat“, aby náhodou církvi nevrátil, co jí patří.
Odkaz je na počátku článku…
Dle mého názoru Daniel Herman mluvil diplomaticky, nepřipadalo mi to jako kličkování. Restituce prostě jsou dané zákonem, který je třeba dodržet. Otázka, zda jsou férové je velmi zákeřná, protože ty restituce férové jsou i nejsou (jak vůči komu). Mne spíše zaujala Hermanova tendence relativizovat možnou spolupráci Babiše s StB…
Pan Herman je nepochybně velmi pragmatický člověk. Proto se vyjadřuje tak, jak se vyjadřuje. Proto, krátce poté co ho vyhodili z ÚSTRu, vstoupil k lidovcům. Bylo potřeba najít si novou práci. Podařilo se. Stal se ministrem. Je šance ve funkci vydržet 4 roky. Přece si nebude komplikovat život otevřeným zastáváním se církevních restitucí a podřezávat si pod sebou židli, na kterou sotva usedl. Lidi pochopte to! V sázce je ministerský plat. Kdo z vás ho má? A tak musí tlachat, tlachat a zase jenom tlachat…
Pan Daniel Herman je především ambiciózním člověkem. Vždy jim byl, a pokud se neotevře nějaké metanoi, zůstane takovým až do své smrti, případně předsmrtné nemohoucnosti (ze které, asi jediné, má krapet nahnáno, myslím, že je jasný adept na eutanku). Vše ostatní je pro něj podružné. Dovoluji si to napsat, protože se s ním krapet znám osobně. Je úplně zbytečné nad ním uvažovat v kategoriích cti, spravedlnosti, férovosti a kdoví jakých jiných morální kvalit. Podepisuji tímto příspěvěk pana Josefa výše nade mnou, protože ten se dotýká podstaty problému. Zkuste zahlédnout v úvahách pana Hermana mylnost jeho pro pragmatických premis – pak budete mít šanci s ním vést dialog a možná Vaše názory přijme za své, jako by byly jeho od nepaměti a on sám si na ně přišel … :-). Osobně ale doporučuji nevysilovat se nad ním jinak, než modlitbou za něj a za to, co tam na tý kultůře bude tropit. 🙂 Mám vítr, kde fšude ho zahlédneme v rámci shánění budoucí voličské komunity …. 😦 🙂
Daniel Herman byl dříve mluvčím ČBK. Jak se jím stal?
Už se u něj v té době projevovaly ty jeho charakterové vady? Pokud ano, jak? Nebo již v době, kdy dělal sekretáře Vlkovi?
Myslím, že Herman na otázku po férovosti restitucí neměl vůbec odpovídat. Mohl říci:
S touto otázkou se obraťte na někoho jiného. Já osobně jsem ve zvláštní situaci, neboť jsem působil jako kněz v katolické církvi. Kdybych řekl, že jsou férové, předhodí se mi, že to říkám jako kněz. Když bych řekl, že ne, tak se o mne řekne, že jsem nejen odešel z kněžské služby, ale dokonce zanevřel na církev.
Podoba restitucí je kompromis. Koalice a sestavení vlády je kompromis. Ta otázka je zákeřná a zlomyslná a Herman (ať už si o něm myslíme cokoliv) se nenechal nachytat. V tomto případě se mi zdá mluvit o „selhání“ zdá přece jenom přehnané…