Ad Možnosti a limity strany lidové…

To, co předvedl Vratislav Dostál ve svém článku Možnosti a limity strany lidové, je naprosto neuvěřitelné. Jeho propagace totálně neúspěšného konceptu liberálně-konzervativního slepence, který prohrál lidovcům poslední volby, by se ještě dala pochopit jako osobní poblouznění několika cvoků, kteří nechápou, že řekne-li jim volič „už dost“, myslí tím už dost, ale označování klasického konzervativního programu za xenofóbní a dokonce fašistický už zcela překračuje hranice dobrého vkusu i zdravého rozumu.

Kolik asi dalo autorovi práce a do jak velkých hlubin Pacifiku se musel ponořit, aby našel ty „odborníky“, kteří mu tohle hodnocení poskytli a povolili ocitovat? Že by to byli ti samí, co radili Cyrilu Svobodovi? 🙂

Co mne ovšem fascinuje nejvíce, jsou citované výroky místopředsedkyně KDU-ČSL Michaely Šojdrové a Tomáše Zdechovského.

Pokud autor nelže, což ovšem nelze vyloučit, uvážíme-li „serióznost“ celého článku, pak se paní Šojdrová domnívá, že usnesení Celostátního výboru MKD vyjadřuje jen „názor části členů“, který si ani nezaslouží komentáře. Ještě absurdnější je pak její tvrzení, že nejde o součást programu MKD, protože ve skutečnosti jde pouze o parafrázi základních ideových bodů MKD, které rozhodně jsou nejen programem, ale dokonce základní ideovou koncepcí MKD. A podle mne i minimum pro každou konzervativní křesťanskou stranu.

A pokud autor článku nelže, tak si zde pěkně zalhal Tomáš Zdechovský, neboť MKD rozhodně nemá několik desítek, ale několik set členů (694 k lednu 2010). A rozhodně mezi nimi nijak nedominují lidé, kteří dřív byli ve straně Miroslava Sládka (to už je nanejvýš sprostá lež na entou, mně osobně není znám nikdo z MKD s touto minulostí). A pokud jde o naprostou bezvýznamnost Mladých křesťanských demokratů z pohledu KDU-ČSL a jejího dalšího směřování, tu si zas až tak hodnotit netroufám, nicméně co vím, tak podíl členů MKD na kampani KDU-ČSL představuje většinu toho, co na kampani mělo smysl a fungovalo.

Podtrženo a sečteno: Vratislav Dostál sepsal strašlivý blábol, v němž se lže, jako když tiskne. Zbývá jediná otázka: Kdo je ten kapitální lhář? Pan Zdechovský? Pan Dostál?

Ignác Pospíšil

Vyšlo i na iDnesáckém blogu autora.

3 Responses to Ad Možnosti a limity strany lidové…

  1. publius píše:

    Možná je to znamení. Jistě se nikdo nechce podobat kryse, která první opouští potápějící se loď. Na druhou stranu setrvávat v lodi, která již vesele hnije na dně, je vhodné pro hlavonožce; ne však tolik pro někoho, komu dobrý Bůh mezi hlavu a končetiny vložil tělo.

  2. Felix píše:

    Přece nechcete, abych ten Dostálův dlouhý text celý četl? V tom smyslu, jak píšete pindají tři skupiny lidí:
    1. Nepoučení tvůrcové porážky.
    2. Nepoučitelní pomatenci.
    2. Kamuflovaní, chápající škůdci.
    Nejen pan Dostál, ale jistě i někteří členové MKD, když je jich tolik (u demokratického tělesa je to zákonité), zřejmě patří do některé z těchto tří skupin.

  3. Felix píše:

    Jenom jsem si všiml, že nějaká Hilebrantová píše, že „jsem volila asi 10 let po revoluci“. No jistěže, pokud to byla revoluce, tak ať se nediví, že tato revoluce pozřela lidovce. To Havlovo označení převratu 89 za revoluci bylo zlověstné.

Zanechat odpověď na Felix Zrušit odpověď na komentář