Doporučujeme skvělé komentáře z dílny Res Claritatis:
Josef Mudra: Ayn Randová: Zbožštění jednotlivce a glorifikace sobectví
Michaela Freiová: Bylo to fakt hustý
Aktuality
Aktuality Duší a hvězd
Duše a hvězdy- Duše a hvězdy se přesouvají
- Apostata, ne-li přímo ateista v kněžském rouchu
- Poznámky k neomylnosti kanonisací
- Rozhlédnutí 2014/05/25
- Omluva ženám všem
- Clavin přestane doprovázet mistrovství světa
- Katolický volič: Další strašné volby
- Orlové se sešli na Svaté Hoře
- Rozhlédnutí 2014/05/18
- Sv. Jan Nepomucký, nebezpečný „patron České země“
Odebírat
Aktuality 
A tohle už sice není z RC, ale dobrý je to taky a paní Freiové to jistě není proti mysli:
Michal Semín: „Dárek k MDŽ aneb chvála mzdové diskriminace“
http://blog.ihned.cz/c3-41020350-YSemin_d-darek-k-mdz-aneb-chvala-mzdove-diskriminace
Celý problém je ten, že zatímco muži jsou s rolí, kterou jim přisuzuje Michal Semín v drtivé většině spokojeni a často si v ní více než libují, tak ženám mnohdy role utíračky zadků, krmičky a uklízečky, nevyhovuje. Prostě ne.
A pokud se rozhodnou rozmnožit své hřivny (schopnosti, talent) v nějaké profesi, nevidím důvod, proč by měly být programově diskriminovány.
Nechápu, jak někdo může tu snad nejdůležitější a nejkrásnější roli ženy, kterou ve společnosti má (měla by mít), totiž být matkou, nazývat krmičkou atp.. Honzo, myslím si, že právě ten tvůj postoj, kterým degraduješ roli matky, zapříčiňuje, že se ženám nezamlouvá. Proč by měl, když chlap se na ni dívá jako na otroka, když ji neocení?
To je fakt.
„snad nejdůležitější a nejkrásnější roli ženy“
Já neříkám, že role matky není nejdůležitější a nejkrásnější. Ale matkou jsou přece i ženy pracující. Sám říkáš, že je to role „nejdůležitější“, čímž naznačuješ, že žena má i role jiné. Bohužel při „plném úvazku“ a upoutání doma se může žena rolí matky unavit a přestane vidět její krásu, což se může stát a chápu obavy žen v tomto směru.
Jo, pokud žena touží a chce být s dětmi doma, nechci jí v nejmenším bránit! Na druhou stranu jsou ženy, které se chtějí realizovat v práci, protože chtějí, ne proto, že by je někdo nutil (ne na úkor dětí!, ale to nesmí ani muž), pak pro to mám pochopení.
Pokud bude moje manželka vydělávat víc než já, zůstanu, bude-li ona chtít, na rodičovské. Ale nechci být celý život doma s dětmi. Chci se taky věnovat tomu, co mě zajímá a v čem můžu být dobrý. Kdyby mi někdo oznámil, že je mi přisouzeno být celý život jen doma u dětí, asi by mě to nepotěšilo. Pokud bych to ovšem považoval za nezbytné (třeba nutnost starat se o postižené dítě), byl bych. Nemyslím si ale, že každá žena musí nezbytně být doma „na plný úvazek“. Ale uvidím v budoucnosti jak to půjde skloubit, takže ti třeba pak dám vědět 🙂 Zatím jsem otevřený modelu: vše, co si bude moje žena přát, aby se cítila co nejvíce naplněná a šťastná. Pokud to bude rolí matky na plný úvazek – nemám problém.
Protoze tuhle roli Pismo zenam neprisuzuje.
Hamish: To, že žena pracuje a třeba i vydělává víc neznamená, že není podřízena svému muži v souladu s Písmem. Ženy mohou vládnout, pracovat v náročných profesích, pokud na to mají. A měly by být oceněny tak, jak to zasluhuje práce podle náročnosti, ne pohlaví.
Mohla bych se otázat pana Honzy K.: on Michal Semín tvrdí, že ženy smí pouze utírat zadky, krmit a uklízet?
A dále pana Hamishe: jaké role jsou Písmem sv. ženám povoleny?
Otázka nemá být provokativní, jen by mě to zajímalo, neb jsem v této otázce zcela nevzdělána.
Neab: Já tvrdím, že Michal Semín tvrdí…?
To jsem tu jediny, kdo cet tridentsky katechismus, ktery na zaklade Pisma a Tradice vyklada, jaka je uloha zeny ve spolecnosti?
Honzo, pripominate mi svym nemistnym optimismem Maritaina. Ten tvrdil vite co…
Vase sentence jsou zcela v duchu liberalismu a revoluce.
Nezapomenu nikdy na syceni zmiji, kdyz pri prazske prednasce mons. Williamson zminil, ze zeny na vysoke skoly nepatri.
Jo, stari liberalove jsou dnes za konservativce.
Ano, dovolila jsem si ho nepřečíst, avšak neprodleně tak učiním.
Co tvrdil Maritain?
Mimo jine treba to, ze kdyz pred cloveka postavis dobro a zlo, vybere si dobro. Asi tak zjednodusene. Coz je samozrejme totalni nesmysl. Lidska prirozenost je nachylna ke zlemu spise nez k dobremu. Tim jsem narazel na Honzovu utopistickou myslenku, ze zena, ktera ma vyssi plat a vyssi postaveni ve spolecnosti nez jeji manzel, se mu zcela v duchu katolicke nauky podridi. Vyjimky mozna jsou, ale…
Nea: nac ta ustepacnost?
Honza: nac to sebemrskacstvi a ”prekvapive” odhaleni tveho nesouhlasu s biskupem Williamsonem, respektive katolickou naukou?
Hamish: Srovnávat osobní názor jednoho suspendovaného biskupa s katolickou naukou mi přijde podivné.
Ptám se mlčící redakce Duší a hvězd – je v pořádku, aby mne někdo pro nesouhlas s názorem, že ženy nemají studovat vysokou školu označoval za rozporníka s katolickou naukou?
Neuš, ty třeba osobně souhlasíš s tím, že žena by neměla studovat vysokou školu?
Odpověď Honzovi Kohoutkovi na Březen 9, 2010 v 12:33 pm:
Redakce rediguje diskusi pouze v minimální nutné míře. Tedy aby zde nedocházelo k zásadním urážkám víry a aby se diskuse nezvrhla v žumpu. Hamišův postoj považuji za podivný a rozhodně nepodepřený oficiální naukou církve, nicméně nemyslím, že by bylo nutné zakročovat.
Můj postoj k problému: Ženy se jistě mohou vzdělávat, ženy jistě mohou pracovat. Měly by ale mít na paměti, že pokud neplánují zasvěcený život, ale manželství, tak až se ožení a budou mít děti, že jsou to ony, kdo má zůstat s dětmi doma v raném dětství, protože děti v tomto období jsou primárně jejich starost – prostě protože mají k jejich opečovávání větší předpoklady, než muži. Prostě na základě rolí daných přírodou je primární úkol ženy péče o děti a primární úkol muže je živit a chránit rodinu.
Žonglovat s těmito úkoly či zanedbávání dětí kvůli kariéře by už bylo v rozporu s katolickou vírou – protože by to bylo zanedbávání povinností, které mají rodiče k dětem. Samozřejmě netvrdím, že se nemohou vyskytnout případy, kdy si žena a muž mohou (nebo dokonce musí) své hlavní role prohodit, ale to budou výjimečné situace podložené skutečně zásadními důvody.
Zeny se vdavaji, ne zeni.
Muj nazor neni a priori mym nazorem, ale to prece vite vsichni. Je to nauka obsazena v tradicnim katolickem uceni. Jenze ono se to poznamenanym volnosti, rovnosti a bratrstvim nelibi. To chapu.
Co je názorem Církve – že ženy nesmí dosahovat vyššího vzdělání? To církev nikdy neučila, neučí a učit ani nebude. Protože je to nesmysl.
Hamish: ale to nebyla uštěpačnost, akorát jsem čekala, že mi třeba odpovíte nějak konkrétně, poněvadž Tridenský katechismus nevlastním a bylo mi řečeno, že to je čtení hlavně pro kněze a ne osoby nevzdělané.
Honzo, nemyslím si, že by žena nesměla studovat vysokou školu, ale měla by směřovat svým jednáním a vzděláváním k cíli, jaký má mít žena křesťanská. Pokud by její studia – druh, trvání a zaměření inklinovala k povoláním a dráze pro ženu nevhodnému, pak by raději ten obor studovat neměla a dát přednost tomu, co by nevedlo k rozporu k jejímu esenciálnímu poslání. Vyjadřuje to výstižně ten katechismus, který poslal Karel.
Zjednodusme si ten Williamsonuv vyrok: katolicka = slepice.
Toto je nastupce apostolu?
Hamish: „Vase sentence jsou zcela v duchu liberalismu a revoluce.“
Kdepak, já bych řekl, že to, že jsem napsal, že chápu, že žena touží i po profesní realizaci a že bych jí to neupíral, ze mě dělá totálního bolševika, zednáře a anarchistu. Tím jsem klesl mezi tu nejhorší liberální spodinu. Teď už budu klesat jen hlouběji.
„Honzo, pripominate mi svym nemistnym optimismem Maritaina. Ten tvrdil vite co…“
Nevím, bohužel. Ale nevím ani, že je závadný. Já ho měl za filosofa věrného katolicismu. A je osvěžující něco takového o sobě číst – lidi mě spíš mají za pesimistu.
A na Williamsona bych syčel taky. Nesouhlasím s ním.
Maritain, nešťastník. A přitom si vzal dceru Leona Bloye.
Otázka nestojí, co žena může a nesmí, ale co je jejím hlavním posláním jako ženy.
Má de facto stejné volby jako muž: manželství nebo zasvěcený život.
A pokud se rozhodne pro manželství, tak je její hlavní rolí role matky jako je u muže hlavní role otce.
A každý – muž i žena – pak musí posoudit, jak se ostatní činnosti s těmito rolemi slučují.
Dobře řečeno.
Honza K.: nevím, přišlo mi, že z výroku „Michal Semín v drtivé většině spokojeni a často si v ní více než libují, tak ženám mnohdy role utíračky zadků, krmičky a uklízečky, nevyhovuje. Prostě ne.“ to vyplývá. Pokud jsem to špatně pochopila, omlouvám se.
neab: „zatímco muži jsou s rolí, kterou jim přisuzuje Michal Semín“
Já tvrdím: Michal Semín přisuzuje mužům roli vydělávačů na živobytí a v té si muži často libují. To je celé. Netvrdím: Michal Semín tvrdí, že ženy pouze to a to.
Já říkám, že ženy nechtějí být doma „na plný úvazek“, protože se s tím neztotožňují. A že to chápu. Chápu, že se to pro ně může stát (nebo se bojí, že se to stane) jen výčtem těch činností.
Mimochodem s větou „moje žena většinu času tráví utíráním hoven“ (citace možná není úplně přesná) jsem se setkal na Traditiu.
Zde jsou ovšem dva problémy. Jeden důvod, proč se některé ženy neztotožňují s tím „být doma na plný úvazek“, je to, že musí čelit masívní a státem podporované propagandě feministek, že starat se o děti není plnohodnotný život, že to není dostatečně důstojná a plnohodnotná činnost. Což není pravda. A především si dovolím říci, že dnes je zde často i ten problém, že matky chtějí být doma s dětmi a nemohou. Tady by byl první cíl: umožnit jim to.
Oba důvody, co uvádíš, jsou jistě pravdivé, ale přesto zůstává pořád spousta žen, co touží i po jiné realizaci než pouze doma s dětmi. I přesto, že by mohly být doma a feministickou propagandu nechávají bokem. I když upřímně reflektují své cítění, tak nechtějí zůstat doma „na plný úvazek“. A označovat je za sobecké by bylo nespravedlivé.
„To je celé.“
To je celé? A co ten zbytek věty? Tak trošku halíkovština, ne? 🙂
„Celý problém je ten, že zatímco muži jsou s rolí, kterou jim přisuzuje Michal Semín v drtivé většině spokojeni a často si v ní více než libují, tak ženám mnohdy role utíračky zadků, krmičky a uklízečky, nevyhovuje.“
Tady je celá věta. Víš, na zpochybňující a hloupé otázky: A on to Michal Semín řekl přesně takhle??? odpovídám: Ne, přesně takhle to neřekl a ani já netvrdím, že to přesně takhle řekl.
A můžu položit stejně hloupou otázku: a copak řekl, že žena může dělat něco jiného než být s dětmi „na plný úvazek“?
Skoro se bojím napsat, že chlap, když přijde z práce, by mohl aspoň umýt nádobí a uložit děti, zatímco si žena bude třeba číst, abych nedostal odpověď: „Proč by to dělal? Copak mu Písmo takovou roli přisuzuje?“
halíkovština vypadá jinak: Žena by měla mít, co nejvíce dětí to jde a být s nimi doma aspoň do šesti let věku každého dítěte. – a zároveň – Nijak nebráním tomu, aby se žena realizovala v politice a studovala vysokou školu nebo pracovala jako lékařka.
Tyto dvě těžko slučitelné teze často slyším z jedněch úst.
Proč je moje otázka zpochybňující a hloupá? Napsala jsem, že tomu nerozumím, takže neinformovanost je hloupostí. Asi ano.
Mně ta otázka přišla jako, že se snaží zpochybnit můj příspěvek tím, že mi podsune lež. Já se vyjadřoval pouze k jednomu konkrétnímu článku M.Semína. Nahoře je odkaz. Mohla sis přečíst, co přesně tam tvrdí a pak by ses nemusela ptát mě, jestli tam tvrdí to a to.
Neinformovanost není hloupost, ale ty ses mohla informovat velice snadno a neudělalas to. Ale nechme to být. Omlouvám se, jestli jsem tě urazil. Nechtěl jsem.
Vystupuješ zde jako ten, kdo zná názory Michala Semína ohledně prací, které ženy vykonávat mají a které nemají. Já o tom nevím nic. Tak se jednoduše ptám.
„Vystupuješ zde jako ten, kdo zná názory Michala Semína ohledně prací, které ženy vykonávat mají a které nemají.“
Kde zase vystupuju jako takový znalec??? Kde podle tebe tvrdím, že znám názory Semína na ženské práce???
Michal Semín mluví o ženě věnující se rodině „na plný úvazek“, ty ale mluvíš o uplně jiné ženě. Tak je na místě otázka: proč? Kde MS o ní mluví?
Tak v tom případě asi skutečně neumím číst.
HK: Ale ano, ten článek p. Semína jsem si přečetla a snažila se ho uvést do souvislosti s oněmi krmičkami, uklizečkami a utěračkami zadků. Právě proto, že v článku o tom nic nebylo, jsem se Tě na to zeptala. Srovnal jsi „role, které Semín přisuzuje mužům“ s nějakými utěračkami a krmičkami. Z toho mi logicky vyplynulo, že p. Semín ženám přisuzuje právě jen tyto role.
Srovnával jsem roli, ve které se muž cítí dobře nebo do budoucna počítá, že se v ní bude cítit dobře (tato role odpovídá tomu, co Semín mužům přisuzuje jako jim vlastní), s rolí, se kterou nemusí být žena mnohdy spokojená (ale někdy třeba i tak jo) ve chvíli, když se pro ni stane jen výčtem těch činností. K čemuž dochází buď při „plném úvazku v domácnosti“ nebo v obavě z „plného úvazku v domácnosti“.
Takhle zní moje vysvětlení. Matka je krásná role, ale chápu, že pokud se „při plném úvazku v domácnosti“ smrskne pro ženu na ty činnosti, může žena přestat tu krásu vidět. Ok?
HK: Děkuji za vysvětlení. Vím, že tam předcházela ta část věty.
Je to fakt hustý. Randová je notoricky známý případ, ale takhle se proti její popularitě jít nedá – je to bezzubé. Hustý – mnoho rádoby novinářského povídání a kde nic tu nic. A do třetice: Paní Freiová má Michala Semína ráda asi tak stejně, jako já rohatýho. On je její „lska“ odvěká. Na rozdíl ale od paní Freiové, Semín se skvěle čte, naprosto se nebojí všechno naservírovat narovinu. Je to skvělý glosátor, v Čechách mezi nejlepšími.
Neříkám, že má paní Freiová pana Semína ráda, říkám, že v této věci má patrně naprosto shodný názor jako on. Minimálně v tom, že muž je zde od toho, aby rodinu živil… 🙂
Mno a pokud jde o to Hustý – já tam obsah našel poměrně snadno.
Spirago k tématu…
Click to access f.-spirago-katolicky-lidovy-katechismus-ii.-mravouka-1904-ocr.pdf
Děkuji, velmi pěkné.
k článku Michala Semína – napsal to sice moc hezky, ALE 1) dnes nerozhoduje síla, ale schopnosti, takže uplětnění žen an trhu práce mi přijde více než legitimní 2) vzhledem k uplatnění žen na trhu práce a jejich úspěchům museli někteří muži nutně přebrat některé úlohy v domácnosti 3) výše výdělku není vázána na pohlaví, stejně tak domácí práce – dost možná bude mít muž problémy vařit, uklízet a ještě hlídat dítě v jednom okmažiku, ale není to nereálné a nesplnitelné 4) pokud mě žena dokáže uživit, budu mužem v domácnosti rád, rodina je na prvním místě (Bůh, partnerka, děti,…) 5) výše napsané nic nemění na biblickém „žena bude poslouchat muže a muž bude ženu milovat jako své tělo“..
Mimochodem, Neuš tato diskuze inspirovala k výběru jednoho Durychova článku pro dnešní vydání časopisu:
Omyl, pratele. Myli se jak Pavel, tak Honza. Vy dva si ostatne muzete podat ruku – revoluce vas vzor, ze?
Mons. Williamson tvrdi jen to, co uci Cirkev. Overitelne prave v katechismu mnou zminovanem.
Katolicka slepice je invektiva, ktera prameni z nepochopeni situace, katolicke nauky a predevsim nepochopeni roli, jake jsou muzum a zenam od prirozenosti Stvoritelem urceny.
Ovsem presto diky. Liberalove jsou dnes za konservativce a bojovnice za volebni prava zen by tleskaly, jake nadsene zastance nasly mezi radobykonservativnimi katoliky.
Panove, panove…
Zda je nekdo suspendovan bych ponechal stranou. To je na jinou diskusi.
Co je na tom revolučního? Mateřství nikomu neberu (jak psal Johan – „Otázka nestojí, co žena může a nesmí, ale co je jejím hlavním posláním jako ženy. … A pokud se rozhodne pro manželství, tak je její hlavní rolí role matky jako je u muže hlavní role otce. A každý – muž i žena – pak musí posoudit, jak se ostatní činnosti s těmito rolemi slučují.“), rodit a „udržovat rodinný krb“ od toho je žena, což ale neznamená, že jako muž na sebe nemůžu vzít úlohy spojené s udržováním domácnosti v chodu. Plně se to slučuje s mou zodpovědností za rodinu. Za výchovu dětí jsou zodpovědní oba rodiče stejným dílem, nebo ne? Za fungování rodiny jsou zodpovědní oba rodiče, nebo ne? Úlohy v domácnosti a jejich rozdělení (těch praktických) je věcí domluvy, nikoliv předmětem víry. Samozřejmě že by mi vadilo, kdyby žena přestala kojit jen aby mohla co nejdříve zpět do práce – to by bylo popření úlohy mateřství, ale věnovat se dítěti může stejně dobře i muž celý den. Nic proticírkevního v tom nevidím.
Papo: Myslím, že Hamish myslel Pavla Vrtala. Ale souhlas s Johanem i s tebou.
Podle mne je „rodinná mzda“ nesmysl. Protože to v principu není „mzda podle práce“, ale „mzda podle potřeb.“ Tedy komunismus.
Jestliže chcete dát ženě menší mzdu za naprosto stejnou práci, protože je žena, měli byste podle stejné logiky také dát otci větší mzdu, než svobodnému muži. A mzda by měla být přímo úměrná počtu jeho dětí (skoro se chce dodat „a počtu jeho manželek“).
Nakonec dojdete k velké tabulce, ze které vypočtete mzdu každého člověka. Jedna věc v té tabulce ovšem nebude – protože je v daném konceptu uvažování zcela irelevantní – co ten člověk dělá a jak.
Je to jakési plané romantické snění, které je úplně scestné.
Oslíku, tak to, čemu ty říkáš „nesmysl“, je obsahem papežských encyklik i mnoha významných děl katolických sociálních etiků a hospodářských teoretiků. Ne všichni to sice nazývají „rodinnou mzdou“, ale princip, z něhož vychází, zastávají.
A to, co nazýváš romantickým sněním a něčím zcestným, bylo po mnoho let – nevím zda stále – platovou politikou v Občanském institutu, kde jsem dříve působil. V USA znám také katolické organizace, kde se snaží tímto principem řídit.
V té praxi v OI vím. Neziskové organizace a rodinné firmy jsou místa, kde se podobná politika může uplatňovat. Ve většině běžných firem je to nesrovnatelně obtížnější – v každém případě to totiž snižuje konkurenceschopnost.
Podotýkám navíc, že i v případě těch neziskovek si nejsem vůbec jist tím, že je to správné, a nedoporučil bych to jako obecné pravidlo. Může to být správné, ale opravdu silně to závisí na okolnostech.
Z encykliky Casti connubii:
b) Boj proti podřízenosti manželky manželovi
Volání po emancipaci fysiologické, sociální a hospodářské
75. Ti však učitelé bludu, kteří perem nebo slovem ztemňují jas manželské věrnosti a čistoty, snadno otřásají také důvěřivou a úctyhodnou poslušností manželky k muži. Drze také mnozí z nich prohlašují onu poslušnost za nedůstojné otroctví manžela k manželu; všecka práva mezi manžely jsou prý stejná; a poněvadž prý tato rovnoprávnost je porušována otroctvím jedné strany, s největším sebevědomím hlásají, že byla provedena nebo že musí býti provedena jakási emancipace, osvobození ženy. Myslí na emancipaci trojí: v řízení rodiny, ve správě majetku a v zamezování nebo utrácení nového života. Jmenují ji emancipace sociální, hospodářská a fysiologická. Emancipace fysiologická: mají v programu, aby bylo ponecháno svobodné vůli ženy, chce-li nebo nechce-li plniti svou manželskou povinnost k muži, chce-li zameziti početí, chce-li plod pod svým srdcem utratiti (dostatečně jsme již vyložili, že to není emancipace, nýbrž ničemný zločin). Emancipace hospodářská žádá, aby žena, třebas i bez vědomí a přes protesty manželovy, měla sama pro sebe svou hospodářskou oblast, aby v ní si hospodařila a volně rozhodovala bez zřetele k dítkám, k manželovi a k celé rodině. Konečně emancipace sociální má vysvoboditi manželku ze starostí v domácnosti ať již o děti, ať již o rodinu, aby se mohla oddati rozvoji svých schopností a svých zálib a aby se věnovala úkolům a úřadům také veřejným.
Zhoubnost moderních emancipačních snah
76. Avšak to není opravdovou emancipací – osvobozením – ženy, ani onou rozumem žádanou a důstojnou svobodou, která náleží křesťanské a ušlechtilé ženě a matce vzhledem na její poslání. Je to spíše zkáza ženskosti a mateřské důstojnosti a rozvrat celé rodiny, protože to olupuje manžela o manželku, dítky o matku a domácnost a celou rodinu o stále bdělého strážce. Ba obrací se tato lživá svoboda a nepřirozená rovnost s mužem ve zhoubu ženy samé; neboť sestoupí-li žena s onoho královského stolce, na nějž ji pozvedlo v rodině evangelium, za krátko se dostane do starého otroctví (když ne naoko, tož ve skutečností) a stane se, jak tomu bylo u pohanů, pouhým nástrojem mužovým.
Pravá svoboda a rovnoprávnost ženy
77. Ona pak rovnost v právech, v níž se dnes tolik přehání, a která je tolik stavěna do popředí, musí se sice uznávati vzhledem k právům lidské osobnosti a lidské důstojnosti a vzhledem k právům, která vyplývají z manželské smlouvy a tvoří obsah manželského života; v těch věcech skutečně oba manželé požívají týchž práv a jsou vázáni týmiž povinnostmi; v ostatním však musí býti jakási nerovnost a odstupňovanost, jak jí potřebuje blaho rodiny a náležitá jednota a pevnost domácnosti a řádu.
Přizpůsobení práv ženy potřebám doby
78. Když se někde musí nějak změniti sociální a hospodářské postavení provdané ženy vzhledem na změny v kulturních a hospodářských poměrech, jest úkolem státní moci, aby přizpůsobila práva manželčina současným potřebám a požadavkům s náležitým zřetelem k tomu, čeho vyžaduje zvláštní ráz ženské přirozenosti, dále mravnost a počestnost a konečně společné blaho rodiny. Nedotčen však musí při tom zůstati podstatný řád rodiny, protože ten byl zřízen autoritou a moudrostí Boží a tedy autoritou vyšší, než je lidská, a proto nemůže býti změněn státními zákony nebo názory soukromých osob.
Proč jen nevyvažujete tato slova o „povinnosti manželky“ také biblickými slovy o „povinnostech manžela“? Dovolím si připomenout a zajímalo by mě, kolik takových znáte, kteří milují svou ženu jako Kristus miluje církev:
Ef 5,25.28-29 -> „Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni. Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje, žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.“
🙂 Znám i některé, kteří mají svoji manželku raději než církev. Patrně je to většina ženatých Čechů. To je blbej argument, nemyslíš? Ano, i muž má své povinnosti. Myslím, že většina čtenářů tohoto časopisu je připravena ctít oboje.
Ciniku, absolutně nechápu, Tvou reakci. Asi to bude způsobeno tím, že jsi špatně přečetl větu: „Muž má ženu milovat jako Kristus miluje církev“ a čteš namísto toho „Muž má ženu milovat jako miluje církev“. Jinak si to neumím vysvětlit.
Já, sorry, já se vážně překoukl tímto způsobem. OK, v tom případě tedy jinak. Ano, neznám moc mužů, co to naplňují. Stejně jako neznám ve svém okolí moc světců. Ale ani jedno ani druhé není důvod k redefinici ideálu.
Cílem mého příspěvku není výzva k redefinici, ale poukazuji na to, že muži rádi píší o povinnostech ženy, jen málo kdy to vyvažují povinnostmi vlastními. 🙂
Cílem mého příspěvku není výzva k redefinici, ale poukazuji na to, že muži rádi píší o povinnostech ženy, jen málo kdy to vyvažují povinnostmi vlastními. Jinak nic se neděje – splete se každý, hlavní je, že jsme přišli na to, kde je zakopaný pes.
A máš nějaký citát z nějakého církevního dokumentu, kde se přímo říká, že by žena měla za přesně tutéž práci, jako muž, brát méně peněz?
Je možné, že takové místo existuje, já si nepamatuji, že bych je četl, ale umím si to představit. Dlouho bych to hledal, předpokládám, že to budeš mít lépe zmapováno.
Co vím, je, že některé dokumenty, včetně docela nových, v rámci sociální nauky Církve, hovoří o tom, že by měla jedna mzda postačit k uživení rodiny. To pokládám za ideál, který nicméně mnohdy není možné naplnit a ani v dějinách nebyl naplňován příliš často. Je třeba brát v úvahu i to, že v minulosti v rodinách běžně intenzívně pracovaly děti.
ad citát: pokud si Michal Semín myslí, že z jeho citovaného úryvku encykliky CC plyne, že by měla žena dostávat méně peněž, pak je to přesně ta „logická indispozice“, která vyvolává otázky, jak píše Jiří Fuchs:
„Ale průběžná logická indispozice (jak ji budeme dále zaznamenávat) vyvolává vážné otázky: Bude Semín také schopen správně identifikovat např. papežova stanoviska, až jim zase bude chtít „dovoleně“ odporovat? Kde vzít po takových výkonech důvěru, že z pečlivě sesbíraných fakt, událostí, výroků bude vyvozovat to, co z nich skutečně vyplývá, a nikoli jen to, co potřebuje, aby „vyplývalo“?“
http://www.distance.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=6&idc=280&Itemid=57